Passion - 16.kapitola 2/2

29. července 2011 v 23:29 | Marti |  Passion / Vášeň (Lauren Kate)
kapitola 16


"Aha," řekl Daniel nahlas a ovládl ho pocit hluboké melancholie.
"Aha co?" zeptala se Shelby.
Daniel sevřel kapuci mikiny Shelby. "Jestli hledáte Luce, tady ji nenajdete. Je mrtvá. Zemřela před měsícem."
Miles se málem udusil.
"Myslíš Luce z tohohle života," řekla Shelby. "Není to naše Luce. Ne?"
"Naše Luce -moje Luce- tu není. Nikdy ani nevěděla, že tohle místo existuje, takže by jí sem Vyhlašovatelé nepřinesly. A ani vás."
Shelby a Miles si vyměnili pohled. "Říkáš, že hledáš Luce," poznamenala Shelby, "ale když víš, že tu není, proč tu zůstáváš?"
Daniel se přes ně podíval na údolí pod nimi. "Nevyřízené účty."
"Kdo je to?" zeptal se Miles a ukázal na ženu v dlouhých bílých šatech. Byla vysoká a štíhlá s červenými vlasy, které se na slunečním světle třpytily. Její šaty byly krátké a ukazovaly hodně z holé kůže. Zpívala něco jemného a krásného. Sotva tu hudbu slyšely.
"To je Lilith," řekl Daniel pomalu. "Dnes se má vdávat."
Miles udělal pár kroků podél cesty vedoucí od olivovníku k údolí, kde stál asi sto metrů pod nimi chrám, aby lépe viděl.
"Milesi, počkej!" Zakřičela za ním Shelby. "Tohle není, jako když jsme byli v Las Vegas. Tohle je nějaká šílená ... doba. Nemůžeš prostě vidět pěknou holku a jít se za ní jen tak projít." Obrátila se na Daniela pro pomoc.
"Zůstaňte shrbení," přikázal jim Daniel. "Schovejte se v trávě. A stůjte, až vám řeknu, abyste se zastavili."
Opatrně se dali dolů po cestě. Zastavili se až u břehu řeky, která tekla k chrámu. Všechny stany v malé obci byly posety květy měsíčku a černého rybízu. Byli na doslech hlasu Lilith a dívek, které jí pomáhaly připravit se na svatbu. Dívky se zasmály a připojily se k písni Lilith, když jí pletly její dlouhé rudé vlasy do věnce kolem hlavy.
Shelby se obrátila k Milesovi. "Nevypadá trošku jako Lilith z naší třídy na Shoreline?"
"Ne," řekl Miles okamžitě. Chvíli si nevěstu prohlížel. "Dobře, možná trochu. Divný."
"Luce se o ní pravděpodobně nikdy nezmínila," vysvětlila Shelby Danielovi. "Je to fakt děvka ze samotnýho pekla."
"To dává smysl," řekl Daniel. "Vaše Lilith by mohla pocházet z dlouhé řady zlých žen. Všechny jsou potomci původní matky Lilith. Ona byla první Adamova žena."
"Adam měl víc, než jenom jednu manželku?" Shelby na něj zírala. "A co Eva?"
"Byla před Evou."
"Před Evou? V žádném případě."
Daniel kývl. "Nebyli spolu moc dlouho, když ho Lilith opustila. Zlomilo mu to srdce. Čekal na ní dlouho, ale nakonec potkal Evu. A Lilith Adamovi nikdy nezapomněla, že se tak přenesl přes jejich rozchod. Strávila zbytek svých dní putováním po zemi a nadáváním na Adama a Evu. A její potomci - někdy jsou v pohodě, ale nakonec, jablko nikdy nepadá daleko od stromu."
"No to je bordel," řekl Miles i přes to, že pořád hypnotizoval krásnou Lilith.
"Chceš mi říct, že Lilith Clout, dívka, která mi v deváté třídě zapálila vlasy, může být doslova hnusná děvka z Pekla? Že všechno to woo-doo, které jsem na ní použila, bylo oprávněné?"
"Myslím, že ano." Daniel pokrčil rameny.
"Nikdy jsem necítila takové zadostiučinění." Shelby se zasmála. "Proč se to nepíše v žádné z našich historických učebnicích na Shoreline?"
"Psst." Miles ukázal směrem k chrámu. Lilith opustily dívky, které jí pomáhaly s přípravami na svatbu a sypaly žluté a bílé květy máku na cestu u vchodu do chrámu. Tkané stuhy a zvonkohry vyrobená ze stříbra pověsily na nízké větve dubů. Pak se vydala směrem na západ k místu, kde měli Daniel, Shelby a Miles úkryt.
Nesla kytici bílých růží. Když došla až k břehu, utrhla několik lístků a hodila je na vodu. Stále si pro sebe potichu zpívala. Pak se obrátila na sever a pokračovala v chůzi směrem k starému stromu s větvemi, které viseli do řeky.
Pod ním seděl kluk a díval se do proudu. Dlouhé nohy měl opřené blízko u těla a měl přes ně přehozenou jednu ruku. Tou druhou házel do vody kameny. Jeho zelené oči jiskřily na jeho opáleném obličeji. Jeho uhlově černé vlasy byly trochu střapaté a vlhké z nedávného plavání.
"Ach, můj Bože. To je-" Výkřik Shelby byl umlčen, když jí položil Daniel dlaň na ústa.
Z tohohle okamžiku měl strach. "Ano, to je Cam. Ale není to Cam, jak ho znáte. Tohle je starší Cam. Tohle je o tisíce let dříve."
Miles přimhouřil oči. "Ale pořád je zlý."
"Ne," řekl Daniel. "Není."
"Co?" zeptala se Shelby.
"Bývaly doby, kdy jsme byli všichni součást jedné rodiny. Cam byl můj bratr. Nebyl zlý. Ještě ne. Možná, že není ani teď."
Fyzicky byl jen jeden rozdíl mezi tímhle Camem a tím, kterého znali Shelby a Miles. Tetování ve tvaru slunce, které dostal od Satana, když zpečetil svůj osud s Peklem. V opačném případě by Cam vypadal pořád tak, jako teď.
Kromě toho byla tvář tohohle Cama ztuhlá strachy. To byl výraz, který Daniel u Cama neviděl už tisíciletí. Pravděpodobně naposledy v tomhle momentu.
Lilith se zastavila a objala Cama kolem krku tak, že jí dlaň spočívala na jeho srdci. Bez otočení a beze slova Cam natáhl ruku a uchopil jí do té jeho. Oba zavřely oči. Byli šťastní.
"Tohle vypadá fakt soukromě," řekla Shelby. "Měli bychom - Myslím tím, cítím se divně."
"Tak jděte," řekl Daniel pomalu. "A nedělejte na cestě ven moc velké scény."
Daniel se odmlčel. Někdo šel k Camovi a Lilith.
Byl to vysoký a opálený mladý muž, oblečený v dlouhém bílém rouchu, se silným svitkem pergamenu v rukách. Blond hlavu měl skloněnou, ale byl to jasně Daniel.
"Já nikam nejdu." Miles upřel oči na Danielovo minulé já.
"Počkej, já myslela, žes právě poslal toho chlapa zpátky do Vyhlašovatele," řekla Shelby zmateně.
"To byla moje pozdější verze," řekl Daniel.
"Jo, takže on říká jeho pozdější verze!" odfrkla si Shleby. "Kolik Danielů tam vlastně je?"
"Přišel z dva tisíce let vzdálené budoucnosti do okamžiku, kde jsme teď. Což je rok tisíc před naším letopočtem. Ten Daniel tu neměl být."
"My jsme teď právě vzdálení tři tisíce let od naší současnosti?" zeptal se Miles.
"Ano, a ani vy byste tu vážně neměli být." Danel se podíval dolů. "Ale tahle moje minulá verze," řekl a ukázal na kluka, který se zastavil u Cama a Lilith, "sem patří."
Na druhé straně řeky se na něj Lilith usmála. "Jak se máš, Dani?"
Dívali se, jak Dani poklekl vedle páru a rozbalil svitek pergamenu. Daniel si vzpomněl: Byl to jejich oddací list. Celou tu věc napsal sám v aramejštině. Měl provést obřad. Cam ho o to před několika měsíci požádal.
Lilith a Cam si četli dokument. Vážně se k sobě hodili, vzpomněl si Daniel. Ona pro něj psala písně a on strávil hodiny sběrem květů a tkaní je do svých šatů. Dal jí všechno. Naslouchal jejím snům a rozesmíval jí, když byla smutná. Oba dva byli hodně náladoví, a když se hádali, slyšel to celý kmen - ale nikdo z nich ještě nebyl tak podlý, jako se stali po jejich rozchodu.
"V téhle části tady," řekla Lilith a ukázala na řádku v textu. "Tady se píše, že budeme mít svatbu u řeky. Ale ty víš, že jsem chtěla být oddaná v chrámu, Came."
Cam a Daniel si vyměnili pohled. Cam chytil Lilith za ruku. "Má lásko. Už jsem ti přece říkal, že já to tak nechci."
Něco tvrdého se objevilo v hlase Lilith. "Ty si mě odmítáš vzít před očima Boha? Na jediném místě, kde by to moje rodina schvalovala, podle našeho zákona! Proč?"
"Hej," zašeptala Shelby na druhé straně řeky. "Vím, co se děje. Cam nemůže vkročit do chrámu ... nemůže vkročit do chrámu, protože-"
Miles taky začal šeptat: "Jestli padlý anděl vstoupí do svatyně Boží-"
"Všechno shoří v plamenech," dokončila to Shelby.
Nephilimové měli pravdu, ale Daniel byl překvapený jeho vlastní frustrací. Cam miloval Lilith, Lilith milovala Cama. Měli šanci na své lásce pracovat, i když tím byl Daniel hodně znepokojený, do pekla se vším. Proč Lilith tak trvala na to, aby si jí vzal Cam v chrámu? Proč jí on nemohl poskytnout dobré vysvětlení pro jeho odmítnutí? "Nevkročím tam." Cam ukázal na chrám.
Lilith neměla daleko k slzám. "Pak mě nemiluješ."
"Miluju tě víc, než jsem si kdy myslel, že je možné. To ale nic nemění."
Tenké tělo Lilith se nafouklo vzteky. Mohla si snad myslet, že tu bylo něco víc, než je odmítnutí Cama vzít se v chrámu, něco, co jí zapíral? To si Daniel nemyslel. Zaťala pěsti a vydala dlouhý, pronikavý výkřik.
Zdálo se, že se třásla zem. Lilith popadla Cama za zápěstí a přitiskla ho na strom. Nebránil se.
"Moje babička tě nikdy neměla ráda." Její paže se chvěla, když ho držela. "Vždycky o tobě říkala hrozné věci, ale já říkala, že to není pravda a bránila jsem tě. Teď to vidím i já. Svýma očima a i svou duší." Probodávala ho očima. "Řekni to."
"Co?" zeptal se Cam zděšeně.
"Jsi zlý člověk. Jsi - Já vím, co jsi."
Bylo jasné, že to Lilith nevěděla. Jen si vzpomněla na pověst, která teď zrovna kolovala okolo - že to byl zlý čaroděj a člen nějakého kultu. Všechno co chtěla, bylo slyšet pravdu od Cama.
Daniel věděl, že to Cam Lilith mohl říct, ale neudělal to. Bál se.
"Já nejsem žádná z těch zlých věcí, co se o mě říkají, Lilith," řekl Cam.
To byla pravda a Daniel to věděl. Ale znělo to vážně jako lež. Cam byl na pokraji toho nejhoršího rozhodnutí, které kdy udělal. Tohle bylo ono: okamžik, který zlomil Camovi srdce a pohltilo ho něco temného.
"Lilith," zaprosil Dani. Snažil se odtáhnout její ruce od Cama. "On není-"
"Dani," varoval ho Cam. "Nic co tu teď řekneš, už tohle nespraví."
"To je pravda. Je konec." Lilith ho pustila a Cam upadnul do hlíny. Zvedla jejich manželskou smlouvu a hodila jí do řeky. Ta se chvíli vznášela na hladině, a pak se potopila. "Doufám, že budu žít tisíc let a mít tisíc dcer, aby tu byla vždycky nějaká žena, která bude proklínat tvoje jméno." Plivla mu do tváře, pak se otočila a běžela zpátky do chrámu. Bílé šaty za ní vlály jako bílá plachta.
Cam měl ve tváři barvu, jako šaty Lilith. Natáhl k Danielovi ruku, aby mu pomohl vstát. "Máš hvězdnou střelu, Dani?"
"Ne," Danimu se zachvěl hlas. "Nemluv takhle. Dostaneš jí zpátky, nebo nějakou-"
"Byl jsem naivní, když jsem se zamiloval do smrtelné ženy."
"Stačilo, abys jí to řekl," řekl Dani.
"Řekl jí to? Co se mi stalo - nám všem? Pád a všechno potom?" Cam se naklonil k Danimu. "Možná, že má o mě pravdu. Slyšels jí? Celá vesnice si o mně myslí, že jsem démon. I když nepoužívají to slovo."
"Nic neví."
Cam se odvrátil. "Celou dobu jsem se to snažil popřít, ale láska je nemožná, Dani."
"To není pravda."
"Ale je. Pro duše jako je ta naše. Uvidíš. Můžeš vydržet déle, než jsem to dokázal já, ale nakonec uvidíš, že mám pravdu. Oba si nakonec musíme vybrat."
"Ne!"
"Moc rychle protestuješ, bratře. Cam stiskl Danimu rameno. "To mě na tobě překvapuje. Nepomyslel jsi někdy na to ... přejít na druhou stranu?"
Dani pokrčil rameny. "Myslím na ní a jenom na ní. Počítám vteřiny, až bude se mnou. Vybírám si jí a ona si vybírá mě."
"Jaká osamělost."
"To není osamělost," vyštěkl Dani. "Je to láska. Láska, kterou chceš i ty-"
"Myslel jsem tím: Já jsem osamělý. A daleko míň noblesnější, než ty. Každý den míň a míň. Obávám se, že změna přichází."
"Ne." Dani se pohnul směrem k Camovi. "To nesmíš."
Cam se narovnal a odplivl si. "Ne všichni mají to štěstí, že jsou k naší lásce přivázáni prokletím."
Daniel si vzpomněl, že to bral jako urážku: Rozzuřilo ho to. Ale přesto neměl říct to, co přišlo teď: "Pak si teda běž. Nikomu nebudeš chybět."
Okamžitě toho zalitoval, ale už bylo pozdě.
Cam pohnul rameny dozadu a roztáhnul ruce. Když se po jeho stranách objevila křídla, poslaly výbuch horkého vzduchu vlnícího se trávou do místa, kde měli Daniel, Shelby a Miles úkryt. Všichni tři se podívali nahoru. Jeho křídla byla obrovská a zářící a-
"Počkej chvíli," zašeptala Shelby. "Nejsou zlatá!"
Miles zamrkal. "Jak můžou nebýt zlatá?"
Samozřejmě, že byli Nephilimové zmatení. Rozdělení barvy křídel bylo jasné jako den nebo noc: zlaté pro démony, stříbrné nebo bílé pro všechny ostatní. A o Camovi věděli, že to byl démon. Daniel neměl náladu na to, vysvětlovat Shelby, proč byla Camova křídla tak čistě a zářivě bílá, jako zářící diamanty, lesknoucí se na slunci. Nebo jako polibek sněhu.
Tenhle Cam z minulosti ještě nepřešel. Byl jen na okraji propasti.
Ten den Lilith ztratila Cama jako svého milence a Daniel ho ztratil jako svého bratra. Od toho dne měli být nepřátelé. Mohl ho Daniel zastavit? Co kdyby se otočil ke Camovi zády a roztáhnul svá vlastní křídla jako štít. Místo toho, aby ho sledoval tak, jako Dani?
Měl by to udělat. Hořel touhou vyřítit se z křoví a zastavit Cama. Kolik toho mohlo být jinak!
Camova a Danielova křídla se dosud mučily magnetickou přitažlivostí. Všechno, co je teď rozdělovalo byly jejich tvrdohlavé rozdílné názory a sourozenecké soupeření.
Oba andělé se zvedli ze země ve stejnou dobu. Každý se vydal jiným směrem. Dani letěl na východ a Cam stoupal k západu. Tři Anachronismy skrývající se v trávě mohli vidět záblesk zlata, který se otisknul do křídel Cama. Stejně jako jiskřivý blesk.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Renčá ♥ Renčá ♥ | Web | 29. července 2011 v 23:30 | Reagovat

máš to tu moc pekné :)

2 Natt Natt | 30. července 2011 v 11:06 | Reagovat

úžasný překlad ;-)  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama