City of Fallen Angels - 18.kapitola 1/3

19. září 2011 v 23:53 | Marti |  City od Fallen angels (Cassandra Clare)
kapitola 18
JIZVY OD OHNĚ


Mraky se hrnuly přes řeku a přinášely sebou hustou mlhu. Neskryly co se dělo na střeše, jen na všechno vrhly jakýsi mlžný opar. Budovy všude kolem nich vypadaly jak nejasné pilíře světla a měsíc jen stěží dokázal proniknout hustou clonou mraků. Všude bylo jen tlumené světlo. Rozbité kousky skleněné rakve byly roztroušené po dlážděném chodníčku a střepy svítily jako led. Lilith měla ve svitu měsíce bledou kůži. Sledovala Simona, jak se sklonil k Sebastianovi a pil jeho krev.
Clary se na to nemohla dívat. Věděla, že Simon nenávidí to, co právě dělal. Věděla, že to dělal pro ní. Pro ní a i trošku pro Jace. A taky věděla, co bude další krok v rituálu. Simon dá Sebastianovi dobrovolně svojí krev a pak zemře. Upíři umírali, když jim někdo sál jejich krev. Zemře a ona ho ztratí navždy a bude to - všechno - jenom její vina.
Cítila Jace za ní. Ruce měl pořád těsně ovinuté kolem ní. Na lopatkách cítila jemný a pravidelný tlukot jeho srdce. Vzpomněla si, jak jí držel na schodech budovy Dohody v Idris. Zvuk listí ve větru, když jí políbil, jeho teplé ruce na jejích tvářích. Způsob, jakým cítila tlukot jeho srdce a myšlenku, že srdce nikoho nebije tak, jako to jeho. Jako kdyby každý jeho tep odpovídal tomu jejímu.
Musel tam někde být. Stejně jako Sebastian v jeho skleněném vězení. Musí přece existovat nějaký způsob, jak se k němu dostat.
Lilith pozorovala, jak se Simon skláněl nad Sebastianem. Její tmavé oči byly velké a nehybné. Jako kdyby tam Clary a Jace ani nebyli.
"Jaci," zašeptala Clary. "Jaci, nechci se na to dívat."
Přitiskla se k němu zády, jako kdyby se mu snažila přitulit do náruče. Pak předstírala, že jí ostří nože přejelo po straně krku.
"Prosím, Jaci." zašeptala. "Nepotřebuješ ten nůž. Víš, že ti nemůžu ublížit."
"Ale proč-"
"Jen se chci na tebe podívat. Chci vidět tvojí tvář."
Cítila, jak se jeho hruď rychle zvedla a zase klesla. Zatřásl se, jako kdyby bojoval s něčím, co silně tlačilo proti němu. Pak se pohnul tak rychle, jak mohl jenom on. Bylo to jako záblesk světla. Pravou rukou jí pevně chytil a levou rukou si zasunul nůž za opasek.
Její srdce divoce poskočilo. Mohla bych utéct, pomyslela si. Jenže on by jí za okamžik chytil. O pár vteřin později už kolem ní ovinul obě paže. Chytil jí za ruce a obrátil jí k sobě. Cítila jeho prsty, jak jí putovaly po zádech a holých, třesoucích se paží, když jí obrátil tváří k sobě.
Odvrátila pohled od Simona a démonky, i když pořád cítila jejich přítomnost za ní. Otřásla se. Podívala se na Jace. Jeho obličej byl tak známý. To, jak mu vlasy padaly do čela, jeho rysy, slabá jizva na tváři a další slabá na jeho spánku. Jeho řasy byly o odstín tmavší, než jeho vlasy. Jeho oči měly barvu bledě žlutého skla. V tomhle byl jiný, pomyslela si. Pořád vypadal jako Jace, ale jeho oči byly jasné a prázdné. Jako kdyby se dívala skrz okno do úplně prázdné místnosti.
"Bojím se," řekla.
Pohladil jí po rameni a jí projelo tělem lehké mrazení. Bylo jí nevolno, když si uvědomila, že její tělo pořád ještě reagovalo na jeho dotek. "Nedovolím, aby se ti něco stalo."
Zírala na něj. Ty to tak vážně myslíš, viď? Nevidíš tu příšernou propast mezi tím, co děláš a co ve skutečnosti chceš dělat. Musela tě nějak zmást.
"Nemůžeš jí zastavit," řekla. "Ona mě zabije, Jaci."
Zavrtěl hlavou. "Ne. To by neudělala."
Clary chtěla křičet, ale úmyslně držela svůj hlas klidný a rozvážný. "Vím, že tam jsi, Jaci. Tvoje pravé já." Přitiskla se k němu blíž.
Do pasu jí zatlačil jeho opasek. "Mohl bys s ní bojovat ..."
Tohle neměla říkat. Celé jeho tělo se napjalo. V jeho očích uviděla záblesk úzkosti. Vypadal jako zvíře chycené v pasti. V dalším okamžiku se ale zatvrdily. "Nemůžu."
Zachvěla se. Výraz v jeho tváři byl děsivý. Když se znovu zatřásla, její oči změkly. "Je ti zima?" zeptal se a na okamžik zněl jako starý Jace, kterému záleželo na jejím pohodlí. Stáhnul se jí z toho krk.
Přikývla, i když zima byla to poslední, co jí v tu chvíli běželo hlavou. "Můžu si dát ruce do tvojí bundy?"
Přikývl. Bundu měl rozepnutou, takže vklouzla rukama dovnitř a lehce se dotkla jeho zad. Všechno tu bylo děsivě tiché. Zdálo se, že bylo město pokryté ledovou pokrývkou. Dokonce i světlo, které vyzařovalo z okolních budov, bylo stálé a studené.
Dýchal pomalu a plynule. Přes roztrhanou látku jeho košile uviděla runu na jeho hrudi. Zdálo se, že pulzovala, když vydechl. Bylo to odporné, pomyslela si. Byla s ním spojená jako pijavice a odsávala z Jace všechno dobré.
Vzpomněla si, co jí řekl Luke o ničení run. Pokud jí dostatečně poškodíš, můžeš minimalizovat nebo úplně zničit její sílu. Někdy v bitvě se nepřátelé snaží spálit nebo pořezat kůži Lovce stínů, aby je zbavily moci jejich run.
Upřela svůj pohled na tvář Jace. Zapomeň na to, co se děje, pomyslela si. Zapomeň na Simona a na nůž na krku. Co bys měla říct, aby to bylo důležitější než cokoliv, co jsi řekla kdy předtím?
"Pamatuješ na to, cos mi řekl v parku?" zašeptala.
Překvapeně se na ní podíval. "Cože?"
"Když jsem ti řekla, že neumím italsky. Vzpomínám si, jak jsi mi řekl, co to znamenalo. Že láska je ta nejmocnější síla na světě. Mocnější, než cokoliv jiného."
Mezi jeho obočím se objevila drobná vráska. "Já ne ..."
"Ale ano." Opatrně, pomyslela si. V jejím hlase byla znít nervozita. Nemohla si ale pomoct.
"Pamatuješ si to. Řekl jsi, že je to ta nejmocnější síla. Silnější než Nebe a Peklo. Musí být tedy taky silnější, než Lilith."
Nic. Díval se na ní, jako kdyby jí ani neslyšel. Bylo to jako křičet do černého a prázdného tunelu. Jaci, Jaci, Jaci. Vím, že jsi tam.
"Je tu způsob jak mě můžeš ochránit a přitom udělat to co chce ona," řekla. "Nebylo by tohle řešení to nejlepší?" Přitiskla své tělo blíž k tomu jeho a cítila, jak se jí stáhnul žaludek. Bylo to jako držet Jace a přitom to bylo úplně jiné. Mísila se v ní radost a hrůza. Cítila, jak na ní jeho tělo reagovalo. Jeho srdce jí bušilo v uších i v žilách. Nepřestal jí chtít bez ohledu na vrstvy kontroly, kterými Lilith působila na jeho mysl.
"Pošeptám ti to," řekla a přejela mu rty po krku. Vdechla jeho vůni. Byla pro ní tak známá, jako kdyby to byla vůně její vlastní pokožky. Zvedla svou tvář nahoru a on se sehnul, aby jí slyšel - její ruka se pohnula k jeho pasu a uchopila rukojeť nože za jeho páskem. Prudce ho vytáhla. Tak jak jí to ukázal, když spolu cvičili. Vyvážila si jeho hmotnost v dlani a přejela mu ostřím přes levou stranu hrudi, čímž mu způsobila široký mělký řez. Jace vykřiknul. Bylo to ale spíš překvapením, než bolestí. Krev z rány mu stékala po kůži a tak skrývala runu. Položil si ruku na hruď, a když si jí zvedl před obličej, byla celá od krve. Díval se na ní s vytřeštěnýma očima. Jako kdyby mu ani nevadil fakt, že byl zraněný, ale spíš nemohl uvěřit její zradě.
Clary od něj začala couvat, když Lilith vykřikla. Simon, který se skláněl nad Sebastianem, se narovnal a díval se na Clary. Hřbetem ruky si očistil ústa. Z brady mu na bílou košili kapala démonská krev. Oči měl široce rozevřené.
"Jaci." Lilithin hlas zněl překvapeně. "Jaci, chyť jí - nařizuju ti-"
Jace se ani nepohnul. Zíral z Clary na Lilith, na své krvavé ruce a zase zpátky. Simon začal od Lilith couvat. Najednou se s trhnutím zastavil, sehnul se a pak padnul na kolena. Lilith se otočila od Jace a pomalu postupovala k Simonovi. Její tvář se ztvrdla hněvem. "Vstávej!" vykřikla. "Zvedni se! Pil jsi jeho krev. Teď potřebuje tu tvojí!"
Simon se vyškrábal do sedu, ale pak bezvládně sklouzl k zemi. Zvedl se mu žaludek a začal vykašlávat černou krev. Clary si vzpomněla, co řekl v Idris. Že Sebastianova krev byla jako jed. Lilith se napřáhla nohou a chtěla ho kopnout. Pak se ale zapotácela, jako kdyby jí neviditelná ruka tvrdě zatlačila zpět. Lilith zaječela. Nebyla to slova, ale spíš soví jekot. Výkřik byl plný nenávisti a vzteku. Nebyl to zvuk, který by ze sebe mohl vydat člověk. Bylo to, jako kdyby se Clary do uší zařezávaly zubaté střepy skla. Vykřikla: "Nech Simona být! Je mu zle. Nevidíš, jak moc špatně na tom je?"
Okamžitě zalitovala toho, že promluvila. Lilith se k ní pomalu otočila. Její pohled se posunul na Jace. Byl chladný a panovačný. "Řekla jsem ti, Jaci Herondale." Její hlas se rozezněl celým prostorem. "Nedovol té holce, aby opustila kruh. Vezmi jí zbraň."
Clary si sotva uvědomila, že pořád držela nůž. Byla tak promrzlá, že skoro v ruce neměla cit. To všechno ale smyl nesnesitelný vztek na Lilith -na všechno co se dělo- když k ní máchla svojí paží. Hodila nůž na zem. Ten doklouzal přes dlažbu až k nohám Jace. Nechápavě se na něj díval, jako kdyby nikdy dřív zbraň neviděl.
Ústa Lilith byla jako tenká červená čárka. Z očí jí zmizelo bělmo. Byly černé jako noc. Nevypadala jako člověk.
"Jaci," zasyčela. "Jaci Herondale, slyšel jsi mě. A taky mě poslechneš."
"Vezmi si to," řekla Clary při pohledu na Jace. "Vezmi si tu dýku a zabij buď jí, nebo mě. Je to tvoje volba."
Jace se pomalu sehnul a zvedl nůž.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marti Marti | Web | 19. září 2011 v 23:57 | Reagovat

Kapitolku sme rozdělila na tři části protože je kapáneček delší.. :-) Dneska první kratší část a uvidíme kolik toho stihnu na zejtra.. ;-)

2 miska miska | E-mail | Web | 20. září 2011 v 0:14 | Reagovat

vrrrrrrr.to se nadá vydržet!!!!!!!!!!!!

3 Łucííí Łucííí | E-mail | 20. září 2011 v 6:16 | Reagovat

aaaaaaaa...kdyby to jenom nebylo tak napínavý..určitě si vybere Lilith...zabije jí...nebo se o to alespoň pokusí...jinak vážně super...Đěkuu moc

4 Lenička Lenička | 20. září 2011 v 15:09 | Reagovat

Doufám že to bude lilith kterou si vybere:) díky moc za překlad

5 Catrina Catrina | 20. září 2011 v 15:40 | Reagovat

Chtěla bych, aby zabil Lilith, jenže určitě nebude dost silný a bude potřebovat ještě trochu popstrčit. Doufám, že ne. Snad nebudu věštkyně. :-D

6 kitkat kitkat | 20. září 2011 v 16:37 | Reagovat

uu.to je fajnéé:D tesim se na dalsí díky.)

7 Klea Klea | 20. září 2011 v 17:23 | Reagovat

tak toto je naozaj uzasna kapitola :D :D :D :-)  :-P

8 Ann Ann | 20. září 2011 v 17:44 | Reagovat

wow, jsem napnutá jak struna. nakonec to bude určo Lilith, ale myslim že to bude ještě napínavý... :-)

9 Łucííí Łucííí | E-mail | 20. září 2011 v 19:59 | Reagovat

kdy bude další???...

10 Marti Marti | Web | 20. září 2011 v 20:43 | Reagovat

[9]: Pracuje se na ní, ale budete si muset počkat..

11 Rikkys Rikkys | Web | 20. září 2011 v 22:39 | Reagovat

Páááni, nejdřív ti chci moooooc poděkovat, že překládáš. Díky tobě jsem si ji konečně mohla přečíst, protože 4 jsem nikde nemohla najít na internetu. Moc,moc, mcc děkuju, za tvoji práci. Máš úžasný překlad a trpělivost a hlavně odvahu překlád + když je ještě škola a další povinnosti.
Šíleně moc se těším na další překlád, připadám si jak malé děcko. Doufám, že bude brzy. Ještě jednou srdečné díky za tvoji práci a tvůj blog!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama