Covet - PROLOG

2. října 2011 v 23:09 | Marti
PROLOG


Démon bylo tak odporný slovo. A tak příšerně zastaralý. Lidé slyšeli démon a hned si představili všechny druhy čmáranic od Hieronymuse Bosche - nebo ještě hůř, stupidní žvásty Danteho o Peklu. No vážně. Plameny, mučení duší a neutuchající nářek?
Fajn, možná bylo Peklo trošku teplejší. A kdyby mělo svého dvorního malíře, byl by žhavým kandidátem zrovna Bosch.
Ale o tohle nešlo. Démon ve skutečnosti sám sebe viděl spíš jako Pána svého času. Lepší, modernější. Dalo by se říct jako anti-Oprah.
Všechno to byl o vlivu.
Problém byl v tom, že vlastnosti duše se moc nelišily od lidského těla. Tělo mělo řadu zakrnělých částí, jako třeba slepé střevo, zuby moudrosti nebo kostrč - všechny tyhle věci byly v nejlepším případě zbytečné, v tom nejhorším ale mohly narušit fungování celku.
Duše na tom byly stejně. Taky měly bezvýznamné části, které bránily jejich správnému fungování. Tyto rozčilující, nevinně vypadající kousky duše tam visely jako slepé střevo a čekaly na infekci. Víra, naděje a láska ... opatrnost, zdrženlivost, spravedlnost a statečnost ... všechno to byly zbytečnosti, které jen srdci dodávaly až zatraceně moc morálky. I proto měla duše vrozenou touhu po zlomyslnosti.
Role démonů byla pomoct lidem uvidět a vyjádřit jejich vnitřní pravdu bez toho, aby to všechno zahalovali do snůšky keců bavících lidstvo. Tak dlouho, jak zůstanou lidé věrní své podstatě, věci půjdou tak, jak mají.
A v poslední době to tak vážně bylo. Mezi všemi těmi válkami na planetě, trestnými činy, lhostejností k životnímu prostředí a tou žumpou plnou financí známou jako Wall Street -všude byly rozdíly a věci byly v pořádku. Jenže to nestačilo a čas se krátil. Ve sportovní analogii by to bylo asi takhle: Země je hřiště a hra pokračuje od chvíle, kdy bylo postavené. Démoni byli domácí tým. Hosté byly andělé, kteří měli znázorňovat přelud štěstí a Nebe.
Dvorní malíř by byl v tomhle případě Thomas Kinkade. Každá duše byla rozehrávač na tomhle hřišti. Účastník v celosvětovém boji zla proti dobru. Skóre zase odráželo relativní morální hodnoty jejich činů na zemi. Narození byl výkop a smrt byla konec hry - každé skóre bylo přidáno k celkovému výsledku. Trenéři museli zůstat na okrajích, ale mohli dávat hráčům různé rady a tak ovlivnit lidské záležitosti. Pro povzbuzující řeči se používal time-out. Je obyčejně známý jako ´zážitek blízký smrti´.
A tady je problém: z pohledu diváka, který sledoval nahrávku zápasu v chladné místnosti s hodně hot dogami v břiše a s píšťalkou za uchem. Pohled Tvůrce byl totiž upřen k východu.
Hodně hraní. Příliš mnoho time-outů. Příliš mnoho remíz, které vedly k příliš mnoho nerozhodným přesčasům. To, co začalo jako napínavá soutěž, zřejmě ztratilo svůj půvab a týmy dostaly jednoduché upozornění: Zabalte tu hru, kluci.
Takže obě dvě strany se měly dohodnout na jednom konkrétním rozehrávači. Jeden rozehrávač, sedm her.
Místo nekonečného proudu lidí tu bylo sedm duší v rovnováze mezi dobrem a zlem ... sedm šancí zjistit, jestli bylo lidstvo dobré nebo špatné. Remíza nebyla možná a šlo o ... všechno. Pokud by vyhrál tým Démonů, odměnou by bylo získání všech hráčů, kteří tam kdy hráli a budou hrát.
A andělé by se stali jejich otroky až po zbytek věčnosti. To by ovšem z mučení lidských hříšníků udělalo velmi nudnou záležitost.
Pokud by vyhráli Andělé, celý svět by se proměnil v jedno obrovské Vánoční ráno. Ve všudypřítomnou dusivou vlnu štěstí, tepla, sdílení, dávání a vítězství nad vším. Podle tohoto odporného scénáře by Démoni přestali existovat nejenom ve vesmíru, ale i v srdcích a myslích celého lidstva.
I když s ohledem na všechnu tu radost a štěstí, by to bylo asi to nejlepší řešení. Jako krátké píchnutí tyčkou do oka.
Démoni by neunesli prohru. To prostě nebylo možné. Sedm šancí nebylo moc a navíc Hosté vyhráli metafyzické hlasování - takže měli přístup k rozehrávači, který bude řídit těch sedm "neřízených střel".
Ach, ano ... rozehrávač. Není divu, že volba tohohle klíčového postavení vedla k mnoha vášnivým diskuzím. Nakonec to dopadlo tak, že si každá strana vybrala toho svého ... toho, od koho oba trenéři očekávali nejlepší výsledky podle jejich ocenění a gólů.
Chudák ani nevěděl, co ho čeká.
Šlo o to, že Démoni nebyli připraveni nechat tuhle závažnou odpovědnost na bedrech člověka. Svobodná vůle byla tvárná - což byl vlastně základ celé hry.
Tak vyslali někoho na hřiště jako hráče. Bylo to proti pravidlům, samozřejmě, ale taky to bylo typické pro jejich povahu. Jejich oponenti by to ale nikdy neudělali.
To byla výhoda Domácího týmu: jediná dobrá věc na Andělech byla ta, že oni byli vždycky ti čestní.
Museli.
Hlupáci.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hekate hekate | 2. října 2011 v 23:19 | Reagovat

Hurá! Už sa neviem dočkať pokračovania. :-D  :-D  :-D Si super!

2 rebisek rebisek | Web | 3. října 2011 v 8:01 | Reagovat

Nádhera, Marti. :D Prostě nádhera :D Tak na tohle je upřímně moc a moc těším, zlato. :D :D :D :D

3 Cava Cava | 3. října 2011 v 13:44 | Reagovat

dramaticky uvod :D uz se tesim na pokracovani ;-)

4 Catrina Catrina | 3. října 2011 v 18:50 | Reagovat

Vážně zajímavý prolog. Těším se na pokračování. :-D

5 Ann Ann | 3. října 2011 v 19:00 | Reagovat

Moc děkuju že ses nakonec rozhodla pro obě knížky :-) určitě si je obě přečtu, tohle nám začíná zajímavě :-D  :-D Těším se na další a ještě jednou děkuju za přaklad :D  :-)

6 viki viki | 3. října 2011 v 20:02 | Reagovat

Děkuji za překlad !

7 Ryu Ryu | 4. října 2011 v 14:32 | Reagovat

Joj, mohl by mi někdo vysvětlit, jak to vlastně s Nástroji smrti je? Četla jsem první tři díly... ale pojmy jako Silence, nebo Covet mi nic neříkají.... prosím, díky

8 Marti Marti | Web | 4. října 2011 v 15:09 | Reagovat

[7]: Táákže, k tvému prvnímu dotazu.. City of Fallen Angels není poslední díl.. Ještě nás čeká City of Lost Souls, ale ten až příští rok.. Silence je třetí knížka série Hush Hush (Zavržený, Crescendo) a Covet je první díl série Fallen Angels.

9 lucky lucky | 12. října 2011 v 14:08 | Reagovat

to vypadá zajímavě wau! :-D jak to všechno dtíháš?? :-) to je nemožný :-D jinak supr startík ;-)

10 noxy noxy | 20. listopadu 2011 v 18:51 | Reagovat

skvelej blog.skvela prace,moc gratuluji a dekuji za preklady. je moc hezky videt,ze si nekdo da s necim praci a ze jeho blog nejsou okopirovane clanky o celebritach a podobne nesmysly

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama