Silence - 20.kapitola 2/2

3. listopadu 2011 v 18:17 | Marti |  Silence (Becca Fitzpatrick)
kapitola 20


"Dobře," zašeptala jsem. Pořád jsem byla vystrašená přetrvávající závratí. "Fajn ... takže."
Usmál se, ale vypadal nejistě. "Fajn dobře? To je všechno?"
Otočila jsem k němu tvář. Už jsem se na něj nedokázala dívat stejně. Brečela jsem, ale nemohla jsem si vzpomenout, kdy jsem začala. "Ty ses dohodnul s Hankem. Zachránil jsi mi život. Proč jsi to pro mě udělal?"
"Andílku," zamumlal a vzal mojí tvář do dlaní. "Asi jsi nepochopila, co všechno bych byl ochotný udělat proto, abych mohl zůstat s tebou."
Dusila jsem se emocemi. Nemohla jsem najít slova. Hank Millar, muž který roky stál tiše ve stínu, mi dal život jenom proto, aby se ho potom pokusil ukončit. Jev je důvod, proč jsem ještě pořád naživu. Hank Millar. Muž, který stál nespočetněkrát v mém domě, jako kdyby patřil jemu. Který se usmíval a líbal mojí mámu. Který se mnou mluvil s vřelostí a důvěrností -
"On mě unesl," řekla jsem, když jsem si všechno dala dohromady. Tušila jsem to už předtím, ale Jevovi vzpomínky vyplnily mezery v mojí paměti s šokující přesností. "Přísahal, že mě nezabije, ale držel mě jako rukojmí, aby se ujistil, že pro něj budeš donášet. Celé tři měsíce. Všem lhal - celé tři měsíce. Jenom kvůli tomu, aby dostal informace o padlých andělech. Nechal mojí mámu, aby si myslela, že jsem mrtvá."
Samozřejmě, že jo. Prokazatelně neměl žádné výčitky svědomí, když přišlo na jeho pošpiněné ruce. Byl to silný Nephil, který dokázal ovládat mysl. A po tom, co mě nechal na hřbitově, použil své schopnosti na to, aby poslal moje vzpomínky někam hodně, hodně daleko. Nemohl mě jenom tak pustit a nechat mě, abych vykřičela všechno o jeho příšerných skutcích do světa.
"Nenávidím ho. Ani nemůžu říct, jak moc naštvaná jsem. Chci, aby za to zaplatil. Chci, aby umřel," řekla jsem se silným odhodláním.
"Ta značka na tvém zápěstí," řekl Jev. "To není mateřské znamínko. Viděl jsem ho už dvakrát. Na mém starém Nephilském vazalovi, muži jménem Chauncey Langeais. A tu značku má i Hank, Noro. Je to důkaz pokrevní příbuznosti. Něco jako vnější genetické dědičné znaky nebo DNA. Hank je tvůj biologický otec."
"Já vím," řekla jsem a zavrtěla hořce hlavou.
Propletl si ruku s mojí a políbil mě na klouby. Plně jsem si uvědomovala tlak jeho úst na mé kůži, která mě brněla.
"Vzpomínáš si?"
"Slyšela jsem se to říct v tvé vzpomínce, ale musela jsem to už vědět. Nebyla jsem překvapená, ale naštvaná. Nevzpomínám si, kdy jsem se to dozvěděla." Přitiskla jsem palec na značku na mém zápěstí. "Ale cítím to. Moje srdce a mysl jsou sice v rozporu, ale já cítím pravdu. Říká se, že když lidé ztratí zrak, zostří se jim sluch. Já ztratila část paměti, ale teď mám zase mnohem silnější intuici."
V tichosti jsem to zvažovala. Co Jev nevěděl bylo to, že můj skutečný původ nebyl to jediný, na co jsem svojí intuicí přišla.
"Nechci mluvit o Hankovi. Ne teď. Chci mluvit o něčem, co jsem viděla. Nebo bych spíš měla říct o něčem, co jsem zjistila."
Ostražitě, ale zároveň i zvědavě se na mě díval.
Zhluboka jsem se nadechla. "Dozvěděla jsem se, že jsem do tebe buď bláznivě zamilovaná, nebo jsem sehrála to nejlepší představení v mém životě."
Jeho oči si pečlivě hlídaly emoce, ale mě přišlo, že jsem v nich uviděla záblesk naděje. "A k jaké možnosti se přikláníš?"
Je jenom jeden způsob jak to zjistit. "Nejdřív musím vědět, co bylo mezi tebou a Marcie. Tohle je jedna z těch chvil, kdy je v tvém vlastním zájmu říct mi úplnou pravdu," varovala jsem ho. "Marcie řekla, žes byl její letní flirt. Scott mi řekl, že hrála roli v našem rozchodu. Jediné co mi chybí, je tvoje verze."
Jev si rukou promnul bradu. "Vypadám snad jako letní flirt?"
Snažila jsem si představit Jeva, jak si hraje na pláži frisbee namazaný od hlavy až k patě opalovacím krémem. Snažila jsem si ho představit, jak kupuje Marcie zmrzlinu na promenádě a trpělivě poslouchá její nekonečné žvatlání. Každá představa mi vykouzlila úsměv na tváři. "Tohle beru," řekla jsem. "Tak to vyklop."
"Marcie byla úkol. Ještě jsem nebyl padlý anděl. Měl jsem pořád svoje křídla, což ze mě dělalo anděla strážného. Archandělé chtěli, abych na ní dohlídnul. Je to Hankova dcera, což z ní dělalo nebezpečí pro sdružení. Držel jsem jí v bezpečí, ale nebyl to moc příjemný zážitek. Dělal jsem co jsem mohl, abych to vypudil z paměti."
"Takže se nic nestalo?"
Mírně se pousmál. "Jednou nebo dvakrát jsem jí skoro zastřelil, ale tím veškeré vzrušení končí."
"Promarněná příležitost."
Pokrčil rameny. "Není všem dnům konec. Pořád chceš mluvit o Marcie?"
Zachytila jsem jeho upřený pohled a zavrtěla hlavou. "Zrovna teď nemám náladu na mluvení," přiznala jsem tiše. Postavila jsem se na nohy a vytáhla ho sebou nahoru. Měla jsem trošku závratě z troufalosti, ke které jsem se právě chystala. Cítila jsem nespočet emocí, ale byla jsem schopná pochopit jenom dvě z nich. Zvědavost a touhu.
Byl naprosto nehybný. "Andílku," řekl zhrublým hlasem. Pohladil mě placem po tváři, ale já se trošku odtáhla.
"Neuspěchej to. Jestli ve mně nezůstala žádná vzpomínka na nás dva, nechci to tak nechat."
Byla to jenom poloviční pravda. Druhou polovinu jsem si nechala pro sebe. O tomhle okamžiku jsem tajně snila od chvíle, kdy jsem Jeva poprvé uviděla. V hlavě jsem si přehrávala stovky různých scénářů, ale moje představivost se nikdy ani nepřiblížila tomu, jak jsem se teď cítila. Neuvěřitelná touha mě k němu přitahovala pořád blíž a blíž.
Nezáleželo na tom co se stalo, nikdy jsem nechtěla zapomenout na to, jak jsem se cítila, když jsem byla s Jevem. Chtěla jsem cítit jeho dotek, jeho chuť. Jeho vůně se už uvnitř mě usadila tak pevně, že už mi jí nikdo - nikdo- nemohl vzít.
Spustila jsem ruce k jeho tělu a zapamatovávala si každou křivku jeho svalů. Nadechla jsem se stejné vůně, kterou jsem poprvé ucítila v Tahoe. Kůže, koření, máta. Přejela jsem mu prsty po tváři a zvědavě prozkoumávala jeho ostré, skoro Italské rysy. Celou tu dobu měl Jev zavřené oči a ani se nepohnul. "Andílku," zopakoval napjatým hlasem.
"Ještě ne."
Vjela jsem mu rukama do vlasů a cítila, jak mi proklouzávají mezi prsty. Snažila jsem si uložit každý jeho detail do paměti. Jeho opálenou kůži, sebevědomé držení jeho těla, svůdnou délku jeho řas. Neměl pravidelné a symetrické rysy, ale to ho dělalo ještě zajímavějším.
Hotovo. Zapamatováno, řekla jsem si konečně. Naklonila jsem se a zavřela jsem oči. Otevřel ústa, když na nich ucítil ty mé. Tělo se mu chvělo potlačovanou touhou. Ovinul kolem mě své ruce a přitáhnul si mě blíž. Líbal mě pořád naléhavěji a způsob, jakým jsem mu vycházela vstříc, mě znervózňoval. Moje nohy byly vratké a těžké. Opřela jsem se o Jeva a on nás pomalu pokládal na zem, dokud jsem na něm obkročmo neseděla. Uvnitř mě se všechno vyjasnilo a každé prázdné místo zaplnilo teplo. Věděla jsem, že tohle bylo skutečné. Takhle už jsem se líbala dřív. Takhle jsem se už líbala dřív s Patchem. Nemohla jsem si vzpomenout, že bych mu někdy říkala jinak než Jev, ale Pach byl pro mě prostě ... víc opravdový.
Žhavá vlna spokojenosti z toho, že jsem zase s ním, mi projela tělem a hrozila, že mě celou pohltí.
Odtáhla jsem se a přejela si jazykem po spodním rtu.
Patch vydal tichý nechápavý povzdech. "Dobrý?"
Sklonila jsem k němu hlavu. "Když budem chvíli cvičit, bude to perfektní."
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terushka terushka | E-mail | 3. listopadu 2011 v 18:31 | Reagovat

Úžasný!! Pane bože! Konečně se mezi nima začalo něco dít... :-D Patch/Jev je naprosto k sežrání :-D Nevidržim to do zítřka.

2 Lulu Lulu | 3. listopadu 2011 v 18:33 | Reagovat

Bože!!! Povedz,že dnes bude ešte jedna kapitola!! Prosím, prosím, prosím :-)  :-)

3 Mijjja Mijjja | 3. listopadu 2011 v 18:35 | Reagovat

jupííííííííí :)

4 Marti Marti | Web | 3. listopadu 2011 v 18:39 | Reagovat

[2]: nejspíš bude..

5 terushka terushka | E-mail | 3. listopadu 2011 v 18:43 | Reagovat

Fakt??? Jo?? Kdy??? :-D  :-D  :-D Klidně si nařídím budíka na dvě ráno a zapnu kompa. To je jedno. Nevíš přibližný čas??? O_O

6 Lulu Lulu | 3. listopadu 2011 v 18:43 | Reagovat

Ano ano ano! Ty si proste bohyňa :-) !!

7 andy andy | 3. listopadu 2011 v 18:57 | Reagovat

Děkuji ! :D

8 šaja šaja | 3. listopadu 2011 v 19:06 | Reagovat

[5]: ano, ano souhlasím, taky si narídím budík. Ach Patch/Jev, já ho chci taky .......... Jsi prostě úžasná, jsi má hrdinka :-D  :-D

9 Monika Monika | 3. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

waa ty si proste úžasnaaaa! :-D moc moc ďakujem :-D

10 Catrina Catrina | 3. listopadu 2011 v 19:51 | Reagovat

Bomba. Já se tak těšííííííííím!!!!!!!!

11 Marti Marti | Web | 3. listopadu 2011 v 19:52 | Reagovat

[5]: Nemam tuchy.. :-)

12 NIKOUŠ NIKOUŠ | 3. listopadu 2011 v 19:55 | Reagovat

Už aby bylo další!!! :D těším se :)  tjn.. mohla by být ještě jedna kapitolka :)))

13 annaliesen annaliesen | 3. listopadu 2011 v 20:15 | Reagovat

na tom budíku něco je tak to vyklop kdy bude přeložený další díl :-D  :-D  :-D  :-D  :-D a páráda krása

14 Life's good Life's good | 3. listopadu 2011 v 20:33 | Reagovat

jsem happy... přesně na tohle jsem čekala a jsem moc ráda, že jsem se dočkala :D
božííí, fakt jo... díky moc! :-)

jinak s tím budíkem se asi přidám, ikdyž si teď zrovna nedovedu představit, že bych usnula :-D  :-D  :-D

15 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 3. listopadu 2011 v 20:37 | Reagovat

ty jo Marty...! tve napínání by mělo byt trestne xD hihi ...ale super fakt super ... luxus ze bude dalsi kapca .. ses fakt bomba holka :-P

16 jane jane | 3. listopadu 2011 v 20:59 | Reagovat

takže už je to pro ní zase patch ne jev

17 Anett Anett | 3. listopadu 2011 v 21:45 | Reagovat

Jev je fakt k sežrání ja ho chci :D [:tired:] další pokračko dneska superr to si teda počkam chtela jsem it spat ale za to stojí :-P

18 Mannon Mannon | E-mail | Web | 3. listopadu 2011 v 22:18 | Reagovat

Já chci Dimku a Patche :D to jsou moji dva nej nej nej chlapi na světě :D :D já je prostě miluju :D :D

19 Nikuzz Nikuzz | 3. listopadu 2011 v 22:47 | Reagovat

AAAAaa cekam cekam  po tomhle neusnu cekam  na dalsi dil :-D  :-D Super dik za preklad ;-)

20 Wewu>>lína ! Wewu>>lína ! | Web | 3. listopadu 2011 v 23:12 | Reagovat

Ááááá, naprosto úúžasnýý :D jen ať to procvičujíí :D Zbožňuji je!!! :D
Hoonem dááále :D

21 viki viki | 3. listopadu 2011 v 23:46 | Reagovat

děkuji moc za překlad !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama