Nadpozemský - 12.kapitola 2/2

1. května 2011 v 22:59 | Marti |  Unearthly/Nadpozemský (Cynthia Hand)
kapitola 12 2/2

Jdu dolů polní cestou a vidím vůz Christiana zaparkovaný u strany silnice. Cítím kouř. Zatemňuje se s ním i moje myšlení. Vzdaluju se od silnice a jdu hlouběji do lesa. Nemám strach. Vím přesně, kde ho mám najít. Moje nohy mě tam berou automaticky, bez toho abych jim musela udávat směr. Když ho vidím, jak ke mně stojí zády ve své černé bundě s rukama v kapsách, jsem plná známého žalu. Intenzita žalu je tak těžká, že nemůžu dýchat. V tuhle chvíli se cítím tak křehká, že by mě někdo mohl rozbít na milion kousků.
"Christiane," volám.
Obrací se. Dívá se na mě se směsí úlevy a smutku.
"To jsi ty," říká. Dává se do pohybu směrem ke mně. Za ním oheň olizuje hřebeny kopců. Zuřivě se blíží k nám, ale necítím strach. Christian a já jdeme k sobě, dokud nestojíme tváří v tvář.
"To jsem já," odpovídám. "Jsem tady." Natahuju se a beru jeho ruku. Je to tak snadné, jako kdybych s ním byla celý život. Zvedá druhou ruku a dotýká se mé tváře. Jeho kůže je tak horká, jako kdyby byl v plamenech, ale já se neodtahuju. Na okamžik zůstáváme takhle. Stojíme, jako kdyby se zastavil čas, a jako kdyby k nám právě teď nemířil oheň. A pak jsme najednou jeden druhému v náruči a pevně se objímáme. Naše těla se k sobě tisknou, jako bychom se stávali jednou osobou. Zem zůstává daleko pod námi.
...
Jsem zpátky na parketu a lapám po dechu. Dívám se širokých zelených očí Christiana. Přestáváme tancovat. Stojíme uprostřed tanečního parketu a navzájem na sebe zíráme. Moje srdce bije tak silně, jako kdyby mi chtělo vyskočit z hrudi. Převaluje se přese mě vlna závratě a já se kácím dolů na najednou vratkých kolenou. Christianovi paže mě chytají.
"Jsi v pořádku?" Rychle se rozhlíží, aby zjistil, jestli nás nesledují nějací lidé. Sledují. Přes jeho rameno vidím, jak se na mě Kay dívá s otevřenou nenávistí v očích.
"Musím na vzduch." Osvobozuju se z jeho náruče a pouštím se ke dveřím sálu. Pak kráčím do chladné noci. Opírám se o stěnu, zavírám oči a pokouším se uklidnit svoje srdce, které tluče jako o závod.
"Claro?"
Otevírám oči. Christian stojí přede mnou. Tváří se, jako kdyby byl stejně otřesený jako já. Ve světle lamp je jeho obličej bledý.
"Jsem v pořádku," říkám a usmívám se, abych mu to dokázala. "Jen je tam trochu dusno."
"Měl bych ti přinést něco k pití," říká, ale nikam nejde.
"Jsem v pořádku." Cítím se hloupě. Pak ve mně vzplane hněv. Neprosila jsem se o nic z toho. Takže nakonec jen vzlétnu pryč s Christianem v náruči. A co pak? Slavný Christian Prescott bude pokračovat dál v záchraně světa a moje část úkolu bude hotová. Bude to konec -a splnění- mého poslání.
Je to, jako kdybych byla jen jednoduchá podpěra v životě někoho jiného.
"Dojdu pro punč," říká Christian.
Vrtím hlavou. "Tohle byl špatný nápad."
"Co?"
"Nechceš tu být se mnou," říkám a setkávám se s jeho pohledem. "Je to stále všechno jenom o Kay."
Neodpovídá.
"Myslela jsem, že mezi námi cítím nějaké spojení ale ... jen jsem chtěla, abys mě měl rád, opravdu rád. To je všechno. To, co jsi měl s Kay -máš- jsem nikdy nezažila." K mé hrůze mám slzy v očích.
"Je mi to líto," říká nakonec a jde blíž. Opírá se o zeď vedle mě. Věnuje mi vážný pohled. "Mám tě rád, Claro."
Z celé té emocionální horské dráhy, kterou jsem dneska absolvovala, se cítím jako po ráně bičem. Navíc mě pořád bolí hlava.
"Ani mě neznáš," říkám.
"Rád bych tě poznal."
Kdyby jen věděl, jak důležité tohle je. Ale ještě předtím, než mám šanci odpovědět, dveře se otevírají.
Vychází z nich Brady Hunt.
"Ohlašují krále plesu," říká a dívá se na Christiana s očekáváním.
Christian váhá.
"Měl bys jít," říkám mu. Brady si mě před návratem dovnitř zvědavě prohlíží. Christian jde ke dveřím a drží je pro mě otevřené. Já ale vrtím hlavou.
"Potřebuju ještě minutu, jo?" zavírám oči, dokud neslyším, jak se zavírají dveře. Vzduch je najednou ledový. Jeden po druhém pan Erikson oznamuje, kdo se dostal na královský dvůr, což jsou skoro všichni z atletického týmu.
"A král plesu je ...," říká pan Erikson. Místnost je naprosto tichá. "... Christian Prescott."
Vstupuju dovnitř přesně ve chvíli, kdy paní Colbertová, moje učitelka francouzštiny předává Christianovi zlaté žezlo. Ten se laskavě usmívá. Zvládá pozornost tak dobře, jako kdyby byl filmová hvězda nebo politik. Možná, že jednou bude prezident. Paní Colbertové dělá až moc velké potěšení, když před ní Christian kleká a ona mu dává na hlavu korunu ze zlatého listí. Děkuje jí, což staví dav na nohy a spouští se divoký fandivý jekot.
Pak se staví na stranu, zatímco pan Erikson čte z kartičky, na které je napsané jméno královny. To je chvíle, kdy začínám být nervózní. Samozřejmě, že nebude jmenovaná. Ani jsem nebyla navržená. Jsem Šmíračka a Klaun. Jenže všechny dívky, do jedné, z královského soudu jsou kamarádky Kay. To může znamenat jen...
"A teď královna plesu," říká pan Erikson. "Kay Patterson."
Místností se rozléhá bouřlivý potlesk studentů, kteří pro ni hlasovali. Kay se blíží k pódiu s přirozeným půvabem a grácií. Bere si pod paži kytici bílých růží a naklání se, když jí pan Erikson vyměňuje malý stříbrný vavřínový věnec za velký zlatý.
"Teď, jak je zvykem si spolu král a královna zatančí," říká pan Erikson.
Na mysl mi přichází řetězec velmi ne-andělských nadávek.
Kay se dívá na Christiana s nadějí. Dívá se dolů, jako kdyby se o něčem rozhodoval, pak zvedá hlavu a opět se usmívá. Vzhledem k tomu, že hudba začíná znovu hrát, přichází ke Kay a bere jí za ruku. Kay mu tu druhou pokládá na rameno. Začínají tančit.
Všichni kolem mě začínají vzrušeně klábosit. Dívají se na ně, jak se spolu tak krásně pohybují do rytmu hudby. Christian a Kay, opět spolu.
Mám pocit, že jsem se nějak ocitla v dimenzi pekla.
"Čau, mrkev," říká hlas.
Krčím se. "Teď ne, Tuckere. Nemůžu se tebou zabývat zrovna teď."
"Zatancuj si se mnou," říká.
"Ne."
"Ale no tak, vypadáš uboze, když tu jen stojíš a díváš se, jak tvůj plesový partner tancuje s někým jiným."
Obracím se a mračím se na něj. Ale jedna věc mluví jasně pro něj: Vypadá skvěle. Bílá košile mu u krku zvýrazňuje jeho opálení. V obleku vypadají jeho ramena široká a silná. Jeho krátké vlasy má učesané a upravené. Jeho modré oči pod světly září. Dokonce i cítím vůni jeho kolínské.
"Fajn," říkám.
Nabízí mi svojí ruku a já ji přijímám. Pak kráčíme k tanečnímu parketu a já mu dávám ruce kolem krku. Neříká nic, jen pohybuje nohama ze strany na stranu a dívá se na můj obličej. Všechen hněv ze mě mizí. Dělá mi laskavost. Nebo to tak alespoň vypadá. Prozkoumávám strop a hledám nějaký kbelík vepřové krve, který by na mě chtěl převrhnout.
"Kde je tvoje partnerka?" ptám se.
"No, to je složitá otázka. Záleží na tom, jakou máš na mysli."
"S kým jsi přišel dnes večer?"
"S ní," říká Tucker a ukazuje hlavou k zrzavé holce, která stojí u stolu s punčem.
"A s ní," říká a ukazuje k DJ, kde nějaká bruneta, přepokládám, že nějaká vysokoškolačka, zrovna diktuje svoje hudební přání.
"A s ní," říká nakonec a dívá se na blondýnku, která zrovna dost vášnivě tančí s klukem, který skončil druhý na titul krále plesu.
"Přišels se třema holkama?"
"Jsou z rodeo týmu," říká, jako kdyby to všechno vysvětlovalo. "Žádná z nich neměla partnera, tak jsem usoudil, že jsem člověk, který by klidně zvládnul všechny tři."
"Jsi neuvěřitelný."
"A ty jsi přišla s Christianem Prescottem," říká. "Tvůj sen se stal skutečností."
V tuhle chvíli se to zdá spíš jako noční můra. Dívám se přes rameno na Christiana a Kay. Jak se dalo očekávat, Kay pláče. Opírá se Christianovi o rameno a vzlyká.
Tucker se obrací a následuje můj pohled.
Christian se naklání blíž ke Kay a něco jí šeptá. Ať je to cokoliv, nebere to moc dobře. Začíná plakat ještě víc.
"Páni, ani za nic bych teď nechtěl být v jeho kůži," říká Tucker.
Dívám se na něj.
"Promiň," říká. "Už sklapnu."
"Jo, to udělej."
Dusí v sobě smích a my tančíme až do konce písničky beze slov.
"Díky za tanec," říká.
"Díky za zeptání," odpovídám a pořád se dívám na Christiana. Objímá Kay. Její obličej je pohřbený v jeho hrudi. Nevím, co mám dělat. Jen tam stojím a pozoruju ho. Odtahuje se od Kay a něco jí jemně říká. Pak jí vede ke stolu a vytahává jí židli, na kterou si sedá. Dokonce jí i jde pro punč, ale ona ho posílá pryč. Utírá si řasenku z tváře. Vypadá vyčerpaně. Zprvu si myslím, že je to jen trik, stejně jako tenkrát u oběda, kde se chovala jako děvka, ale když jí vidím shrbenou na té židli, je nemožné nevěřit tomu, že je opravdu zničená.
Christian jde ke mně. Vypadá nervózně.
"Mrzí mě to," říká. "Nevěděl jsem, že se to stane."
"Já vím," říkám tiše. "To je v pořádku. Kde je partner Kay?"
Nech ho, aby jí utišil, myslím si.
"Odešel," říká Christian.
"Odešel," opakuju nevěřícně.
"Tak jsem si myslel," říká Christian a začíná se červenat v obličeji, "že bych měl vzít Kay domů."
Zírám na něj jako omráčená.
"Hned budu zpátky a vezmu tebe," říká rychle. "Myslel jsem, že bych jí dostal bezpečně domů a pak odvezl tebe."
"Vezmu Claru domů," říká Tucker, který stojí celou dobu vedle mě.
"Ne, bude mi to trvat jen chvíli," protestuje Christian a narovnává se.
"Ples končí za deset minut," říká Tucker. "Myslíš si, že ji nechám na tebe čekat na parkovišti?"
Cítím se jako Popelka uprostřed silnice s dýní a pár myšmi, zatímco princ z pohádky spěchá, aby zachránil nějakou jinou holku.
Christian vypadá, že je mu zle z pocitu viny.
"Běž a vezmi Kay domů," říkám a skoro se těmi slovy dusím. "Svezu se domů s Tuckerem."
"Jsi s tím v pohodě?"
"Jasně. Musím být doma do půlnoci, pamatuješ?"
"Vynahradím ti to," říká.
Přísahám, že jsem viděla, jak Tucker protáčí oči.
"Dobře." Dívám se na Tuckera. "Můžeme už jet?"
"To si piš."
Potom co nacházím Wendy a Angelu a loučím se s nimi, čekám u dveří, až Tucker oběhne všechny svoje dnešní taneční partnerky. Dívají se na mě s něčím, co připomíná lítost. Pro tuhle chvíli skutečně nenávidím Christiana Prescotta. Všechny čtyři spolu jedeme ve formálním oblečení namačkané v rezavém pickupu Tuckera. První vystupuje blondýna, protože žije v Jacksonu. Pak zrzka. A nakonec bruneta.
"Sbohem, Fry," říká, když vystupuje z auta.
Teď už jsme v autě jen on a já. Zatímco řídí do Spring Creek Road, v autě je ticho.
"Takže ... Fry, huh?" ptám se po chvíli, když už nejsem schopná unést to ticho. "Co to znamená?"
"Jo," říká a vrtí hlavou, jako kdyby to stále nemohl pochopit. "Na základce mi říkali Farář Tuck. Teď už je to jenom Fry. Ale moji dobří kamarádi mi říkají Tucku."
Když přijíždíme na mojí příjezdovou cestu, už mám patnáct minut zpoždění. Otevírám dveře, ale pak se zastavuju a dívám se na něj. "Můžeš ... neříkat o tomhle fiasku celé škole?"
"Už to ví," říká. "Jeden fakt na Jackson Holské střední je ten, že každý je starost každého."
Vzdychám.
"Netrap se kvůli tomu," říká.
"Jo, do pondělí na to zapomenou, viď?"
"Přesně tak," říká. Nemůžu říct, jestli to myslel jako vtip na můj účet, nebo ne.
"Díky za svezení," říkám. "Fry."
Sténá, ale pak se na mě šklebí. "Bylo mi potěšením."
Je to zvláštní kluk. Zvláštnější každou minutu.
"Uvidíme se." Vyskakuju z auta a zavírám dveře. Pomalu kráčím domů.
"Hej, mrkev," volá najednou.
Obracím se k němu. "Ty a já spolu budeme pravděpodobně vycházet líp, když mi tak přestaneš říkat."
"Líbí se ti to."
"Nelíbí."
"Co vidíš na klukovi jako je Christian Prescott?" ptá se.
"Nevím," říkám unaveně. "Ještě něco chceš?"
V tvářích se mu objevují důlky. "Nic," říká.
"Tak potom dobrou noc."
"Dobrou noc," říká a odjíždí do tmy.
Na verandě se zapíná světlo, když se plížím po schodech nahoru. Máma stojí ve dveřích. "Tohle nebyl Christian," říká.
"Brilantní zrak," mami.
"Co se stalo?"
"Miluje jinou holku," říkám a vytahávám stříbrný věnec z mých vlasů.
...
Později v nejtemnějším čase noci se moje vize mění v noční můru. Jsem v lese. Někdo mě sleduje. Cítím jantarové oči Černého křídla. Pak mě sráží k zemi. Dotýká se mě. Jeho ledové ruce sají veškeré teplo z mého těla. Jehličí z borovic mě bodá do zad. Jeho prsty mi rozepínají knoflík na džínsech. Křičím a mlátím kolem sebe. Jednou rukou ho zasahuju do křídla a vytrhuju mu hrst černého peří. Ty v mých prstech mizí. Stále trhám andělovi z křídel kusy jeho zlých peří a ty se mění na těžký mrak kouře, takže za chvíli kašlu a lapám po dechu.
Prudce se budím zamotaná v mé dece. Někdo stojí nad mou postelí. Zhluboka se nadechuju a jsem připravená znovu křičet, ale tiskne mi ruku na ústa.
"Claro, to jsem já," říká Jeffrey. Odstraňuje svojí ruku a sedá si na okraj postele. "Slyšel jsem tě křičet. Zlý sen, viď?"
Moje srdce buší tak silně, že mi připomíná spíš válečný buben. Přikyvuju.
"Chceš, abych došel pro mámu?"
"Ne. Jsem v pořádku."
"O čem se ti zdálo?"
On ještě neví o Černém křídlu. Když mu o něm řeknu, bude náchylnější k tomu, aby je rozpoznal. To mi řekla máma. Polykám.
"Ples nešel přesně podle plánu."
Jeho obočí se stahuje a on se mračí. "Měla jsi noční můru o plese?"
"Jo, uhm, bylo to o téhle noci."
Dívá se na mě, jako kdyby mi nevěřil, ale já jsem příliš unavená, abych mu vysvětlila, že se teď můj život zdá být na pokraji zhroucení.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marti Marti | Web | 2. května 2011 v 1:00 | Reagovat

Lidičky nevim jak to ted bude s kapitolkama.. Út st a čt mam zápočty, takže se budu učit.. Ale snad by ta kapča deně měla bejt.. Ale kdyby ne, tak se tímhle předem omlouvam.. ;-)

2 viki viki | 2. května 2011 v 2:25 | Reagovat

jsi skvělá... děkuji !!!

3 Tina Tina | 2. května 2011 v 9:47 | Reagovat

Vůbec neva, škola je důležitější ! Ale kdyby sis chtěla odpočnout a přeložit něco málo pro chtivé lidičky, budeme rádi !!! :-P

4 Lil Lil | 2. května 2011 v 14:47 | Reagovat

wow chudak holka... tesim se na dalsi... prosim prosim bude dneska jeste kousek prosim? :-D

5 Ellís Ellís | 2. května 2011 v 15:16 | Reagovat

Prosim tě kde sháníš ty knihy v AJ? Jako na jaké adrese, jestli to máš přes net.... moc dík za odpověď. :-)  :-D

6 Marti Marti | Web | 2. května 2011 v 15:29 | Reagovat

[4]: Nevim.. Podle toho jak mi pude učení.. Ale mam toho fakt dost tak nejspíš až zejtra..

[5]: to je různý.. uloz.to a když to neni tam tak na www.4shared.com a když ani tam tak normálně na googlu po torrentech..

7 nikol nikol | 2. května 2011 v 22:09 | Reagovat

Ahojky dekuji že to překladas! :D a bude jeste dneska další pulka kapitolky?? děkujíí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama