Silence - 12.kapitola

25. října 2011 v 20:44 | Marti |  Silence (Becca Fitzpatrick)

kapitola 12



Řídila jsem se pokyny Jeva a šla jsem do Whitetail Lodge. Na recepci jsem si zavolala taxík. I kdybych nevěděla, že je máma na večeři, nezavolala bych jí. Nebyla jsem ve stavu, kdybych s ní chtěla mluvit. V hlavě mi hučelo. Hlavou mi vířily myšlenky a já se je ani nesnažila zastavit. Cítila jsem se až příliš v šoku na to, abych protřídila všechno, co se stalo dneska večer.

Když jsem dojela na statek, vyšla jsem po schodech do mého pokoje. Svlékla jsem se. Natáhla jsem si přes hlavu noční košili, stočila jsem se pod dekou do klubíčka a usnula.

Vzbudila jsem se, když jsem před mým pokojem uslyšela rychlé kroky. Musela jsem snít o Jevovi, protože moje první rozespalá myšlenka byla To je on. Vytáhla jsem si deku až k bradě a připravila se na jeho vpád.

Moje máma otevřela dveře tak prudce, že udeřily do zdi. "Je tady!" zavolala přes rameno. "Je v posteli!" Přišla ke mně a ruku sevřenou v pěst měla na srdci, jako kdyby mu chtěla zabránit, aby jí vyskočilo z hrudi. "Noro! Proč jsi mi neřekla, že jdeš pryč? Projezdili jsme celé město, když jsme tě hledali!" Lapala po dechu a oči měla divoké a pološílené.

"Řekla jsem hostesce, aby ti vyřídila, že mě vyzvedla Vee," koktala jsem. Když si to tak přeberu, bylo to dost nezodpovědné. Ale když jsem viděla mámu, jak zářila v Henryho společnosti, jediné na co jsem mohla myslet bylo to, abych co nejrychleji zmizela.

"Volala jsem Vee! Nevěděla o čem mluvím."

Jasně, že nevěděla. Nedostala jsem se k ní. Narazila jsem na Gaba dřív, než jsem to stačila.

"Tohle už nedělej," řekla máma. "Tohle už mi nikdy nedělej!"

I když jsem věděla, že to nepomůže, rozbrečela jsem se. Nechtěla jsem jí vyděsit nebo jí přinutit mě hledat. Ale když jsem jí viděla s Hankem ... prostě jsem takhle zareagovala. A i když jsem chtěla věřit, že už byl Gabe navždy pryč z mého života, v myšlenkách jsem pořád viděla jeho nevyslovenou hrozbu. Do čeho jsem se to dostala? Uvažovala jsem jak by to dopadlo, kdybych mlčela a odešla od 7-11, když mi dal k tomu šanci.

Ne, udělala jsem správně. Kdybych odešla, B.J. by nepřežil.

"Ach, Noro."

Nechala jsem mámu, aby mě objala a přitiskla jsem jí tvář do halenky.

"Jenom jsem měla příšerný strach, to je všechno," řekla. "Příště budeme víc opatrní."

Dveře dole v hale zavrzaly a já vzhlédla a uviděla Hanka opírat se o rám dveří. "Nahnalas nám docela strach, mladá dámo." Jeho hlas byl tichý a klidný, ale v jeho očích bylo něco vlčího, díky čemu jsem cítila po celém těle mrazení.

"Nechci ho tady," zašeptala jsem mámě. I když jsem si byla jistá, že byla moje poslední halucinace vymyšlená, pronásledovala mě. Nemohla jsem z hlavy dostat obrázek Hanka strhávajícího plátno z klece. Nemohla jsem přestat myslet na jeho slova. Logicky jsem si zdůvodnila, že do něj jenom projektuju vlastní strach a úzkost, ale tak jako tak jsme chtěla, aby odešel.

"Zavolám ti později, Hanku," řekla mu máma konejšivě přes vrchol mé hlavy. "Potom, co uložím Noru. Děkuju za večeři a mrzí mě ten falešný poplach."

Odmávl její omluvu rukou. "Tím se netrap, miláčku. Zapomínáš, že mám pod střechou vlastní Královnu dramatických scén. I když můžu říct, že se nikdy nechovala takhle zbrkle." Zasmál se, jako kdyby řekl něco vtipného.

Čekala jsem, dokud jsem neuslyšela na konci chodby doznívající kroky. Nebyla jsem si jistá kolik bych toho měla říct mámě, zejména proto, že Jev řekl, že se s policií nedalo počítat a byla tu možnost, že všechno co jí teď řeknu, se dostane k uším detektivu Bassa. Dneska v noci se toho ale stalo tolik, že jsem to musela někomu říct.

"Dneska večer jsme někoho potkala," řekla jsem mámě. "Když jsem odešla z CooperSmith. Nepoznala jsem ho, ale řekl mi, že se známe. Musela jsem se s ním setkat během posledních pěti měsíců. Jenže si na něj nemůžu vzpomenout."

Najednou mě chytila pevněji. "Řekl ti jeho jméno?"

"Jev."

Celou dobu držela dech, ale teď si oddechla. Co to mělo znamenat? Čekala nějaké jiné jméno?

"Znáš ho?" zeptala jsem se. Možná by mohla vrhnout nějaké světlo na mojí historii s Jevem.

"Ne. Řekl, že tě znal? Možná ze školy? Nebo z doby, kdy jsi pracovala v Enzu?"

Já pracovala v Enzu? Tak to pro mě byla novinka a taky jsem chtěla vysvětlení. Jenže ona po mě střelila pohledem. "Počkej, co měl na sobě?"

Netrpělivě rozhodila rukama. "Jako jak vypadalo jeho oblečení?"

Cítila jsem, jak se mi na čele udělala zmatená vráska. "Proč je to tak důležité?"

Stoupnula si. Přešla ke dveřím a pak se zase vrátila zpátky k mojí posteli. Jako kdyby si najednou uvědomila, jak nervózní byla, zastavila se před mým prádelníkem a nonšalantně zkoumala lahvičku s parfémem. "Možná měl na sobě nějakou uniformu s logem? Nebo měl na sobě třeba úplně jinou barvu? Třeba ... černou?"

Byla úplně vedle, ale proč?

"Měl na sobě bílé basebalové tričko a džínsy."

Vrásky kolem jejích úst, které měla kvůli přemýšlení pevně sevřené, se vyhladily.

"Co mi neříkáš?" zeptala jsem se.

V očích se jí objevily obavy.

"Co víš?" zeptala jsem se.

"Byl tu jeden kluk," začala.

Posadila jsem se o něco výš. "Jaký kluk?" Nemohla jsem se ubránit myšlence, že mluví o Jevovi. A já se přistihla, že v to vlastně doufám. Chtěla jsem se o něm dozvědět víc. Chtěla jsem o něm vědět všechno.

"Několikrát tady byl. Vždycky byl oblečený v černém," řekla se zřejmou nechutí. "Byl starší a prosím, neber to zle, ale nemohla jsem přijít na to, co na tobě vidí. Už nechodil do školy, měl problémy s hazardem a pracoval v Bordeline jako číšník. Myslím tím, sakra! Nemám nic proti číšníkům, ale tohle bylo vážně skoro k smíchu. Jako kdyby si myslel, že zůstaneš navždy v Coldwateru. Nemohl začít plnit tvé sny, natož s nimi udržet krok. Byla bych hodně překvapená, kdyby se rozhodl jít na vysokou."

"Měla jsem ho ráda?" Její popis moc neodpovídal Jevovi, ale zatím jsem se nehodlala té myšlenky vzdát.

"Těžko! Vymlouvala ses pokaždé, když ti volal. Nakonec ale asi pochopil a nechal tě být. Netrvalo to moc dlouho. Jen pár týdnů. Napadl mě on, protože jsem si vždycky myslela, že na něm bylo něco divného. A taky jsem pořád přemýšlela, jestli by nemohl něco vědět o tvém únosu. Nechci být melodramatická, ale v den kdy ses s ním setkala, se nad tvým životem usadil temný mrak."

"Co se s ním stalo?" Uvědomila jsem si, že mi bije srdce dvakrát rychleji než normálně.

"Odjel z města." Zavrtěla hlavou. "Vidíš? To nemohl být on. Jenom jsem se vyděsila, to je všechno. Nebála bych se o něj," dodala, přešla ke mně a plácla mě po koleni. "Teď je nejspíš někde na druhém konci země."

"Jak se jmenoval?"

Váhala jenom chvíli. "Víš, nevzpomínám si. Něco s P. Možná Peter." Zasmála se hlasitěji, než bylo normální. "Myslím, že to jenom dokazuje, jak nedůležitý byl."

Nepřítomně jsem se usmála jejímu vtipu. Zatímco se dál smála, Jevův hlas se ozýval v mé mysli. Znali jsme se. Potkali jsme se před pěti měsíci a já byl pro tebe ta nejhorší zpráva už od první chvíle, kdy se tvoje oči podívaly do těch mých.

Jestli byl Jev a podivný kluk z mé minulosti jedna osoba, někdo z nich mi neřekl celý příběh. Možná, že byl Jev jeden velký problém. Možná, že bylo v mém nejlepším zájmu utéct od něj co nejdál.

Jenže něco mi říkalo, že nebyl tak tvrdý a lhostejný člověk, jak se mě snažil přesvědčit. Těsně před halucinací, jsem ho slyšela říct: Už v tomhle nemůžeš dál být. Ne, když tě nemůžu udržet v bezpečí.

Moje bezpečí pro něj něco znamenalo. Jeho dnešní chování to dokazovalo. A chování mluvilo hlasitěji než jeho slova, napadlo mě zasmušile.

Díky tomu ale vyvstaly dvě otázky. Co čeho jsem se už neměla zapojovat? A když si vezmu to, co mi řekl Jev a to, co mi řekla máma - kdo z nich dvou lhal?

Pokud si mysleli, že budu jenom spokojeně sedět s rukama v klíně a budu jako dokonalá sladká a neinformovaná holčička, nebyli tak chytří, jak si mysleli.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lil Lil | 25. října 2011 v 21:03 | Reagovat

spravne... jen v tom stourej, treba na to konecne prijdes:-)... diky moc za preklad

2 Lara Lara | 25. října 2011 v 21:06 | Reagovat

to čekání mě jednou zabije :-D jinaj jsi skbělá ;-)

3 annaliesen annaliesen | 25. října 2011 v 21:21 | Reagovat

to je hrozný čekat na další díl tak dlouho    jinak moc pěkný těším se na další díl :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-)  :-)

4 Life's good Life's good | 25. října 2011 v 21:38 | Reagovat

Zdá se mi to, nebo jsou ty kapitolky děsně krátký? :-/

Jinak díky za překlad. ;)

5 Anett Anett | 25. října 2011 v 21:49 | Reagovat

to bylo naky kratky :-(  už mě štve jak ksždej Noře lže o Patchovi [:tired:] dalšíííí prosííím [:tired:]

6 Mary Mary | 25. října 2011 v 22:00 | Reagovat

[4]: tiez sa mi zda ze su az moc kratke :( .. a inak dakujem za preklad ;-)  ;-)

7 Christina Christina | 25. října 2011 v 22:18 | Reagovat

Áááááááááááááááááááááááááááááááááá!!!! A kde je zbytek? O_O  Co mi to dělají? 8-O  :-(  Počkat, kdy že se Nora před Patchem vymlouvala? Nějak si nemůžu vzpomenout. ;-)  Já mít takovou matku... tak chodím s klukama jako je Patch :-D

8 Mannon Mannon | Web | 25. října 2011 v 23:25 | Reagovat

Bože :D tady ta hnusná přetvářka a lži od každého mě brzo zabijouuuu :D to jsou dvě nejhorší vlastnosti, které nesnáším :D už by jí konečně jako mohl někdo říct pravdu :D už jsou s tím všichni velice trapní :D :D ááááá :D  :D  :D  :D

9 viki viki | 26. října 2011 v 0:14 | Reagovat

Děkuji za překlad !

10 lucca lucca | 26. října 2011 v 9:59 | Reagovat

moc díky za překlad, tuhle sérii miluju.. jen jsem se chtěla zeptat, nevíte kdy u nás tento díl vyjde česky jako kniha??? díky moc, mám oba předchozí díly koupený, tak ať mám i třetí :D

11 Marti Marti | Web | 26. října 2011 v 10:27 | Reagovat

[10]: někdy v listopadu

12 Łucííí Łucííí | E-mail | 26. října 2011 v 10:28 | Reagovat

Souhlasím...a navíc...TY KAPITOLY JSOU VÁŽNĚ KRATŠÍ A KRATŠÍ...jinak bezvadný překlad...jako vždy :-P

13 jane jane | 26. října 2011 v 14:57 | Reagovat

to je divný, myslela jesm že jsem už psala ale není tady můj příspěvek.
Dobrá kapitola a překlad, kolik je celkem kapitol?

14 Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* | Web | 26. října 2011 v 16:55 | Reagovat

Úžasný preklad, si super. A včera som našla stránku, kde je potvrdené že bude aj štvrtá kniha. Autorka povedala že sa nedokázala rozlúčiť s postavami :) Nájdete to tu : http://books.usatoday.com/bookbuzz/post/2011-09-29/exclusive-excerpt-of-silence-by-becca-fitzpatrick/549612/1

15 síma síma | 27. října 2011 v 9:50 | Reagovat

o5 super překlad :-) a proč jí všichni lžou? to je nefér :-( si Vee říká jako kamarádka jo? tss lhářka...

16 TweetLiars TweetLiars | E-mail | Web | 7. října 2013 v 14:43 | Reagovat

Bože Nora to si tak hlúpa? ... Nevieš si spojiť 1 a 1 ? ... P ... no proste Patch! Sakra ale ma štve že nevedia byť spolu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama