Silence - 15.kapitola

28. října 2011 v 22:16 | Marti |  Silence (Becca Fitzpatrick)
kapitola 15


"Zpátky," nařídila jsem mu. "Patch je můj bývalý?" Tohle se moc neshodovalo s příběhem Marcie. Nebo s tím, co mi řekla Vee.
"Vy dva jste se rozešli. Myslím, že to mělo co dělat s Marcie." Zvednul ke mně otevřené dlaně. "To je všechno, co vím. Uprostřed toho dramatu jsem se přestěhoval zpátky do města."
"Jsi si jistý, že to byl můj kluk?"
"Tvoje slova, ne moje."
"Jak vypadal?"
"Strašidelně."
"Kde je teď?" zeptala jsem se rozhodně.
"Jak jsem řekl, najít ho nebude snadné."
"Víš něco o řetízku, který mi dal?"
"Máš moc otázek."
"Marcie mi řekla, že byl Patch její kluk. Řekla, že mi dal řetízek, který patří jí, a že ho chce zpátky. Řekla, že mě donutil vidět to dobré v ní a dal nás dvě dohromady."
Scott si rukou promnul bradu. Jeho oči se mi smály. "A tys jí na to skočila?"
Moje mysl se zapotácela. Patch byl můj kluk? Proč mi Marcie lhala? Chtěla dostat ten řetízek? Na co ho chtěla?
Jestli byl Patch vážně můj kluk, vysvětlovalo by to záblesky déjà vu pokaždé, když jsem uslyšela jeho jméno. Jenže jestli to byl vážně můj přítel, něco jsem pro něj musela znamenat. Tak kde teď byl?
"Je tu ještě něco, co bys mi mohl říct o Patchovi?"
"Sotva jsem ho znal. Ale to co jsem o něm věděl, mě nutilo klepat se z něj strachy. Uvidím, jestli se mi ho podaří vystopovat, ale nemůžu ti nic slíbit. Do té doby bych se rád zaměřil na jednu věc. Jestli se nám podaří dát dohromady dost špíny na Hanka, možná bychom pak mohli zjistit proč je tebou a tvojí mámou tolik zaujatý a co má v plánu dál. Možná přijdeme i na to, jak ho dostat. Oba máme co získat. Seš pro, Grayová?"
"Ach, jsem pro," řekla jsem rozhodně.
...
Zůstala jsem se Scottem, dokud nezačalo zapadat slunce. Nechala jsem tam svojí napůl snědenou rybí večeři a šla zpátky podél pobřeží. Rozloučili jsme se u zábradlí. Nechtěl se moc ukazovat na veřejnosti. Podle toho co mi řekl, měl Hank své Nephilimské špiony všude a já chápala jeho opatrnost. Slíbil, že se brzy uvidíme, ale nechtěl, abych ho vyhledala já. Tvrdil, že stálé ježdění k jeskyni by bylo až moc riskantní. Místo toho si on najde mě.
...
Na cestě domů jsem přemýšlela. Probírala jsem se vším, co mi řekl Scott. Vřel ve mně zvláštní pocit. Možná touha po pomstě. Nebo nenávist v té nejčistší podobě. Neměla jsem dost důkazů, abych mohla s jistotou říct, že Hank stál za mým únosem, ale dala jsem Scottovi své slovo, že udělám všechno, co je v mých silách, abych se tomu dostala na kloub. A navíc, jestli měl Hank vážně něco společného s mým únosem, donutím ho za to zaplatit.
A pak tu byl Patch. Můj ex-přítel. Člověk, který byl plný tajemství, zanechal silné emoce v Marcie i ve mně, a který zmizel beze stopy. Nemohla jsem si představit sebe s mým klukem, ale kdybych musela, představila bych si hezkého normálního kluka, který by odevzdával své úlohy z matematiky včas a možná by hrál dokonce i baseball. To bylo ale v úplném rozporu se vším, co jsem věděla o Patchovi. Čehož nebylo moc.
Budu muset najít způsob, jak to změnit.
Na statku jsem našla na pultě přilepený vzkaz. Máma byla venku s Hankem. Večeře a potom symfonický orchestr v Portlandu. Myšlenka na ní samotnou s Hankem, mi obrátila vnitřnosti naruby, ale Scott, který sledoval Hanka už dlouho a věděl, že chodí s mámou, mi dal jasné varování: za žádných okolností jsem nemohla prozradit, co jsem věděla. Ani jednomu z nich. Hank věřil, že nás všechny oklamal. Bylo by nejlepší, aby to tak zůstalo. Musela jsem věřit, že je teď moje máma v bezpečí.
Zvažovala jsem, že zavolám Vee a dám jí jasně najevo, že vím, že lhala o Patchovi, ale cítila jsem, že bude lepší být zticha. Dám jí den tiché domácnosti a nechám jí přemýšlet nad tím, co udělala. Postavila bych se jí jenom, kdybych věděla, že zpanikaří natolik, aby mi hned začala říkat jenom pravdu. Tentokrát už doopravdy. Její zrada mě bolela, a v jejím zájmu jsem doufala, že pro to bude mít dobré vysvětlení.
Otevřela jsem čokoládový pudink a snědla ho před televizí, ve které dávali nějaký seriál. Snažila jsem se díky tomu na chvíli zapomenout, co se stalo minulou noc. Hodiny ukazovaly jedenáct a já vyšla po schodech do mého pokoje. Svlékla jsem se a vrátila jsem šátek do šuplíku. Znovu jsem si všimla černého pírka. Mělo hedvábný lesk. Připomínal mi barvu Jevových očí. Byla to tak nekonečná černá, že absorbovala i tu poslední částičku světla v okolí. Vzpomněla jsem si, jak mě odvážel z Tahoe. I když tam byl Gabe, nebála jsem se. Díky němu jsem se cítila v bezpečí a já si přála, abych ten pocit mohla zavřít do nějaké lahvičky a otevřít jí pokaždé, když bych to potřebovala.
Nejvíc ze všeho jsem si ale přála znovu vidět Jeva.
...
Snila jsem o Jevovi, když jsem prudce otevřela oči. Spánek mi narušilo vrzání dřeva a já se okamžitě probudila. V okně se krčil stín a blokoval tak měsíční světlo. Postava skočila dovnitř a přistála v mém pokoji tiše jako kočka.
Zvedla jsem se do sedu a strachem jsem se nemohla ani nadechnout.
"Psst," zamumlal Scott a dal si prst na rty. "Nevzbuď tvojí mámu."
"Co-co tady děláš?" podařilo se mi vykoktat.
Zavřel za sebou okno. "Říkal jsem ti, že tě brzy navštívím."
Znova jsem se položila na postel a snažila se trošku zklidnit můj tep. Zrovna mi před očima proletěl jako blesk celý život a já byla až trapně blízko k tomu, abych začala z plných plic křičet. "Neřekls, že to zahrnuje i vloupání se do mého pokoje."
"Je tu Hank?"
"Ne. Je s mámou. Usnula jsem, ale ještě jsem je neslyšela přijít."
"Oblékni se."
Podívala jsem se na hodiny. "Je skoro půlnoc, Scotte."
"Tak to bylo všímavé, Grayová. Ale musí to tak být, když se hodláme vloupat někam, kde už mají po pracovní době."
To ne. "Vloupat?" zopakovala jsem trošku podrážděně. Pořád jsem se ještě vzpamatovávala z toho, jak mě probudil. Zvlášť, jestli Scott myslel vážně, že se chystá udělat něco nelegálního.
Nakonec se moje oči konečně přizpůsobily tmě a já viděla, jak se na mě usmívá. "Nebojíš se náhodou trošku?"
"Vůbec ne. Co je jeden zločin? Není to, jako kdybych pak už neměla moc velké naděje dostat se na vysokou a pak jednou dostat práci," zavtipkovala jsem.
Ignoroval můj sarkasmus. "Našel jsem jeden ze skladů Černé ruky." Přešel místnosti a strčil hlavu do chodby. "Vážně ještě nejsou zpátky?"
"Hank má nejspíš hodně skladů. Prodává auta. Musí je přece někam uložit." Překulila jsem se a vytáhla si deku až k bradě. Zavřela jsem oči v naději, že pochopí. Jediné co jsem chtěla, bylo vrátit se do snu k Jevovi. Mohla bych znova ochutnat jeho polibky, které mi ještě přetrvávaly na rtech. Chtěla jsem žít v té fantazii o něco dýl.
"Ten sklad je v průmyslové čtvrti. Jestli tam Hank nechává auta, pak jenom prosí, aby ho někdo okradl. Tohle bude něco velkého. Cítím to, Grayová. Schovává tam něco mnohem cennějšího, než auta. Musíme zjistit co. Potřebujeme dát dohromady všechnu špínu, kterou na něj můžeme najít."
"Vloupání se na soukromý pozemek je nezákonné. Jestli se vážně chceme dostat Hankovi pod kůži, musíme to udělat legálně."
Scott přešel k posteli. Stáhl deku dolů, aby se mi mohl podívat do obličeje. "On ale nehraje podle pravidel. Jediný způsob, jak by to mohlo fungovat, je hrát stejně jako on. Nejsi ani trošku zvědavá, co schovává v tom skladu?"
Vzpomněla jsem si na halucinaci. Na anděla v kleci, ale řekla jsem jenom: "Kdyby mě kvůli tomu měli zatknout, tak ne."
Sedl si a zamračil se. "Co se stalo, že to pohřbilo tvojí odvahu v tom, pomoc mi proti Černé ruce?"
Tohle se stalo. Byla jsem několik hodin sama a mohla si to rozmyslet. Cítila jsem, jak moje sebedůvěra trošku pokulhává. Kdyby byl Hank opravdu všechno, co Scott říkal, jak bychom mohli jít proti němu se Scottem úplně sami? Potřebovali jsme lepší plán. Chytřejší plán,
"Chci ti pomoct a taky ti pomůžu. Ale nemůžeme do toho jen tak skočit," řekla jsem. "Jsem příliš unavená na to, abych mohla přemýšlet. Vrať se do jeskyně. A přijď zpátky v normální hodinu. Možná přemluvím mámu, abychom za ním jeli na návštěvu do jeho skladu. Zeptám se jí, co je uvnitř."
"Kdybych odklidil Hanka, dostal bych zpátky svůj život," řekl Scott. "Už žádné skrývání. Žádné další utíkání. Mohl bych znovu vidět mámu. Když už mluvíme o mámách, ta tvoje bude v bezpečí. Oba víme, že to chceš stejně, jako já," zamumlal hlasem, který se mi moc nelíbil. Byl to hlas, kterým mi dával najevo, že ví toho o mně víc, než by se mi mohlo líbit. Nechtěla jsem, aby na mě takhle Scott naléhal. Ne o půlnoci. Ne, když jsem byla tak blízko tomu, abych znovu usnula a ocitla se ve snu s Jevem.
"Nedopustím, aby se ti něco stalo," řekl tiše," jestli je to to, co ti dělá starosti."
"Jak si tím mám být jistá?"
"Nemůžeš. Ale je to tvoje šance otestovat si moje záměry. Zjistit, o co mi doopravdy jde."
Skousla jsem si zuby spodní ret a přemýšlela. Nebyla jsem ten typ holky, která by se tajně v noci plížila ven. A teď už bych to udělala podruhé v jenom týdnu. Začínala jsem si myslet, že se měním o stoosmdesát stupňů od dívky, kterou jsem si původně myslela, že jsem. A to snad není dobře? posmíval se mi malý ďábel na mém rameni.
Myšlenka vyjít po setmění, abych sledovala jeden z Hankových skladů, skrz mě posílala teplý a příjemný pocit, ale já to odůvodňovala tím, že tam bude celou dobu Scott se mnou. A jestli tu teď byla nějaká věc, kterou jsem vážně chtěla, bylo to dostat už navždy Hanka z mého života. I kdyby měl Scott pravdu o tom, že je Hank Nephilim, mohl by sice přesvědčit jednoho nebo dva policisty, ale kdybychom přišli na něco vážného a ilegálního, už by neexistoval žádný způsob, jak by mohl uniknout policii. Právě teď se zdálo jako výborný nápad dát policii důvod k tomu, aby mu dýchala za krk. Byl to dobrý start k odhalení jeho plánů, ať už byly jakékoliv.
"Je to bezpečné?" zeptala jsem se. "Jak víme, že nás nechytí?"
"Tu budovu sleduju už dny. Nikdo tam v noci není. Jenom uděláme přes okno pár fotek. Riziko je vážně nízké. Tak jdeš nebo ne?"
Povzdechla jsem se. "Fajn! Jenom na sebe něco hodím. Otoč se. Mám na sobě pyžamo." Pyžamo bylo spíš tílko a klučičí šortky - to byl obrázek, který jsem nechtěla, aby si Scott zapamatoval.
Scott se usmál. "Jsem chlap. To je jako říkat dítěti, aby se nedívalo na cukroví na pultu."
Důlek v jeho tváři se prohloubil. A to nebylo moc roztomilé. Protože já jsem touhle cestou se Scottem jít nechtěla. Rozhodla jsem se hned. Náš vztah byl dost komplikovaný. Když spolu budeme pracovat, vztah mezi námi mohl být jenom platonický.
S ironickým úsměvem zvedl ruce na znamení porážky a ukázal mi svoje záda. Vyškrábala jsem se z postele a přeběhla přes místnosti ke skříni, kde jsem se zavřela.
Protože byly dveře z dřevěných příček, nechala jsem světlo zhasnuté. Bylo to bezpečnější, když jsem se svlékala a šmátrala v polici s oblečením. Natáhla jsem si úzké džínsy, tričko a na to jsem si navlékla mikinu. Vzala jsem si tenisky, protože jsem se bála, že dneska večer budeme nejspíš utíkat.
Zapnula jsem si zip na džínsech a otevřela jsem skříň. ""Víš, na co teď myslím?" zeptala jsem se Scotta.
Prohlédl si mě od shora dolů. "Že jsi hrozně roztomilá takovým tím ´holka od vedle´ způsobem?"
Proč musí říkat takové věci? Cítila jsem, jak se červenám a doufala jsem, že to Scott v tom šeru neviděl.
"Že tohohle nechci litovat."
 

14 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 mijja mijja | 28. října 2011 v 22:23 | Reagovat

juuu děkujuuuuu :)

2 šaja šaja | 28. října 2011 v 22:37 | Reagovat

Děkuji strašně moc za překlad, celej den jsem se modlila i za 15 kapitolu. Jsi nejúžasnoucnější :-D  :-D  :-D  :-D

3 Life's good Life's good | 28. října 2011 v 22:43 | Reagovat

parádní ;) díky

4 jana jana | 28. října 2011 v 22:47 | Reagovat

super

5 lucky lucky | 28. října 2011 v 22:53 | Reagovat

díky :-)

6 Anett Anett | 28. října 2011 v 23:05 | Reagovat

paráda :D Scott je čim dal lepší :-D

7 Míša Míša | 29. října 2011 v 9:08 | Reagovat

Paráda, konečně akce a už se nám blíží 17. kapitola :-D  :-D díky za překlad, Marti

8 Fanča Fanča | 29. října 2011 v 10:41 | Reagovat

Supér!! už aby bylo další :-) a Anett:máš pravdu :-D

9 Andy Andy | 29. října 2011 v 12:02 | Reagovat

Děkuju za překlad..nádhera.. ;-)  :-D

10 Aki Aki | 29. října 2011 v 12:52 | Reagovat

Užasny... :) nevite nekdo jestli to touhle knizkou konci nebo jestli bude dalsi?

11 paja paja | E-mail | 29. října 2011 v 12:53 | Reagovat

prej se chystá 4. díl :-D

12 Aki Aki | 29. října 2011 v 15:02 | Reagovat

chysta? sakrys to nevydrzim do te doby :( :D

13 Wewu>>lína ! Wewu>>lína ! | Web | 29. října 2011 v 15:43 | Reagovat

ÚÚÚžasnééé :D nemůžu se dočkat další kapitolky :D Já už chci Patche...chybí mi tam :D
Hooonem dááále, děkuji za překlad :-)

14 Catrina Catrina | 29. října 2011 v 18:19 | Reagovat

Děkuji. :-D  :-D  :-D

15 viki viki | 29. října 2011 v 18:31 | Reagovat

Děkuji za překlad !

16 annaliesen annaliesen | 29. října 2011 v 20:51 | Reagovat

je to je paráda a co pacht ten my chybí :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama