8. kapitola 1/2

27. února 2011 v 23:14 | Marti |  Fallen / Pád (Lauren Kate)
kapitola 8
POTOPIT SE PŘÍLIŠ HLUBOKO

Když Luce odpověděla na zaklepání na její dveře v sobotu ráno, Penn jí padla do náruče. "Kdo by si pomyslel, že když otevřeš dveře, vypadnu z nich na tebe zrovna já, viď," omlouvala se a rovnala si brýle. "Měla bych přestat zapomínat, že se o kukátko neopírá. No nic. Mimochodem," dodala a rozhlédla se kolem. Přešla k oknu nad postelí Luce. "Není to tu špatný. Mínus ty barvy a tak."
Luce stála za ní a dívala se na hřbitov. Pohled jí padl na starý dub, kde měla piknik s Camem. Pak si vzpomněla na místo, které odsud nebylo vidět. Místo, kde jí s Danielem přišpendlila socha na zem. Anděl pomsty, který po nehodě záhadně zmizel.
Vzpomněla si na starost v Danielových očích, když zašeptal její jméno v ten den, kdy se dotýkaly nosy. Cítila jeho prsty na krku. Pocítila, jak jí polilo horko.
Jak ubohé. Vzdychla a odvrátila se od okna, protože si uvědomila, že se Penn přesunula taky.
Dívala se na věci na stole Luce. Všechno důkladně prozkoumala. Těžítko Sochy Svobody, které jí přivezl táta z konference v NYU. Fotku její mámy se špatnou trvalou, když jí bylo asi jako Luce. Titulní CD Lucindy Williams, které jí dala Callie před odjezdem. Luce o ní nikdy předtím neslyšela.
"Kde máš knihy?" zeptala se Luce Penn, když přejížděla prstem po její poličce. "Říkala jsi, že se chceš učit."
Než to dořekla, Penn už zkoumala rifle v její skříni. Luce sledovala, jak rychle ztratila zájem o variace černých triček a svetrů. Když Penn přecházela k jejímu prádelníku, Luce vykročila a zastavila jí.
"Fajn, to stačí. Čmuchalko," řekla. "Neměly jsme dělat výzkum pro náš rodokmen?"
"Když už mluvíme o slídění." Penn zajiskřilo v očích. "Ano, měly bychom udělat nějaký výzkum. ale ne ten, který myslíš."
Luce na ni nechápavě zírala. "Huh?"
"Podívej." Penn položila Luce ruku na rameno. "Pokud opravdu chceš vědět něco o Danielovi Grigori-"
"Pst!" Luce zasyčela a přiskočila ke dveřím, aby je mohla zavřít. Strčila hlavu do haly a rozhlédla se po okolí. Na obzoru nikdo-ale to se nepočítá. Lidé na téhle škole mají nepříjemný zvyk objevit se z ničeho nic. Zejména Cam. Luce by umřela, kdyby zjistil-nebo kdokoliv zjistil- že je zamilovaná do Daniela. Nebo v tomhle bodě, kdokoliv kromě Penn.
Splněno. Luce zavřela dveře a zamknula. Otočila se zpátky ke své kamarádce. Penn seděla se zkříženýma nohama na kraji postele. Dívala se na ni pobaveně.
Luce si dala ruce za záda a začala hrabat nohou v jejím kruhovém červeném koberci u dveří. "Proč myslíš, že bych o něm chtěla něco vědět?"
"Tohle na mě nezkoušej," řekla Penn se smíchem. "Je to naprosto zřejmé, že na Daniela Grigoriho celou dobu zíráš."
"Pst!" řekla Luce znovu.
"B", řekla Penn a neztišila hlas. "Viděla jsem tě včera, jak na něj celou hodinu zíráš. Zažaluj mě-ale ty ses na něj dívala naprosto nestydatě. A C, nejsem úplně paranoidní. Myslíš, že bych to vykecala někomu na škole, kromě tebe?"
Penn měla bod.
"Jak jsem řekla," pokračovala, "za předpokladu, že se hypoteticky chceš dozvědět víc o jedné nejmenované osobě, měla bys použít svou kůru mozkovou a zkusit plodnější strom." Penn pokrčila rameny. "Víš, mohla bych ti pomoct."
"Poslouchám," řekla Luce a sedla si k ní na postel. Její internetové vyhledávání včera, sestávalo z psaní a následného mazání Danielova jména do vyhledávacího pole.
"Doufala jsem, že to řekneš," řekla Penn. "Nebrala jsem si dneska knihy, protože ti dám" -rozšířily se jí oči- "prohlídku zakázaným podzemním doupětem záznamů lidí ze Sword&Cross!"
Luce se ušklíbla. "Já nevím. Slídit v souborech Daniela? Nejsem si jistá, jestli chci další důvod, proč se cítit jako praštěnej slídil."
"Ha." Penn se uchechtla. "A ano, myslím, že chceš. Jen si to musíš říct nahlas. No, Luce. Bude to legrace. Kromě toho, co jiného bys chtěla dělat v tohle krásné slunečné sobotní ráno?"
Byl krásný den-přesně ten druh krásného dne, kdy se cítíte osaměle, když nemáte nic zábavného v plánu. Uprostřed noci se Luce cítila jako přejetá, i když si otevřela okno. Dnes ráno bylo ale teplo a všechna vlhkost zmizela.
Trávila tyhle krásné slunečné dny na cyklistických stezkách se svými přáteli. To bylo předtím, než se začala lesním stezkám vyhýbat, protože žádná jiná z dívek neviděla stíny, které viděla ona. Svým přátelům jednoho dne řekla, že jí rodiče zakázali chodit na tyhle výlety.
Pravda byla taková, že Luce zpanikařila, když se jednalo o to, jak stráví první víkend ve Sword&Cros. Žádná škola. Žádný teror co se týkalo testů fyzické zdatnosti. Žádné společenské akce na programu dne. Jen čtyřicet osm nekonečně dlouhých hodin volného času. Věčnost. Bylo jí špatně od žaludku a měla nostalgický pocit celé dopoledne-dokud se neukázala Penn.
"Dobře." Luce se snažila usmát, když řekla: "Vezmi mě do svého tajemného doupěte."
Penn prakticky skákala, když vedla Luce pošlapanou trávou na hřišti do hlavní haly u vchodu do školy. "Nevíš, jak dlouho jsem čekala na partnera, který by se mnou ten zločin provedl."
Luce se usmála. Byla ráda, že se tím víc spřátelí s Penn, ale hlavní věc, proč tohle dělala byla no, ehm ... ta věc s Danielem.
Na okraji hřiště míjeli několik lenošících dětí na tribunách. Bylo krásné pozdně ranní slunce. Bylo zvláštní vidět nějakou barvu na akademické půdě. Halvně u těchhle studentů, se kterými si spojila jen černou barvu.
Byl tam i Roland-v zelených fotbalových šortkách a basketbalovým míčem mezi nohama. Gabbe měla fialovou košili. Jules a Phillip-jazykový pár-měli oba vybledlé džíny s dírami na kolenou. Todd Hammnond seděl stranou od ostatních dětí na tribuně a četl si komix v maskovacím tričku. Dokonce i Luce měla šedivé tílko a šortky. Cítila se v tom živější než ve věcech, které nosila celý týden.
Trenérka Diante a Albatros hlídaly na okraji trávníku na dvou plastových zahradních židlích s rozloženým slunečníkem. Odklepávaly popel ze svých cigaret na trávník a měly na sobě tmavé brýle. Vypadaly naprosto znuděně, jako by byly uvězněné ve své práci, za kterou byly placené, a která byla monitorována.
Na hřišti bylo hodně lidí, ale když je s Penn míjely, byla ráda, že v blízkosti haly nikdo není. Nikdo Luce neřekl nic o překračování zakázaných oblastí nebo dokonce o tom, které oblasti byly zakázané. Randy by ale nalezla vhodný trest.
"A co Červené?" zeptala se Luce, když si vzpomněla na všudypřítomné kamery.
"Dala jsem do nich nějaké vybité baterie, když jsem šla k tobě do pokoje," řekla Penn stejným nonšalantním hlasem někoho, kdo by mohl říct i "jen jsem naplnil tvé auto plynem".
Penn se radikálně rozhlédla kolem, než zavedla Luce zadním vchodem do hlavní budovy. Sešli po třech strmých schodech až k olivově zbarveným dveřím, které nebyly z přízemí viditelné.
"Je tenhle suterén taky z doby občanské války?" zeptala se Luce. Vypadalo to jako vstup namísto, kde by se mohli ukrývat váleční zajatci.
Penn dlouze a dramaticky nasála vlhký vzduch. "Je tahle páchnoucí hniloba odpověď na tvou otázku? Tohle je plíseň antebellum." Usmála se na Luce. "Většina studentů by se přetrhla pro možnost inhalovat tenhle vzduch."
Luce se snažila dýchat nosem jako Penn. Té se na krku houpalo hotové železářství. Měla tam hromadu klíčů. "Můj život by byl mnohem jednodušší, kdyby pro tohle místo udělali jeden univerzální klíč," řekla, když se prohrabávala klíči. Nakonec vybrala jeden vepředu. Byl tenký a stříbrný.
Když jím otočila v zámku, Luce ucítila nečekaný mráz ze vzrušení. Penn měla pravdu-tohle je lepší, než mapování jejího rodokmenu.
Kráčeli přes teplé, vlhké chodby, jejichž strop byl jen o pár centimetrů vyšší, než jejich hlavy. Zatuchlý vzduch ukazoval, že tam nejspíš něco umřelo. Luce byla ráda, že je místnost příliš tmavá na to, aby viděla na podlahu. Zrovna začínala pociťovat klaustrofobii, když Penn vyndala další klíč, kterým otevřela malé a mnohem modernější dveře. Přikrčily se, když jimi procházely a pak se postavily na druhé straně.
Uvnitř byly uschované záznamy. Páchlo to tam plísní, ale vzduch byl mnohem chladnější a sušší. Byla tam tma, s vyjímkou světle červeného světla, označující VÝCHOD, nad jejich hlavami.
Luce rozeznávala robustní siluetu Penn a tápala rukama ve vzduchu. "Kde je vypínač?" zamumlala.
"Tam."
Uslyšela zvuk, když se Penn obracela na nahou žárovku, která visela nad jejich hlavami a od které visel kovový řetěz. V místnosti bylo pořád šero, ale Luce už rozpoznala cementové zdi, které měly také olivovou barvu a byla lemovaná těžkými policemi a kartotékami. Desítky lepenkových krabic byly nacpané v policích a v uličkách mezi skříňkami. Zdálo se, že to tu leží celou věčnost. Všechno bylo potaženo silnou vrstvou prachu.
Sluníčko, které svítilo venku, se odtud zdálo tak vzdálené. I když Luce věděla, že byla jen kousek pod zemí, vypadalo to spíš jako míle. Přejela si po holých pažích. Kdyby byla stín, byl by tenhle suterén přesně místo, kde by měla mít. Doteď si žádného stínu nevšimla, ale Luce věděla, že nikdy nebyl dost dobrý důvod pro to, aby se cítila v bezpečí.
Penn byla nespokojená s příšeřím v suterénu. Přitáhla si z rohu stoličku. "Páni," řekla a něco za sebou táhla. "Tady něco je. Ty záznamy, by měly být přímo tady ... myslím, že by se tomu tady hodil jarní úklid, v poslední době tu nikdo nebyl."
"Jak dávno už je to, co tu byl někdo naposled?"
"Asi týden ..." Hlas Penn se vytratil, když zmizela do tmy za vysokou skříň.
Luce si nedokázala představit, k čemu všechno tohle Sword&Cross potřeboval. Zvedla víko a vytáhla tlustý soubor označený URČENÝ K NÁPRAVĚ. To bylo napsáno dost suše. no, možná bylo lepší nevědět.
"Je to seřazené podle abecedy," volala Penn. Její hlas zněl tlumeně a z dálky. "E, F, G ... tady je Grigori."
Luce následovala zvuk šustění papírů v úzké uličce a brzy našla Penn s krabicí v náručí. Bojovala s její hmotností. Danielův soubor měla zastrčený pod bradou.
"Je tak tenká," řekla a zvedla lehce bradu, aby si jí mohla Luce vzít. "Normálně jsou mnohem tlustější ..." Podívala se na Luce a kousla se do rtu.
"Dobře, teď vážně vypadám jako ta bláznivá SLÍDILKA. Pojďme se podívat, co je uvnitř."
V té složce byla jen jedna stránka. Černobílý scan, na kterém byl v pravém horním rohu jeho ID obrázek. Díval se přímo do objektivu. Lehce se usmíval. Luce si nemohla pomoci a usmála se taky. Vypadal stejně jako tehdy v noci-noci? Nemohla si vzpomenout jaké noci. Představa jeho postavy byla tak jasná, ale nemohla se přinutit vzpomenout si, kdy ho viděla.
"Bože, nevypadá náhodou úplně stejně?" Penn přerušila myšlenky Luce. "A podívej se na datum. Tahle fotka byla pořízena před třemi roky. Když přišel poprvé na Sword&Cros."
To musí být to, co napadlo Luce ... Daniel vypadal úplně stejně jako teď. Když o tom přemýšlela, najednou něco pocítila-nebo ji něco napadlo-něco jiného, důležitého, jen si nemohla vzpomenout co to bylo.
"Rodiče:neznámí," četla Penn a Luce se jí naklonila přes rameno. "Místo narození: Los Angeles sirotčinec."
"Sirotčinec?" zeptala se Luce a přitiskla si ruku na srdce.
"To je všechno, co tu je. Pak už je tu napsáno jen jeho-"
"Trestní rejstřík," dokončila Luce, když si četla papír. "Potloukání se na pláži v pozdních hodinách ... vandalismus v supermarketu ... neopatrné přecházení ulice." Penn se rozšířily oči a Luce polknula smích. "Slaďouš Grifgori byl zatčen za neopatrné přecházení ulice? Přiznej si to, je to srandovní."
Luce se nelíbilo zjištění, že Daniel vlastně nic neudělal. Nechápala, jak mohl být na Sword&Cross, když měl v rejstříku jen seznam těchto drobných přestupků. Všechny složky v těch krabicích všude okolo, všude by mohlo být něco o Danielovi.
"Musí tam toho být víc," řekla Luce.
Nad hlavou se jim něco pohnulo. Luce a Penn se podívaly ke stropu.
"Hlavní kancelář," zašeptala Penn a zatahala se za rukáv. "Mohl by to být kdokoliv. Ale sem nikdo nechodí, věř mi."
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Barčus Barčus | 27. února 2011 v 23:25 | Reagovat

Mazéééc :-)  :-)  :-D  :-D

2 viki viki | 28. února 2011 v 0:52 | Reagovat

Zajímavý - děkuji moc ! Těším se na další !!!

3 mel mel | 28. února 2011 v 6:57 | Reagovat

supeer!! :-) kuju ;-)

4 LIl LIl | 28. února 2011 v 7:10 | Reagovat

super kapitola... sem zvedava na dalsi cast.. uz se moc tesim na pokracovani:-)

5 Ejdriana Ejdriana | E-mail | Web | 28. února 2011 v 9:37 | Reagovat

super, to začíná být zajímavý:-D kdy bude další?????

6 Marti Marti | Web | 28. února 2011 v 9:57 | Reagovat

Pokráčko dneska odpoledne a navečír nejspíš ještě jedna kapča.. ;-)

7 Ejdriana Ejdriana | E-mail | Web | 28. února 2011 v 10:07 | Reagovat

co nejdřííív:-D teď to teprve začíná být pořádně zajímavý:-D

8 Marti Marti | Web | 28. února 2011 v 10:53 | Reagovat

[7]: Tak kolem dvanáctý by to tu mohlo bejt.. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama