Clockwork angel - 20.kapitola 1/2

4. července 2011 v 21:59 | Marti |  Clockwork Angel / Mechanický anděl (Cassandra Clare)
kapitola 20
HROZNÉ PŘEKVAPENÍ

Každý vraždí to, co má rád
Všichni by to měli slyšet
Leč zde zabíjí hořký pohled
Tam vraždí sladká řeč,
Zbabělec vraždí polibkem,
Stateční zabíjí mečem!
-Oscar Wilde, "Balada o žaláři v Readingu"
-
Runy, které označovaly smutek, byly pro Temné lovce červené. Barva smrti byla bílá. Tessa to nevěděla - nepřečetla si to v Kodexu. Proto byla překvapená, když viděla Temné lovce chodit po Společenství oblečené v bílé barvě, jako kdyby byli na nějaké svatební párty. Dívala se na ně se Sophií z okna knihovny. Několik členů Enklávy bylo zavražděno, když zabíjelo zbylé upíry v de Quinceyho domě. Tento pohřeb byl udělaný pro ně, ale také pro Thomase a Agátu. Charlotte jí vysvětlila, že Nephilimové pohřbívají většinou jen Nephilimy. Vyjímkou jsou pouze ti, kteří zemřeli ve službě Claveům.
Sophii i Tesse tam bylo zakázáno jít. Ceremonie sama o sobě pro ně byla nepřístupná. Sophie řekla Tesse, že je to tak lepší, protože nechtěla vidět Thomase hořet. Nechtěla vidět, ani jak bude jeho popel rozptýlen v Silent City. "Raději bych si ho zapamatovala takového, jaký byl," řekla, "a Agátu taky."
Enklávu už opustila hlavní stráž. Dobrovolně tam zůstalo jen několik Temných lovců, kteří chtěli dohlédnout na Společenství. Bude trvat hodně dlouho, pomyslela si Tessa, než nechají Společenství znovu nehlídané.
Prošvihla chvíli, kdy to všechno skončilo, čtením knihy v okenním výklenku. Takhle knížka neměla nic společného s Nephilimy, démony nebo Podsvěťany, ale byla to kopie Příběhu dvou měst, kterou našla na polici s Charlottinými knihami od Charlese Dickense. Snažila se donutit k tomu, aby nemyslela na Mortmaina, Thomase a Agátu, na to, co jí řekl Mortmain ve Svatyni a především nechtěla myslet na Nathaniela nebo na místo, kde by se teď mohl ukrývat. Jakékoliv pomyšlení na jejího bratra jí stáhlo žaludek. Snažila se, aby její mysl teď nenaplňovalo nic. Před dvěma dny byla nucena předstoupit v knihovně Společenství před Clavy. Muže, kteří si říkali Inkvizitoři a ptali se jí na chvíli, kterou strávila s Mortmainem. Znovu a znovu. Upozorňovali jí na každou změnu v jejím příběhu, dokud nebyla úplně vyčerpaná. Pak se jí ptali na hodinky. Chtěli vědět, jestli jí řekl komu patřily nebo co by mohly znamenat iniciály J.T.S. Nevěděla to. Navíc si je vzal s sebou, když zmizel. Strčil si je do kapsy, když mu řekla, že se odmítá proměnit.
Willa se ptali, co mu řekl předtím, než zmizel. Will byl při vyšetřování nevrlý a netrpělivý. Nikdo nebyl překvapený, když byl nakonec propuštěn s trestem za hrubost a neposlušnost.
Inkvizitoři dokonce požadovali, aby si Tessa svlékla šaty, a oni se mohli podívat, jestli nemá někde na těle značku čarodějnice. Charlotte je ale rychle zastavila. Když bylo Tesse dovoleno odejít, pospíchala chodbou za Willem, ale už byl pryč. Bylo to už dva dny a za tu dobu viděla Willa jen při občasné zdvořilé výměně spár slov s ostatními. Když se na něj podívala, okamžitě uhnul pohledem pryč. Když odešla z místnosti a doufala, že jí bude následovat, nikdy to neudělal. Bylo to k zbláznění.
Nemohla si pomoct, ale divila se, proč se takhle chová. Myslela si, že se mezi nimi na podlaze Svatyně stalo něco důležitého. Když se probudila z temnoty mnohem horší, než při jakékoliv jiné Přeměně, našla Willa, jak jí držel v náruči a vypadal nejvíc zkroušeně, jak ho za celou dobu, kdy ho znala, viděla. Ale přece se jí nemohlo jen zdát, jakým způsobem vyslovil její jméno nebo jak se na ní díval, ne? Ne, to si nemohla vymyslet. Bál se o ní, tím si byla jistá. Ano, do chvíle, kdy se poznali, na ní byl většinou jen hrubý, ale to se stávalo skoro ve všech románech. I Darcy byl k Elizabeth Bennetové stejně hrubý předtím, než jí nabídnul sňatek. A Heathcliff se k Cathy nikdy nechoval jinak, než hnusně.
I když musela přiznat, že v Příběhu dvou měst byl Sydney Carton i Charles Darnay na Lucy Manett hodně milí. A přesto, že jsem byl slabý a stále jen slabý, přeju ti, abys věděla, že díky tvému náhlému citu jsem vzplanul. Hromada popela, kterou jsem byl, se změnila v oheň ...
Znepokojivé bylo, že od té chvíle ve Svatyni se na ní Will ani jednou nepodíval neb nevyslovil její jméno. Myslela si, že důvod pro to byl - hádala, že v tom byl i způsob, jakým se na ní Charlotte dívala. Každý kolem ní chodil po špičkách. Bylo to jasné. Temní lovci jí pošlou pryč.
A proč by ne? Společenství bylo pro Nephilimy, ne pro Podsvěťany. Přinesla k nim jen smrt a zkázu za tu krátkou dobu, co tu strávila. Bůh věděl, co by se ještě přihodilo, kdyby tu zůstala. Neměla kam jít, ani ke komu by se mohla uchýlit, ale proč by je to mělo zajímat? Zákon byl pakt práva, ale nešlo ho změnit nebo obejít. Možná, že skončí život s Jessamine v nějakém domě v Belgravii. Byly i horší osudy.
Na dlažbě venku zarachotila kola kočáru. Signalizovaly návrat ostatních z Tichého města. Vytrhlo jí to z jejího smutného zasnění. Sophie seběhla ze schodů, aby je přivítala, zatímco je Tessa sledovala oknem, když vystupovali jeden po druhém z kočáru. Henry měl ruku kolem Charlotte, která se o něj opírala. Pak vystoupila Jessamine s květinami vpletenými do jejích světlých vlasů. Tessa by obdivovala jak krásně vypadala, kdyby v ní ale neklíčilo plíživé podezření, že si Jessamine pohřby užívala, protože věděla, že si na sebe bude moct vzít bílou barvu. Pak vyšel Jem a hned za ním Will. Vypadaly jako dvě šachové figurky z nějaké podivné hry, díky Jemovým stříbrným a Willovým rozcuchaným černým vlasům, které se dotýkaly jeho oblečení a ukazovaly tím kontrast s jeho bílým oblečením. Bílý a Černý rytíř, pomyslela si Tessa, když šli nahoru po schodech a zmizeli uvnitř Společenství.
Právě odložila knihu na sedadlo vedle ní, když se dveře knihovny otevřely a v nich se objevila Charlotte, která si právě sundávala rukavice. Klobouk už na sobě neměla a její hnědé vlasy jí ve vlhkých vlnách spadaly kolem obličeje.
"Myslela jsem si, že tě najdu tady," řekla a přešla přes místnost. Sedla si do křesla naproti Tesse, která byla stále ve výklenku. Položila bílé rukavice na nedaleký stolek a povzdechla si.
"Bylo to ...?" začala Tessa.
"Hrozné? Ano. Nenávidím pohřby, ale Bůh ví, že už jsem jich zažila desítky." Charlotte se odmlčela a kousla se do rtu. "Už zním jako Jessamine. Zapomeň, že jsem to řekla, Tesso. Oběti bitev a smrt jsou součástí života Temných lovců. Vždycky jsem si to uvědomovala."
"Já vím." Řekla to velmi tiše. Tessa si představila, jak jí bije silně srdce, jako klíště, které je přitisknuté na velkých hodinách ve velké prázdné místnosti.
"Tesso ..." začala Charlotte.
"Už vím, co mi chceš říct, Charlotte, a je to v pořádku."
Charlotte zamrkala. "Opravdu? Je .... to v pořádku?"
"Chceš, abych odešla," řekla Tessa. "Vím, že jsi se před pohřbem setkala s Clavey. Jem mi to řekl. Neumím si představit, že by mi mohli dovolit, abych tu zůstala. Po těch všech potížích a příšernostech, které jsem na vás seslala. Nate. Thomas a Agáta."
"Claveové se nestarají o Thomase nebo Agátu."
"Tak tedy Pyxis."
"Ano," řekla Charlotte pomalu. "Tesso, myslím si, že jsi dospěla k úplně špatnému závěru. Nepřišla jsem tě požádat, abys odešla, přišla jsem tě požádat, abys zůstala."
"Zůstat?" Ta slova jí nedávala žádný smysl. Jistě Charlotte nemohla myslet vážně to, co jí řekla. "Ale Claveové ... Musí být na mě naštvaní ..."
"Jsou naštvaní," řekla Charlotte. "Na Henryho a na mě. Byli jsme úplně podvedení Mortmainem. Použil nás jako své nástroje a my jsme mu to dovolili. Byla jsem tak pyšná na chytrý a velmi praktický způsob, jakým jsem ho obvinila z jeho okultní činnosti, že mě ani nenapadlo, že by mě mohl převést. Nikdy jsem nepomyslela na to, že nám žádná jiná živá bytost, kromě Mortmaina a tvého bratra, nepotvrdila, že je de Quincey Magister. Všechny ostatní důkazy byly nepodložené a já se jimi i přesto nechala přesvědčit."
"Byly velmi přesvědčivé." Pospíšila si Tessa, aby ujistila Charlotte o své podpoře. "Našli jsme přece Mirandino tělo. A pak tu byla ta stvoření na mostě."
Charlotte vydala rozhořčený zvuk. "Všechno to byly postavy ve hře, kterou Mortmain hrál, aby nás přesvědčil. Víš, že jsme v našich pátráních nebyli schopní zjistit jakoukoliv informaci o tom, jaký další Podsvěťan měl pod kontrolou klub Pandemonium? Žádný z vnitřních členů o tom neměl ponětí, a protože jsme zničili de Quinceyho klan, Podsvěťané jsou k nám ještě méně důvěřiví, než kdykoliv předtím."
"Ale je to teprve pár dní. Willovi trvalo šest týdnů, než našel Temné sestry. Pokud budete hledat dál ..."
"Nemáme tolik času. Jestli je to, co řekl Nathaniel Jemovi pravda, a Mortmain plánuje využít démonskou energii, která je uvnitř Pyxis k tomu, aby oživil svoje hodinové stroje, pak už nám zbývá pouze čas, který mu bude trvat otevřít tu krabici," pokrčila rameny. "Claveové samozřejmě věří, že je to nemožné. Pyxis lze otevřít pouze runami, které může nakreslit jen Temný lovec. Ale na druhou stranu, jen Temný lovec mohl otevřít dveře do Společenství."
"Mortmain je velmi chytrý."
"Ano." Charlotte měla ruce pevně sepnuté v klíně. "Vědělas, že byl Henry ten, kdo řekl Mortmainovi o Pyxis? Jak se jmenuje a co dokáže?"
"Ne ..." Uklidňující slova Tessu opustily.
"Ani jsi to vědět nemohla. Nikdo to neví. Jen já a Henry. Chtěl po mně, abych to řekla Claveům, ale já jsem nemohla. Už tak se k němu chovají příšerně, a já ..." Charlotte se třásl hlas, ale výraz v jejím obličeji se nezměnil. "Claveové svolávají soud. Moje a Henryho chování bude zkoumáno a souzeno. Je možné, že ztratíme Společenství."
Tessa byla zděšená. "Ale ty jsi dokonalá správkyně Společenství! Způsob, jakým dokážeš všechno organizovat a udržet na své místě, a způsob, jakým zvládáš tohle všechno."
Charlotte měla vlhké oči. "Děkuju ti, Tesso. Faktem je, že Benedikt Lightwood vždycky chtěl místo vedoucího Společenství pro sebe nebo pro svého syna. Lightwoodové jsou velmi hrdí a pohrdají rozkazy. Kdyby nebylo skutečnosti, že konzul Wayland jmenoval mě a mého manžela jako nástupce svého otce, jsem si jistá, že už by to tu měl na starost Benedikt. Všechno co jsem kdy chtěla, bylo řídit Společenství, Tesso. Udělám cokoliv, abych to udržela tak, jak je to teď. Jenom ty bys mi mohla pomoct-"
"Já? Ale co bych mohla udělat? Nevím nic o politice Temných lovců."
"Spojenectví, které máme uzavřené s Podsvěťany je jedno z našeho nejvýznamnějšího majetku, Tesso. Jedním z důvodů, proč to takhle pořád je, je můj vztah s kouzelníky, jako je Magnus Bane a upíry, jako je Camille Belcourt. A ty, ty jsi pro nás velmi cenné zboží. Už jednou jsi pomohla Enklávě; pomoc, kterou bys nám mohla nabídnout v budoucnosti by mohla být nedozírná. A pokud by byla rozšířená informace, že jsi můj stálý spojenec, velmi by mi to pomohlo-"
Tessa zatajila dech. V duchu viděla Willa - Willa, když se na ní díval ve Svatyni- ale k jejímu překvapení nepatřily všechny její myšlenky jen jemu. Vybavila si i Jema s jeho laskavostí a jemnýma rukama, a Henryho, který ji rozesmíval svým zvláštním oblečením a legračnímu vynálezy, a dokonce i Jessamine a její zvláštní prudkost, a místy i překvapivou statečnost.
"Ale zákon," řekla přiškrceným hlasem.
"Neexistuje žádný zákon, který by byl proti tomu, že bys mohla být dál naším hostem," řekla Charlotte. "Hledala jsem v archivu a nenašla jsem nic, co by ti mohlo zabránit v pobytu tady. Pokud s tím ale budeš souhlasit. Takže souhlasíš, Tesso? Zůstaneš tu?"
...
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Cimbelina Cimbelina | E-mail | Web | 4. července 2011 v 22:51 | Reagovat

Děkuji, za překlad. Krásný. :-)  :-)

2 simča simča | 5. července 2011 v 10:23 | Reagovat

no jasně že zůstane :-) skvělý...díky :-)  ;-)  :-D

3 viki viki | 5. července 2011 v 18:14 | Reagovat

Děkuji za překlad !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama