7. kapitola 1/2

22. března 2011 v 15:54 | Marti |  Torment/Muka (Lauren Kate)
KAPITOLA 7 1/2
DVANÁCT DNÍ

"Nechápu, proč se chováš tak divně," řekla Shelby Luce příští ráno. "Jsi tu kolik, šest dní? A jsi na Shoreline za největší hrdinku. Možná že po tom všem na tvojí reputaci přece jen něco bude."
Ranní nedělní obloha byla posetá hromadou mraků. Luce a Shelby šly po malé pláži na Shoreline a dělily se o pomeranč a termosku s čajem. Silný vítr k nim přinášel zemitou vůni z lesů sekvojí. Příliv byl bouřlivý a vysoký. Přinášel dívkám do cesty z moře dlouhé řady černých řas, medúz a hnijícího naplaveného dřeva.
"To nic nebylo," zamumlala Luce. To ale nebyla tak docela pravda. Skočit do ledové vody pro Dawn jistě něco bylo. Ale Steven -jeho závažný tón a silné sevření na její paži- do Luce zasel strach jen promluvit o záchraně Dawn.
Prohlížela si slanou pěnu vlevo, kterou tvořily ustupující vlny. Snažila se nedívat na hlubokou a temnou vodu -nemusela by tak myslet na podivné ruce v ledových hlubinách.
Je to pro tvoje bezpečí. Steven určitě chtěl použít množné číslo. Musel tím přece myslet bezpečí všech studentů. Nebo tím myslel jenom Luce ...
"Dawn je v pořádku," řekla Luce. "To je všechno, na čem záleží."
"Ehm, jo, kvůli tobě, Pobřežní hlídko."
"Přestaň mi říkat Pobřežní hlídko."
"Myslela bys na sebe raději jako na spasitele co bere práci všeho druhu?" Shelby si našla dost hloupý způsob, jak Luce škádlit. "Frankie říkala, že pár těch záhadnejch šmíráků číhá v okolí školy už poslední dvě noci. Měla bys jim dát, co-"
"Cože?" Luce na ní skoro vyplivla čaj. "Kdo?"
"Opakuju: Záhadní šmíráci. Neznám je." Shelby si sedla na zvětralý vápenec a zkušeně hodila několik kamenů do oceánu. "Je to jen pár hejsků. Zaslechla jsem, jak o tom Frankie říká Kramerovi včera na lodi po všem tom frmolu, co tam byl."
Luce se posadila vedle Shelby a začala rýpat kamenem do písku.
Někdo se plížil kolem Shoreline. Co když to byl Daniel?
Bylo by mu to podobné. Byl tak tvrdohlavý, co se týkalo jeho slibu, že jí nemůže vídat, ale to neznamenalo, že by měl stát stranou. Myšlení na něj jí nutilo po něm toužit ještě mnohem víc. Cítila se téměř na pokraji slz, což bylo bláznivé. Ten záhadný šmírák nemusel být Daniel. Mohl to být třeba Cam. Mohl to být kdokoliv. Mohl to být klidně i Psanec.
"Zdálo se ti, že měla Francesca strach?" zeptala se Luce.
"A ty máš?"
"Počkej chvíli. To je důvod, proč se večer nevypařila?" Tohle byla první noc, kdy se Luce neprobudila ve chvíli, kdy Shelby přicházela oknem dovnitř.
"Ne," paže Shelby, kterou házela, byla svalnatá díky všemu tomu času, který strávila jógou. Další kámen se od hladiny odrazil šestkrát a opsal široký oblouk. Skoro se k nim vrátil jako bumerang.
"Kam vlastně chodíš každý večer?"
Shelby si strčila ruce do kapes její tlusté červené lyžařské vesty. Dívala se na šedivé vlny tak intenzivně, že jí bylo jasné, že tam buď něco viděla, nebo se jen snažila vyhnout otázce. Luce sledovala její téměř uvolněný pohled k vodě. Šedobílé vlny se táhly až k obzoru.
"Shelby."
"Co je? Nikam nechodím."
Luce začala vstávat. Byla naštvaná, že jí Shelby nic neřekla. Postavila se a položila nohy do chladného písku, když jí Shelby zatahala za ruku a stáhla jí zpátky na skálu.
"Fajn, chodila jsem pryč, abych se vídala s mým idiotským přítelem." Shelby těžce vzdychla. Hodila kámen do vody, až téměř trefila racky, kteří se snášeli dolů do vody pro ryby. "Než se stal mým bývalým idiotským přítelem."
"Ach. Shel, omlouvám se." Luce se kousla do rtu. "Nikdy jsem nevěděla, žes měla přítele."
"Musela jsem si ho začít držet od sebe na délku paže. Začal se až příliš zajímat o to, že mám novou spolubydlící. Nutil mě, abych ho za tebou vzala pozdě v noci. Chtěl se s tebou setkat. Nevím, co si myslí, že jsem za holku. Bez urážky, ale tři jsou pro můj scénář moc."
"Kde je to?" zeptala se Luce. "Chodí sem?"
"Phillip Aves. Chodí do vyššího semestru v hlavní budově." Luce si nemyslela, že by ho znala.
"Bledý kluk s blond odbarvenými vlasy-?" řekla Shelby. "Vypadá jako albínský David Bowie? Nemůžeš ho přehlídnout." Škubla ústy. "Bohužel."
"Proč jsi mi neřekla, že jste se rozešli?"
"Dávám přednost puštění si nějakých písniček od Vampire Weekend, které mě uklidní - alespoň když nejsi poblíž. Je to lepší pro moje čakry. Krom toho" -ukázala prstem na sedící Luce- "ty se dneska chováš docela náladově a podivně. Daniel se k tobě choval hnusně nebo co?"
Luce se opřela o lokty. "To by vyžadovalo ho skutečně vidět. Ale to nám, jak se zdá, není dovoleno."
Když Luce zavřela oči, mohla se nechat zvuky vln přenést zpátky do noci, kdy se s Danielem poprvé políbili. V tomhle životě. Vlhká spleť jejich těl, která se potácela na promenádě v Savannah. Jeho hladové ruce, které si ji k sobě pevně tiskly. V tu chvíli se zdálo všechno možné.
Otevřela oči. Zdálo se, že je teď od všeho tak daleko.
"Takže tvůj idiotskej ex-přítel-"
"Ne," Shelby ukázala prsty, že si zavírá pusu na zip. "Nechci mluvit o IEP o nic víc, než si ty chceš povídat o Danielovi. Tak toho necháme."
To bylo fér. Ale nebylo to tak, že Luce nechtěla mluvit o Danielovi. Spíš, kdyby začala mluvit o Danielovi, nebyla by schopná přestat.
Její mysl už byla jako zaseknutá deska - stále dokola si opakovala jejich, oh, už čtyři milostné zážitky, které s ním měla v tomhle životě. (Začala to počítat od té doby, kdy přestal dělat, že Luce neexistuje.) Představila si, jak rychle by jí Shleby převálcovala. Musela mít tuny milenců a tuny zkušeností. Ve srovnání s ní Luce neměl zkušenosti skoro žádné.
První pusa, kterou dostala od kluka, skončila plameny. Měla jen hrstku velmi žhavých chvilek s Danielem. Takže aby to shrnula. Luce nebyla žádný expert, když šlo o lásku.
Opět ucítila nespravedlnost jejich situace: Daniel měl všechny tyhle úžasné vzpomínky na jejich společné chvíle, i když to mezi nimi skřípalo. Ona neměla nic.
Pak se podívala na svojí spolubydlící.
"Shelby?"
Shelby měla přes hlavu přetáhnutou červenou kapuci a píchala klackem do mokrého písku. "Říkala jsem ti, že o něm nechci mluvit."
"Já vím. Jen by mě zajímalo, pamatuješ si na to, jak ses mi zmínila, že víš, jak se podívat do svých minulých životů?"
To bylo to, na co se Luce chtěla Shelby zeptat, když Dawn spadla přes palubu.
"To jsem nikdy neřekla." Ponořila klacek hlouběji do písku. Tváře Shelby byly rudé a její husté blond vlasy se kudrnatily z jejího ohonu.
"Ano ... řekla." Luce zaklonila hlavu. "Napsala jsi to na můj papír. Ten den, kdy jsme hráli Ledoborec. Vzalas mi ho z ruky a řekla, že umíš mluvit víc než osmnácti jazyky a že můžeš nahlédnout do minulých životů."
"Pamatuju si, co jsem řekla, ale tys nepochopila, co jsem tím myslela."
"Fajn," řekla pomalu Luce, "takže-"
"To že jsem nahlédla do minulého života neznamená, že vím, jak se to dělá nebo že to byl můj minulý život."
"Takže to nebyl tvůj minulý život?"
"Do pekla ne. Reinkarnace je jen pro šílence."
Luce se zamračila a zaryla svoje ruce do mokrého písku, jako by je do něj chtěla pohřbít.
"Hej, to byl vtip." Shelby škádlivě šťouchla do Luce. "Šitý na míru pro holku, která si musela projít tisíckrát pubertou." Ušklíbla se. "Mně to jednou bohatě stačí, děkuju mockrát."
Takže Luce byla ta dívka, o které mluvila. Dívka, která si musela tisíckrát projít pubertou. Nikdy o tom takhle nepřemýšlela. Bylo to skoro vtipné: lidem z vnější strany se zdála nekonečná puberta jako ta nejhorší věc. Ale bylo to mnohem komplikovanější, než jen tohle.
Luce si řekla, že musela projít tisíckrát všemi pupínky, hormonálními problémy. Chtěla nahlédnout do svých minulých životů a zjistit toho o sobě víc. Pak se ale podívala na Shelby: "Když to nebyl tvůj život, tak do jakého minulého života jsi teda nahlédla?"
"Proč jsi tak zvědavá? Sakra."
Luce cítila, jak se jí zrychluje tep. "Shelby, můj bože, hoď mi kost!"
"Tak fajn," řekla konečně Shelby a zvedla ruce, aby se Luce uklidnila. "Jednou v noci jsem byla na párty v Coroně. Děly se tam dost šílené věci. Seance polonahých lidí a zatracení- no, to není pro tenhle příběh důležité. Vzpomínám si, že jsem se šla projít, abych se trochu nadýchala vzduchu. Pršelo. Skoro jsem neviděla, kam jdu. Zahnula jsem za roh do uličky a tam byl nějakej chlap. Byl to ten typ rváče. Byl ohnutý a před ním byla koule temnoty. Nikdy jsem nic podobného neviděla. Mělo to tvar zeměkoule a vznášelo se to nad jeho rukou. Plakal."
"Co to bylo?"
"Předtím jsem to nevěděla, ale teď jsem si jistá, že to byl Vyhlašovatel."
Luce byla uchvácená. "A podívala ses do nějakého minulého života? Jaké to bylo?"
Shelby se setkala s očima Luce a polkla. "Bylo to příšerné, Luce."
"Mrzí mě to," řekla Luce. "Ptala jsem se jen proto, že ..."
Připadalo jí to jako skvělá chvíle na to, se přiznat, co udělala. Francesca by byla určitě proti. Ale Luce potřebovala odpovědi a taky potřebovala pomoc. Pomoc Shelby.
"Musím nahlédnout do některého z mých minulých životů," řekla Luce. "Nebo se to alespoň pokusit. Věci, co se mi poslední době dějou, musím jenom přijímat, protože nevím, co lepšího bych měla dělat - mohla bych to vědět líp, mnohem líp, kdybych třeba jen nahlédla odkud pocházím. Kde všude jsem byla. A jestli má všechno tohle nějaký smysl."
Shelby přikývla.
"Musím vědět, co jsem v minulosti prožila s Danielem, abych se ještě víc ujistila v tom, co teď cítím." Luce se zhluboka nadechla.
"Ten chlap v tý uličce ... vidělas co udělal s tím Vyhlašovatelem?"
Shelby pokrčila rameny. "On ho prostě nějak vytvaroval. Nevím, jak to udělal, a ani nevím, co v tom viděl. To je důvod, proč mě demonstrace Francesci a Stevena tak vyděsila. Viděla jsem, co se stalo té noci a snažila jsem se na to od té doby zapomenout. Netušila jsem, že to co jsem viděla, byl Vyhlašovatel."
"Kdybych našla nějakého Vyhlašovatele, myslíš, že bys ho zvládla nějak rozprostřít?"
"Nic neslibuju," řekla Shelby, "ale zkusím to. Ty víš, jak je vysledovat?"
"Ne, ale jak těžké by to mohlo být? Straší mě celý život."
Shelby jí vzala za ruku, kterou měla položenou na skále. "Chci ti pomoct, Luce, ale je to divné. Bojím se. Co když uvidíš něco, víš, co bys vidět neměla?"
"Když ses rozešla s IEP-"
"Myslím, že jsem říkala, že o něm nechci-"
"Jen poslouchej: Nebyla bys radši, kdybys přišla na příčinu toho, proč jste se rozešli spíš dřív, než později? Myslím tím třeba zasnoubení nebo něco na ten způsob a teprve pak-"
"Stačí!" Shelby zvedla ruce, aby Luce umlčela. "Beru na vědomí. A teď, jdeme. Najdeme nějaký stín."
Luce vedla Shelby zpátky po pláži do strmých kamenných schodů. Rostl tady červený a žlutý sporýš. Tlačil se nahoru, skrz mokrý písek. Přešli přes elegantní zelenou terasu. Snažila se nevyrušit ve hře skupinku ne-Nephilimů, kteří si házeli s frisbee. Minuli okno jejich ložnice ve třetím patře koleje a prošli kolem zadní části budovy. Na okraji sekvojového lesa Luce ukázala na mezeru mezi stromy. "To je místo, kde jsem ho našla naposled."
Shelby napochodovala do lesa před Luce. Prodírala se dlouhými listnatými větvemi javorů, které rostly mezi sekvojemi a zastavila se u obří kapradiny.
Pod sekvojemi byla tma. Luce byla ráda, že jí tam dělala Shelby společnost. Myslela na den, kdy tu byla a kolik času uplynulo, zatímco zápolila se stínem. Najednou se cítila ohromená.
"Pokud se nám podaří najít Vyhlašovatele a jestliže se nám podaří to, co máme v plánu," řekla, "jaká si myslíš, že je šance, že mi Vyhlašovatel ukáže něco o mě a Danielovi? Co když se dostaneme jen k další hrozné biblické scéně, jako ve třídě?"
Shelby zavrtěla hlavou. "Jestli ukáže něco o Danielovi nevím. Ale pokud ho dokážeš zavolat a pak chytit, určitě bude mít co dočinění s tebou. Měly by to být speciální poslové - i když tě asi nebude vždycky zajímat, co mají na srdci. To je jako když dostaneš do e-mailové schránky nějakou nevyžádanou poštu, která je smíchána s tou normální. Stále je ale určena pro tebe."
"Jak to můžou být ... speciální poslové? To by znamenalo, že Francesca a Steven byli u zničení Sodomy a Gomory."
"No, jo. Už žijou celou věčnost. Proslýchá se, že jsou jejich životopisy celkem působivé." Shelby se podivně podívala na Luce. "Zatlač si svoje pochybovačné oči zpátky do hlavy, jo. Jak jinak si myslíš, že by dostali místo na Shoreline? Tohle je opravdu moc dobrá škola."
Něco temného a kluzkého se nad nimi pohnulo. Velký plášť Vyhlašovatele se ospale roztahoval v dlouhém stínu sekvoje.
"Tam." Luce na něj ukázala. Neztrácela čas. Sama se přikrčila za nízkou větví, která se táhla za Shelby. Luce balancovala na jedné noze a natáhla k Vyhlašovateli konečky prstů. "Nemůžu na něj dosáhnout."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lara Lara | 22. března 2011 v 16:17 | Reagovat

páááni rychle další :-)

2 losta losta | 22. března 2011 v 16:23 | Reagovat

Tak začíná to být napínavý. Děkuji za překlad, doufám že brzy přibude další.

3 Lil Lil | 22. března 2011 v 20:11 | Reagovat

super diky moc... tesim se na dalsi...:-)

4 Jess Jess | 22. března 2011 v 20:12 | Reagovat

prosim prosim bude jeste dneska dalsi pulka kapci?:-)

5 Popy Popy | 22. března 2011 v 20:13 | Reagovat

wow diky moc... podle me je druhy dildaleko lepsi nez ten prvni... uz se tesim na pokracovani:-)

6 Dev Dev | 22. března 2011 v 22:29 | Reagovat

čo povedať? Jednoducho skvelá.
Najlepšia :-)  :-)  :-)

7 Baruš Baruš | E-mail | 22. března 2011 v 23:16 | Reagovat

Vážně,tohle se mi zdá o něco napínavější,takový víc akční! :-D Nemůžu se dočkat pokračování,jestli se jí podaří nahlédnout do své minulosti. Jsi úžasná a rychlá,moooc děkuji! :-)

8 viki viki | 23. března 2011 v 0:34 | Reagovat

Děkuji za překlad !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama