Silence - 24.kapitola

6. listopadu 2011 v 20:35 | Marti |  Silence (Becca Fitzpatrick)
kapitola 24


Potom co Patch odešel, jsem se rozhodla přestat si hrát na princeznu a převléknout se zpátky do normálních šatů. Když jsem si přetahovala košili přes hlavu, došlo mi, že něco není v pořádku. A pak mi to došlo. Moje kabelka byla pryč.
Podívala jsem se pod luxusní lavici, ale nebyla tam. I když jsem si byla skoro jistá, že jsem jí nedávala na věšák, podívala jsem se za červené šaty. Nazula jsem si boty a odhrnula závěs. Pak jsem se hnala do obchodu. Našla jsem Marcie v oddělení s push-up podprsenkami.
"Nevidělas mojí kabelku?"
Odmlčela se a pak řekla: "Brala sis jí sebou do kabinky."
Přiběhla k nám prodavačka. "Byla hnědá a kožená?" zeptala se mě.
"Jo!"
"Právě jsem viděla nějakého muže, jak s ní odchází z obchodu. Přišel a neřekl ani slovo. Předpokládala jsem, že je to váš otec." Sáhla si na hlavu a zamračila se. "Vlastně bych přísahala, že řekl, že je to váš otec ... ale možná jsem si to celé jenom vymyslela. Celá ta chvíle byla tak divná. Mám to celé nějaké zamotané. Nedokážu to vysvětlit."
Trik s myslí, napadlo mě.
Dodala: "Měl šedivé vlasy a na sobě měl svetr s vyšitými diamanty..."
"Kudy šel?" přerušila jsem jí.
"Vyšel předními dveřmi a pak se vydal směrem k parkovišti."
Vyběhla jsem ven. Slyšela jsem, že je mi Marcie v patách.
"Myslíš si, že je to dobrý nápad?" vydechla. "Chci říct, co když má zbraň? Co když je duševně labilní?"
"Co je to za člověka, co ti ukradne kabelku z kabinky?" zeptala jsem se hlasitě.
"Možná byl zoufalý. Možná potřeboval peníze."
"Tak potom měl ukrást kabelku tobě!"
"Každý ví, že je Silk Garden luxusní obchod," začala vysvětlovat Marcie. "Asi si řekl, že bude skórovat bez ohledu na to, jakou kabelku vezme."
Co jsem ale Marcie nemohla říct bylo to, že to byl nejspíš Nephilim nebo padlý anděl. A instinkt mi říkal, že ho motivovalo něco mnohem většího, než byla vidina peněz.
Doběhli jsme na parkoviště přesně ve chvíli, kdy černý sedan vyjížděl z parkovacího místa. Díky světlům, kterými na nás mířil, jsem neviděla přes čelní sklo. Ozvalo se zařvání motoru a auto zamířilo k nám.
Marcie mě strhla za rukáv na stranu. "Uhni, ty idiote!"
Pneumatiky zakvílely a auto kolem nás projelo na silnici. Řidič minul značku stop, vypnul světla a zmizel v noci.
"Viděla jsi, co to bylo za auto?" zeptala se mě Marcie.
"Audi A6. Mám kousek poznávací značky."
Marcie mě sjela pohledem odshora až dolů. "To nebylo špatné, Tygře."
Věnovala jsem jí podrážděný pohled. "Nebylo špatné? Utekl i s mojí kabelkou! Nepřišlo ti trošku divné, že chlap, co jezdí v Audi, potřebuje krást kabelky? A co teprve mojí kabelku?"
Z čehož automaticky vyvstávala i otázka, co chtěl dělat nesmrtelný s mojí kabelkou?
"Byl to designér?"
"Jasně!"
Marcie pokrčila rameny. "No, to bylo vzrušující. Co teď? Kašlem na to a jdeme zas nakupovat?"
"Volám policii."
O třicet minut později na chodníku před Silk Garden zastavil policejní vůz a vystoupil z něj detektiv Basso. Najednou jsem si přála, abych si vzala radu Marcie k srdci a na celou věc se vykašlala. Tahle noc šla dost rychle od desíti k pěti.
Marcie a já jsme byli vevnitř a koukali se ven přes výlohu. Detektiv Basso vešel dovnitř a podíval se na nás. Jeho oči se rozšířily překvapením, když mě uviděl, a když si přejel rukou po ústech, byla jsem si jistá, že přede mnou maskoval svůj úsměv.
"Někdo mi ukradl kabelku," informovala jsem ho.
"No, tak mi o tom řekni trošku víc."
"Šla jsem do kabinky vyzkoušet si šaty na ples. Když jsem skončila, všimla jsem si, že kabelka, která byla položená na zemi, už tam není. Vyšla jsem ven a prodavačka mi řekla, že viděla nějakého muže, jak s ní utíkal pryč."
"Měl šedivé vlasy a na sobě svetr s vyšitými drahokamy," nahlásila mu ochotně prodavačka.
"Měla jsi v peněžence nějakou kartu?" zeptal se detektiv Basso.
"Ne."
"Hotovost?"
"Ne."
"Celková hodnota ukradeného zboží?"
"Sedmdesát pět dolarů." Kabelka stála sice jenom dvacet, ale já stála ve frontě dvě hodiny a nový řidičák bude určitě nejmíň za padesát.
"Udělám protokol, ale není toho moc, co můžeme udělat. Nejlepší scénář bude, když ten chlap vyhodí tvojí kabelku a někdo jí dá na policii. V nejhorším případě si koupíš novou kabelku."
Marcie se do mě zahákla. "Podívej se na to z té lepší stránky," řekla a poplácala mě po ruce. "Přišla jsi o levnou tašku a získala elegantní šaty."
Podala mi tašku s logem Silk Garden. "O všechno je postaráno. Poděkovat mi můžeš později."
Nakoukla jsem dovnitř tašky. Vevnitř ležely červené šaty.
Byla jsem v ložnici a cpala do sebe kousek čokoládového dortu. Zlostně jsem se dívala na červené šaty pověšené na dveřích skříně. Ještě jsem si je nezkoušela, ale měla jsem dost jasnou představu, že budu vypadat stejně hrozně, jako Jessica z Falešné hry s králíkem Rogerem. Mínus její prsa D.
Vyčistila jsem si zuby, postříkala si tvář vodou a nanesla si oční krém. Řekla jsem mámě dobrou noc a vyšla schody z haly do mého pokoje. Oblékla jsem si roztomilé pyžamo z Victoria Secret a zhasnula.
Řídila jsem se podle Patchovi rady. Vyčistila jsem si mysl a připravila se ke spánku. Patch mi řekl, že ke mně dokáže přijít v mých snech, ale já musela být té myšlence otevřená. Byla jsem trošku skeptická, ale cítila jsem i naději. A ani trošku jsem se nebránila. Po noci, kterou jsem právě prožila, bych se mohla cítit lépe jenom v Patchově náruči. Lepší ve snu, než vůbec.
Ležela jsem na posteli a přemýšlela o uplynulém dni. Nechala jsem moje povědomí měnit moje vzpomínky na přízraky ve snech. Moje mysl si pohrávala s kousky rozhovorů a měnila barvy. Najednou jsem stála v kabince Silk Garden s Patchem. Prsty měl zaháknuté za pásek mých džínsů a moje prsty mu projížděly vlasy. Naše ústa byla jenom kousíček od sebe a já cítila teplo jeho dechu. Už jsem byla skoro úplně vtažená do mého snu, když jsem cítila, jak se mi z těla stahuje přikrývka.
Posadila jsem se a našla Patche, jak stál nad mojí postelí. Měl na sobě stejné džíny a bílé tričko, jako když jsem ho viděla dřív. Držel v rukách mojí deku a dohazoval jí stranou.
Oči mu rozsvítil úsměv. "Sladké sny?"
Rozhlédla jsem se kolem. Všechno v mém pokoji bylo tak, jak mělo být. Dveře byly zavřené a všude byla tma. Oblečení jsem měla přehozené přes křeslo, kde jsem je nechala a šaty Jessicy Rabbit pořád visely na dveřích skříně. I když kolem nebyly žádné viditelné známky toho, že by bylo něco jinak ... cítila jsem, že to není opravdové.
"Je to skutečné," zeptala jsem se Patche, "nebo sen?"
"Sen."
Věnovala jsem mu vděčný smích. "Wow. Málem jsi mě oklamal. Je to tak skutečné."
"Teda z většiny je to sen. Až se probudíš, budeš si všechno pamatovat."
"Nechápu."
"Jsem v tvém snu. Představ si, že by tvoje a moje podvědomí prošlo dveřmi, které sis vytvořila ve své mysli. Jsme spolu v téhle místnosti, ale není to fyzické místo. Ten pokoj si představuješ, ale naše myšlenky jsou opravdové. Rozhodla jsi o vybavení a oblečení, které máš na sobě a taky rozhoduješ o tom, co řekneš. Ale protože já jsem v tom snu s tebou, na rozdíl od mého opravdového těla, které spí, všechno co říkám a dělám, není jenom výplod tvé fantazie. Já o těchhle věcech rozhoduju."
Jo, jsem si jistá, že tohle celkem chápu. "Jsme tady v bezpečí?"
"Jestli se ptáš, jestli nás Hank nesleduje, tak nejspíš ne."
"Ale jestli tohle můžeš udělat ty, co v tom zabrání jemu? Vím, že je Nephilim a i když o tom moc nevím, všimla jsem si, že mají Nephilimové a padlí andělé dost podobou moc."
"Dokud jsem se před několika měsíci nesnažil dostat do tvých snů, ani jsem nevěděl, jak to vlastně funguje. Zjistil jsem, že to vyžaduje silné spojení mezi oběma osobami. Subjekt, ke kterému se chceš přes sny dostat, tě musí mít dost hluboko pod kůží. Načasování může být dost složité a vyžaduje to trpělivost. Jestli se snažíš dostat se nějaké osobě do snů moc brzy, může se probudit. Jestli se dva Nephilimové, andělé nebo kombinace obou snaží dostat se do snu stejné osoby v jednu chvíli, jejich moc se mezi sebou přetahuje a snílek se probudí ještě s větší pravděpodobností. A ať už se ti to líbí nebo ne, s Hankem jsi silně spojení. Ale jestli se do teď nesnažil dostat se ti do snů, myslím, že tím už teď nezačne."
"Jak ses tohle všechno dozvěděl?"
"Metoda pokusu a omylu." Zaváhal, jako kdyby chtěl svoje další slova volit opatrně. "Také jsem dostal jednu malou pomoc od padlého anděla, která padla teprve nedávno. Na rozdíl ode mně pochopila andělskou moc dřív, než o ní stačila přijít. Nedivil bych se, kdyby měla Svazek Enocha. Tam se píše všechno o historii, andělech a vzpomínkách. Jestli má někdo odpovědi, je to ona. Po krátkém krčení rameny mi to řekla." Jeho tvář byla jako maska. Výraz měl lhostejný. "Je to Dabria."
Srdce mi udělalo nepříjemný kotrmelec. Nechtěla jsem žárlit na Patchovu ex - chápala jsem, že nemají romantickou minulost, ale stejně jsem cítila k Dabrii silný odpor. Možná to byl zbytkový hněv z toho, že se mě snažila zabít. Nebo mi možná říkal instinkt, že by neváhala zabít mě znova. "Takže ses s ní po tom všem setkal osobně?" zeptala jsem se vyčítavě.
"Dneska mě vyhledala, a když už jsem jí měl po ruce, rozhodl jsem se jí položit několik otázek, které mi vrtaly v hlavě. Hledal jsem způsob, jak s tebou nepozorovaně komunikovat a nechtěl jsem promeškat příležitost k tomu, aby mi odpověděla na moje otázky."
Skoro jsem ho neposlouchala. "Proč tě vypátrala?"
"Neřekla mi to a ani to nebylo důležité. Dostali jsme, co jsme chtěli a to je to, na čem záleží. Teď už máme vlastní způsob, jak spolu můžeme komunikovat."
"Pořád vypadá tak bledě a špinavě?"
Patch obrátil oči v sloup.
Plně jsem si uvědomovala, že se vyhnul mojí otázce. "Byla v tvém bytě?"
"Tohle začíná být jako pořad Dvacet otázek, Andílku."
"Jinými slovy byla."
"Ne, nebyla," odpověděl trpělivě Patch. "Můžeme přestat mluvit o Dabrie?"
"Kdy se s ní setkám já?" A kdy jí řeknu, aby od tebe dala ruce pryč?
PAtch se podrbal na tváři, ale já viděla, jak mu škubly koutky úst. "Asi to není moc dobrý nápad."
"Co to má znamenat? Myslíš si, že to nezvládnu sama? Díky za důvěru," řekla jsem a vyjížděla na něj kvůli své vlastní hloupé nejistotě.
"Myslím, že je Dabria narcista a egomaniak. Nejlepší bude držet se od ní dál."
"Možná by sis měl i ty vzít k srdci svojí vlastní radu!"
Začala jsem se otáčet, ale Patch mě vzal za ruku a otočil mě k němu čelem. Přitiskl svoje čelo k tomu mému. Chtěla jsem se odtáhnout, ale on si propletl prsty s těmi mými a přitáhl si mě k sobě. "Co musím udělat, abych tě přesvědčil, že chci Dabriu využít jenom na jednu věc: abych zlomil Hanka a ničil ho kousek po kousku, jestli budu muset. Donutím ho zaplatit za všechno, co udělal dívce, kterou miluju."
"Nevěřím Dabrii," řekla jsem a pořád jsem byla trošku rozhořčená.
Zavřel oči a já si myslela, že jsem zaslechla ten nejtišší povzdech. Konečně něco, na čem se shodneme."
"Nemyslím si, že bychom jí měli věřit. Může se dostat do Hankova nejužšího kruhu rychleji, než ty nebo já."
"Kdybychom měli víc času nebo jinou možnost, souhlasil bych. Ale zrovna teď je to naše nejlepší šance. Ona mě nezradí. Je příliš chytrá. Dostane svoje peníze a odejde, i když to raní její pýchu."
"Nelíbí se mi to." Schoulila jsem se k Patchovi do náruče a i ve snu intenzita tepla jeho těla zničila všechen přetrvávající chlad. "Ale věřím ti."
Dlouze a konejšivě mě políbil.
"Dneska večer se stalo něco zvláštního," řekla jsem. "Někdo mi ukradl kabelku z kabinky v Silk Garden."
Patch se zamračil. "Stalo se to hned potom, co jsem odešel?"
"Buď, nebo těsně předtím, než jsi přišel."
"Viděla jsi toho, kdo to vzal?"
"Ne, ale prodavačka mi řekla, že to byl muž, který byl dost starý na to, aby to byl můj otec. Nechala ho jen tak odejít, ale já si myslím, že si trošku pohrál s její myslí. Myslíš, že je to náhoda, že mi ukradl kabelku nějaký nesmrtelný?"
"Myslím si, že nic není jenom náhoda. Co viděla Marcie?"
Nejspíš nic, i když obchod byl prakticky prázdný." Podívala jsem se mu do chladných a přemýšlivých očí. "Myslíš si, že s tím měla Marcie něco společného?"
"Jde jenom těžkou věřit tomu, že nic neviděla. Spíš mi to připadá, že celá ta noc byla jenom nějaká záminka. Když si vešla do kabinky, mohla zavolat tomu zloději a dát mu vědět, že je kabelka pod závěsem. Mohla ho navádět krok po kroku."
"Proč by chtěla mojí kabelku? Pokud teda-" Zmlkla jsem. "Pokud nehledala řetízek, který chce Hank," uvědomila jsem si. "Je do toho namočená. Hraje pro něj špinavou hru."
Patch stáhnul ústa do úzké linky. "Není mu proti mysli dostávat svoje dcery do nebezpečí." Očima se vpil do těch mých. "Ty jsi toho vzácný příklad."
"Jsi pořád přesvědčený o tom, že Marcie neví, o co vlastně Hankovi jde?"
"Neví. Zatím ne. Hank jí mohl lhát o tom, proč ten řetízek potřebuje. Mohl říct, že je ve skutečnosti jeho a ona už mu nejspíš nekladla žádné další otázky. Marcie není ten typ, co se moc ptá. Stačí aby viděla cíl a změní se v pitbula."
Pitbul. To mi povídej. "Je tu ještě jedna věc. Dobře jsem si prohlédla to auto, kterým ten zloděj odjel. Bylo to Audi A6."
Z výrazu v jeho očích jsem věděla, že ta informace mu něco řekla. "Hankova pravá ruka je Nephil Blakely. Má Audi."
Po páteři mi přejel mráz. "Začínám mít z toho trochu strach. Nejspíš si myslí, že může použít ten řetízek, aby donutil archanděla mluvit. Co potřebuje, aby mu řekla? Co stojí za to, aby riskoval odplatu archandělů?"
"A takhle blízko Chešvanu," zamumlal Patch a jeho oči vypadaly zamyšleně.
"Můžeme se pokusit dostat toho archanděla ven," navrhla jsem. "Tak, i když Hank dostane ten náhrdelník, nebude mít archanděla."
"Myslel jsem na to, ale čelili bychom velkým problémům. Za prvé, archanděl mi věří ještě míň, než Hankovi a když mě uvidí někde poblíž klece, udělá vážně spoustu rámusu. Za druhé, Hankův sklad se hemží jeho muži. Budu potřebovat vlastní armádu padlých andělů, abych je porazil. A těžko přemluvíš padlého anděla, aby ti pomohl osvobodit archanděla."
Zdálo se, že se naše konverzace dostala do slepé uličky a oba jsme v tichosti projížděli nás seznam možností.
"Co se stalo s těmi druhými šaty?" zeptal se PAtch nakonec. Sledovala jsem jeho pohled a uviděla červené šaty na skříni.
Povzdechla jsem si. "Marcie si myslela, že mi červená barva sluší víc."
"A co si myslíš ty?"
"Myslím, že z Marcie a Dabrie by byly dobré kamarádky."
Patch se tiše zasmál. Díky tomu zvuku mě brněla kůže tak svůdně, že to bylo, jako kdyby mi jí líbal. "Chceš znát můj názor?"
"Klidně, protože každý mi už k tomu řekl své."
Sednul si na mojí postel a nonšalantně se opřel o lokty. "Zkus si to.
"Budou mi asi trošku těsné," řekla jsem až moc výrazně. "Marcie preferuje menší velikosti."
Jenom se usmál.
"Mají rozparek až na stehno."
Jeho úsměv se ještě prohloubil.
Zamknula jsem se ve skříni a vzala si šaty sebou. Přejely mi hladce přes každý kousek kůže. Rozparek jsem měla až do poloviny stehna. Vystavovala jsem tak na obdiv moje nohy.
Vykročila jsem do šera v místnosti a odhrnula si vlasy z krku. "Zapneš mi je?"
Patch mě pomalu sjel očima. Jejich barva se změnila na ostře černou. "Budu prožívat vážně krušné chvilky, jestli tě v těchhle šatech pustím ven se Scottem. Jenom varování: Jestli přijdeš domů a bude to vypadat, že s tvým oblečením někdo byť i jen trošku manipuloval, budu Scotta sledovat, a až ho konečně najdu, nebude to moc pěkná podívaná."
"Vyřídím mu to."
"Když mi řekneš, kde se skrývá, řeknu mu to sám."
Musela jsem se přemáhat, abych se nerozesmála. "Něco mi říká, že by tvůj vzkaz byl mnohem přímější."
"Řekněme jenom, že by si to vzal k srdci."
Patch mě vzal za zápěstí a přitáhnul si mě k sobě, k polibku. Něco ale nebylo v pořádku. Jeho tvář byla na okrajích rozmazaná a ustupovala do pozadí. Když se jeho rty setkaly s těmi mými, sotva jsem to cítila. Horší bylo, že jsem cítila, jak se ode mně odtahoval, jako kdyby se mezi námi tvořila skleněná stěna.
Patch si toho všimnul taky a zaklel.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
"To ten míšenec," zavrčel.
"Scott?"
"Klepe na okno tvojí ložnice. Každou chvíli se probudíš. Je to poprvé, co se k tobě takhle vplížil v noci?"
Myslela jsem, že bude bezpečnější mu neodpovídat. Patch byl v mém snu a nemohl nic udělat, ale to neznamenalo, že by to mezi nimi nevyvolalo ještě větší konflikt.
"Dokončíme to zítra!" To bylo všechno, co jsem stačila říct, než sen a s ním i Patch zmizely v hlubinách mé mysli.
Sen skončil a opravdu, Scott stál v mé ložnici a zavíral za sebou okno.
"Vstávat a cvičit," řekl.
Zasténala jsem. "Scotte, s tímhle musíš přestat. Mám zítra školu. Navíc jsem byla uprostřed vážně skvělého snu," zabručela jsem nad tou myšlenkou.
"O mně?" zeptal se s arogantním úsměvem.
Já ale řekla jenom: "Doufám, že máš něco dobrého."
"Mám ještě něco lepšího, než jenom dobrého. Budu hrát na basu s kapelou Serpentine. Hrajeme v Ďáblově kabelce příští víkend. Členi kapely mají dva volňásky a ty jsi jedna z těch šťastlivců, kteří jí dostanou." S mávnutím mi hodil na postel dvě vstupenky.
Byla jsem mnohem víc vzhůru, než ještě před sekundou. "Zbláznil ses? Nemůžeš hrát v kapele! Máš se skrývat před Hankem. Jít se mnou tancovat je jedna věc, ale tohle už je vážně moc."
Jeho úsměv mu zmizel ze rtů a on se začal tvářit kysele. "Myslel jsem, že budeš mít kvůli mně radost, Greyová. Posledních pár měsíců jsem strávil skrýváním se. Teď žiju v jeskyni a lovím si jídlo, což je s přicházející zimou víc a víc těžké. Musím skočit do moře třikrát týdně a pak strávím celý den třesením se u ohně. Nemám televizi ani telefon. Jsem úplně odříznutý od světa. Chceš slyšet pravdu? Je mi špatně z neustálého skrývání se. Život na útěku není žádný život. Klidně bych mohl být mrtvý." Začal si hrát s prstenem Černé ruky, který měl pořád na ruce. "Jsem rád, žes mě přesvědčila k tomu, abych ho zase nosil. Takhle jsem nežil už celé měsíce. Jestli se Hank o něco pokusí, zažije velké překvapení. Jsem mnohem silnější."
Odkopla jsem svojí deku a postavila se k němu. "Scotte, Hank ví, že jsi ve městě. Jeho muži tě hledají. Musíš zůstat skrytý alespoň - do Chešvanu," vyštěkla jsem na něj. Věřila jsem, že Hankův zájem o Scotta bude ubývat s rozvíjením jeho plánů.
"To si taky pořád říkám, ale co když ne?" vrátil mi zdvořile. "Co když na mě zapomněl a já to celé dělám pro nic za nic?"
"Vím, že tě hledají."
"Slyšela jsi ho to říkat?" zeptal se, když prokouknul můj blaf.
"Něco takového." Vzhledem k jeho současnému stavu jsem se nemohla přimět říct mu, odkud mám ty informace. Scott by nebral Patchovo varování vážně. A pak bych mu musela vysvětlit, proč stavím moje plány s Patchem na první místo. "Mám to ze spolehlivého zdroje."
Začal kývat hlavou dopředu a dozadu. "Snažíš se mě vyděsit. To gesto oceňuju," řekl cynicky. "Ale já se rozhodnul. Prošel jsem si tím vším a ať se stane cokoliv, budu tomu čelit. Několik měsíců svobody je lepší, než celý život ve vězení."
"Nemůžeš nechat Hanka, aby tě našel," naléhala jsem. "Jestli se to stane, umístí tě do jedné ze svých věznic. Bude tě mučit. Musíš to zvládnout ještě o chvíli dýl. Prosím," naléhala jsem. "Už jenom pár týdnů?"
"Zapomeň na to. Z toho už jsem venku. Hraju v Ďáblově kabelce. Přijď nebo ne."
Nechápala jsem Scottův náhlý postoj ´všechno je mi ukradené´. Až do teď se úzkostlivě bál toho, že se o jeho skrýši dozví Hank. Teď dává krk na špalek kvůli něčemu tak triviálnímu jako je středoškolský ples ... a teď koncert?
Napadla mě hrozná myšlenka. "Scotte, říkal jsi, že tě ten prsten s Černou rukou nějak spojuje. Existuje nějaký způsob, jak by tě to k němu mohlo přitahovat? Možná ten prstýnek dělám nohem víc, než že jenom zvyšuje tvojí sílu Možná slouží jako nějaký typ majáku."
Scott si odfrkl. "Černá ruka mě nechytí."
"Pleteš se. A jestli budeš pokračovat v tomhle postoji, chytí tě mnohem dřív, než si myslíš," řekla jsem jemně, ale pevně.
Natáhla jsem se po jeho ruce, ale on se odtáhl.
Vysoukal se z okna a se zabouchnutím ho za sebou zavřel.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mijjja Mijjja | 6. listopadu 2011 v 20:37 | Reagovat

jééééé děkuju!!!
teď mám teda brouka v hlavě, co se stane v té 25

2 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 20:52 | Reagovat

Kurnik! Ten Scott mě teda pěkně naštval! Konečně je Patch s Norou chvilku sám a on jim tam vleze O_O  :-? Jináč super a (ne)těším se na další kapitolu, která je prej hrozná :-D

3 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:01 | Reagovat

už máš na mejlu 25.kapcu i s korekturou od Mannon :-)

4 Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* | Web | 6. listopadu 2011 v 21:03 | Reagovat

Si naprosto úžasná! Len teraz netuším ako zaspím! :)

5 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:05 | Reagovat

Nebude dneska ještě jedna kapča?? ;-)

6 Sis.. Sis.. | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:08 | Reagovat

Hééj!! i já chci vědet co se stane v té 25..
a mimochodem Marti strašne moc díki za překlad :-D

7 Marti Marti | Web | 6. listopadu 2011 v 21:10 | Reagovat

[5]: Nu PAFFY byla tak hodná a přeložila 25.kapitolku, ale já bych si to ráda ještě trošku doupravila a přepracovala, takže kapitolka ještě dneska bude ale až trošičku déle..

8 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:11 | Reagovat

[7]: delej si stou kapcou co chces :-P

9 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:11 | Reagovat

Juchů!! Super! :-D

10 Mannon Mannon | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:13 | Reagovat

[2]: :D jojo.. zrovinka jsem jí doopravila.. no.. nachystejte si vedle sebe radši nějaké boxovací pytle... bude to lepší na vaše nervy :D chudák moje sedačka, taky málem nepřežila..musela jsem se hodně krotit ;-) :D :D

11 Mijjja Mijjja | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:14 | Reagovat

Jůůůů :) Já mám radost!!! :) :) :) :)
Děkuju holkýýýý :-*

12 deadlik deadlik | Web | 6. listopadu 2011 v 21:16 | Reagovat

Ach Scotte :D zlobíš :D lezeš tam kam nemá a ještě neposloucháš varování :D Ty šaty bych ráda viděla

13 Catrina Catrina | 6. listopadu 2011 v 21:22 | Reagovat

Skvělá kapitola. Moc se těším na další. 8-)

14 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:24 | Reagovat

[10]: Sakra Mannon nenapínej! :D :D To se pak nedá vydržet. A du pro ten pytel. 8-)

15 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:29 | Reagovat

ve 25. kapce potece krev, padne par slz...a oci vam polezou z dulku... :-P

16 Mannon Mannon | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:32 | Reagovat

[15]: jojo svatá pravda zlatko :D :D

[14]: jojo radši utíkej pro pytel :D :D aspoň pak budeš mít do čeho bouchnout v oné hnusné chvíli :D

17 Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* | Web | 6. listopadu 2011 v 21:39 | Reagovat

[16]: [15]: Nenapínajte preboha! :D Kto to má z nervami vydržať? Už teraz kúšem vankúš :D :D  Dúfam že to tu bude čo najskôr a ďakujem ďakujem ďakujem vopred :D

18 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:39 | Reagovat

Cože?? Krev?? Né! Jestli bude Patchova, tak za sebe neručím!!! :-! A jdu si pro druhej pytel. Tohle bude drsný! 8-O

19 Mannon Mannon | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:46 | Reagovat

[18]: :D :D to poznáš sama :D :D čí co bude a nebude :D ale mohli by z toho časem udělat skvělý akčňák :D :D

20 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 21:48 | Reagovat

[18]: a ze ji nepotece malo.....:-P.. bude z vice osob xD hihi

21 Nikuzz Nikuzz | 6. listopadu 2011 v 21:53 | Reagovat

No to si delate srandu:D Jinak za 1dekuji hodnym dusickam co se podileji na prekladu nebo prekladaji a dekuji i pravdepodobne i velkemu hrnku kafe ktere marti musi pit kdyz ej schopna nam to tu v 1 rano pridavat a nejit spat :D..ja bych davno spala :D a ted jsi jdu usit boxovaci pytel :D

22 Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* Liarka *thesecretcirclefan.blog.cz* | Web | 6. listopadu 2011 v 21:55 | Reagovat

[20]:  Z viacerých? Och bože! :D To aby som si doniesla viacero vankúšov na kúsanie ! :D !!!

23 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 21:56 | Reagovat

[20]: Cože? tak já si du teda pro třetí pytel no! :D To jsou stále čím dál tím horší novinky!! :-x

24 Mannon Mannon | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 22:04 | Reagovat

[23]: mmm.. ty krásné červené šaty.. ještě více zbarvené do ruda... a ty jeho krvavé slzy.. a ta bolest..

25 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 22:07 | Reagovat

TO SI DELAS P*DEL?????? Přestaň! hned! Červené šaty má Nora a jeho slzy??? Néé! Tohle mi nedělej! Žádný boxovací pytle, ale balíček kapesníků!! O_O

26 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 22:09 | Reagovat

[25]: tvl... Mannon!!!! to si delas srandu .. takhle je strasit!!!! Holky ona blafuje... ver te mi :-P

27 Mannon Mannon | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 22:11 | Reagovat

[25]: :)) omlouvám se.. tohle byla vážně jen sranda.. já jen chtěla vidět, co byste dělali kdyby to vážně byli ti dva :))) ještě jednou hluboce se omlouvám... ale musela jsem vás kdyby náhodou připravit na nejhorší :))

28 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 22:11 | Reagovat

[27]: styd se Mannon.... to si nezaslouzi

29 šaja šaja | 6. listopadu 2011 v 22:12 | Reagovat

ach ......... no zírám na ty vaše komentáře jako blázen a mám strach z té další kapitoly. Jestli dostanu infakrt, tak mě máš na svědomí Marti. .... Určitě budu brečet :-(  :-(  :-(

30 terushka terushka | E-mail | 6. listopadu 2011 v 22:13 | Reagovat

[27]: Takhle nás strašit! :-D To mi spadl kámen ze srdce.... :D

31 Mannon Mannon | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 22:13 | Reagovat

[28]: už se pokám :) prosím o odpuštění

32 Marcia Marcia | 6. listopadu 2011 v 22:25 | Reagovat

ten Skott je ale kretén 8-O  :-| nejenže vyruší Noru a Patche, což mě opravdu naštval, ale ta jeho lehkomyslnost. To bude tím zatraceným prstenem :-? No opravdu se začínám bát co na nás v 25. kapče čeká O_O  :-D

33 Marcia Marcia | 6. listopadu 2011 v 22:31 | Reagovat

no Mannon ??? že se nestidíš, takhle nám drásat nervy, takhle nás napítat a trápit. To se nedělá. Navíc ja si budu muset počkat do zitrka pac musim jit do hajan, to je k vzteku takhle to tuplem nevidržim.
JJ a samozřejmě nesmím zapomenout poděkovat. Moc moc moc děkuju za překlad všem. DÍKY ;-)

34 viki viki | 6. listopadu 2011 v 22:35 | Reagovat

Marti děkuji za překlad !

35 PAFFY PAFFY | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 22:36 | Reagovat

Není zač... nudila sem se a potrebovala si odpočinout... Kdyz nebu Marty stihat tak ji kido vypomuzu :-)

36 Anett Anett | 6. listopadu 2011 v 22:41 | Reagovat

myslim že se neco stane Scottovi když je tam neopatrnej [:tired:] i když doufam že ne libi se my :-D

37 annaliesen annaliesen | 6. listopadu 2011 v 22:50 | Reagovat

paráda už se nemůžu dočkat :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama