Clockwork Prince - PROLOG

2. prosince 2011 v 12:56 | Marti
Jenom pro zajímavost jsem vám přeložila prolog k Clockwork Prince.. ;-)
PROLOG



Mlha byla hustá. Utlumovala všechny zvuky a nebylo vidět skoro ani na krok. V místech, kde se rozptylovala, mohl Will Herondale vidět stoupat ulici. Byla kluzká, mokrá a tmavá díky dešti. Uslyšel hlasy mrtvých.

Ne všichni Lovci stínů mohli slyšet duchy. Pokud tedy nechtěli být slyšeni. Will byl ale jeden z těch mála, kteří to dokázali. Když se blížil ke starému hřbitovu, jejich hlasy byly hlasitější a tvořily nevyvážený hudební chór: kvílely a prosily, brečely a vrčely. Tohle nebylo moc klidné pohřebiště, ale to Will věděl; nebyla to jeho první návštěva na hřbitově Cross Bones poblíž Londýnského mostu. Dělal co mohl, aby zablokoval ty zvuky. Zvedl ramena, aby mu límec přikryl uši. Sklonil hlavu a kapky rosy v mlze mu máčely vlasy.

Vchod na hřbitov byl uprostřed bloku: kovaná železná brána zasazená do vysoké kamenné zdi. Každý civil, co projde kolem, vidí zavřenou bránu, kolem které jsou ovázané silné řetězy a prohlášení, kde se píše, že je pozemek zavřený - už to bylo patnáct let od chvíle, kdy tam bylo pohřbeno poslední tělo. Když se blížil k bráně, z mlhy se zhmotnilo něco, co by žádný civil nemohl vidět: velké bronzové klepadlo ve tvaru ruky s kostmi místo prstů.

Will s úšklebkem natáhnul jednu ruku v rukavici a zaklepal. Nechal ho dopadnout jednou, dvakrát, třikrát. Dutý zvuk se šířil nocí jako chřestění řetězů ducha Marleyho.

Několik dlouhých vteřin se nic nedělo. Za bránou Will viděl jenom mlhu, která stoupala jako pára ze země a zatemňovala náhrobky i zem mezi nimi.

Najednou mlha začala stoupat a spojovat se. Nakonec se změnila na tajemnou modrou záři. Will položil ruce na kovové tyče na bráně. Chladný kov prosakoval skrz jeho rukavice a nořil se mu až do morku kostí. Zachvěl se. Bylo to víc, než jenom obyčejný mráz - když povstávali duchové, čerpali energii ze svého okolí a zbavovali vzduch a prostor kolem nich veškerého tepla. Willovi se zježily vlasy na zátylku, když se modrá mlha začala pomalu měnit v mladou ženu se sklopenou hlavou v otrhaných šatech a v bílé zástěře.

"Čau, Mol," řekl Will. "Dneska večer vypadáš mimořádně dobře, jestli to tak můžu říct."

Duch zvedl hlavu. Stará Molly byla silný duch, jeden z nejsilnějších s jakým se kdy Will setkal. Dokonce i když si měsíc našel škvíru mezi mraky, nevypadala moc průhledně. Měla pevné tělo, vlasy stočené do hustého blonďato šedivého uzlu, z kterého jí padaly pramínky na její rameno a hrubé, zarudlé ruce měla opřené o boky. Její oči byly prázdné. Místo nich měla v očních důlcích dva modře blikající plamínky.

"William Herondale," řekla. "Vrátil ses tak brzy?"

Přešla k bráně klouzavým pohybem typickým pro duchy. Měla bosé a špinavé nohy, a to navzdory tomu, že se jimi nikdy nedotkla země.

Will se opřel o vrata. "Chyběla mi ta tvoje pěkná tvářička."

Usmála se. Zasvítily jí oči a on zahlédl pod její napůl průhlednou pletí lebku. Nad jejich hlavami opět měsíc přikryly mraky a kolem nich se znova rozprostřela černá vířící temnota. Willa napadlo, co musela stará Molly udělat, že jí pohřbili zrovna tady. Daleko od posvěcené půdy. Většina šeptajících hlasů mrtvých patřila prostitutkám, sebevrahům a dětem, kteří se narodily mrtví - pro vyvržence, kteří nemohli být pohřbeni na normálním hřbitově. Molly se ale podařilo z téhle situace vytěžit co se dalo, takže jí to asi moc nevadilo.

Škodolibě se zasmála. "Co teda chceš, mladý Lovče stínů? Jed Malphase? Mám pařát démona Moraxe. Kvalitně opracovaný. Jed na špičce je skoro neviditelný-"

"Ne," řekl Will. "Proto tady nejsem. Potřebuju prach z démona Foraii."

Jestli duchové vážně mohly zblednout, tak se to staré Molly právě podařilo. Zdálo se, že blikala, když Will mluvil. Jako plamen svíčky u otevřeného okna. Když skončil, otočila hlavu a plivla na zem plamínek modrého ohně.

Will vydechl. Jeho dech se proměnil v páru díky náhlému ochlazení. "Ale no tak," řekl, "určitě to není to nejhorší, o co si ti kdo kdy řekl, Stará Molly."

Vždycky to bylo takhle. Nejdřív se hádala, ale nakonec mu vždycky dala co chtěl. Magnus už ho poslal ke Staré Molly mockrát. Jednou pro černé smradlavé svíčky, které se mu ke kůži přilepily jako dehet, jednou pro kost z nenarozeného dítěte a jednou pro oko víly, z kterého mu kapala na košili krev. Prach z démona Foraii zněl ve srovnání v tímhle ještě dobře.

Zajela rukama do kapsy na přední straně její zástěry. Když je zase vyndala, držela vybledlou látkovou tašku, převázanou kusem špinavé stuhy. Pomalu zavrtěla hlavou. "Myslíš si o mně, že jsem blázen," řekla chraplavě. "Je to past, viď? Nephilimové mě chtějí chytit při prodávání tohohle druhu věcí a tohle jenom obyčejná past na Starou Molly, viď?"

"Už jsi mrtvá." Will se snažil neznít moc podrážděně. "Nevím co si myslíš, že by s tebou mohli Clavové ještě udělat."

"Ach!" Její oči vzplanuly. "Ve vězení Mlčenlivých bratrů pod zemí, můžou být mrtví i živí. A ty to víš, Wille Herondale."

Will zvednul ruce nahoru. "Žádné triky, starouši. Určitě už se k tobě musely dostat drby, co obíhají celé Podsvětí. Clavové mají teď úplně jiné věci na starosti, než pátrání po duchách, kteří u sebe nosí démonský prach a krev víl." Naklonil se dopředu. "Dám ti dobrou cenu." Vytáhl měšec a držel ho ve vzduchu. Cinkalo v něm, jako kdyby do sebe narážely mince. "Tohle by už snad mohlo vyhovovat tvým požadavkům, Mol."

Po jejím mrtvém obličeji přešel dychtivý pohled. Rychle ho zahnala a vzala si od něj měšec. Strčila do něj jednu ruku a vyndala několik prstenů - zlatých snubních prstenů. Všechny byly k sobě na vrcholu přivázané. Stará Molly, jako mnoho duchů, neustále hledala talisman, který patřil do její minulosti, a který by jí konečně mohl umožnit umřít. Byla to kotva, která jí držela na tomhle světě. V jejím případě to byl snubní prsten. Magnus řekl Willovi, že už je nejspíš dávno ztracený někde na dně Temže. Zatím si od něj ale vzala každý svazek prstenů v naději, že bude jeden z nich její. Zatím se to ale nestalo.

Vrátila prsteny zpátky do váčku, který najednou zmizel a na oplátku mu podala sáček prachu. Strčil si ho do kapsy u saka přesně ve chvíli, kdy se duch začal lesknout a blednout. "Počkej chvíli, Mol. To není všechno, pro co jsem dneska večer přišel."

Duch zablikal, zatímco její chamtivost bojovala s jejím vrozeným pudem sebezáchovy. Nakonec zavrčela. "Fajn. Co ještě chceš?"

Will zaváhal. Tohle nebylo něco, pro co ho Magnus poslal. Bylo to něco, co chtěl pro sebe. "Elixír lásky-"

Stará Molly zavřeštěla smíchy. "Elixír lásky? Pro Willa Herondala? Sice nemám v povaze odmítat zakázky, ale chlap jako ty nepotřebuje něco jako elixír lásky."

"Ne," řekl Will s trochou zoufalství v hlase. "Já potřebuju přesný opak. Něco, co by mohlo lásku zničit."

"Elixír zášti?" Mol zněla pobaveně.

"Doufal jsem spíš něco blíž k lhostejnosti? Toleranci ...?"

Pohrdavě si odfrkla. Člověku to znělo od ducha dost divně. "Neříkám ti to zrovna ráda, Nephilime, ale jestli chceš, aby tě nějaká dívka nenáviděla, jsou tu mnohem snazší způsoby, jak toho můžeš dosáhnout. Nepotřebuješ mojí pomoc s tou chudinkou."

A s tím zmizela. Změnila se v mlhu, která se rozptýlila mezi hroby. Will se za ní podíval a povzdechl si. "Ne pro ní," řekl tiše, i když tam kromě něj nebyl nikdo, kdo by ho mohl slyšet, "ale pro mě ..." a opřel si hlavu o ledovou železnou bránu.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 barčus barčus | 2. prosince 2011 v 13:25 | Reagovat

aaa ♥♥♥ love it! :D

2 Argentum Argentum | 2. prosince 2011 v 14:26 | Reagovat

Budeš to prekladať? Ja by som bola veľmi vďačná... :-)

3 Marti Marti | Web | 2. prosince 2011 v 14:34 | Reagovat

[2]: určo ju.. Knížka vychází 7.prosince.

4 nicoll_a nicoll_a | 2. prosince 2011 v 15:30 | Reagovat

bože, ďakujem, je to úžasné ;-)  :-D to je super, že to budeš prekladať !! ;-)

5 Angie Angie | E-mail | Web | 2. prosince 2011 v 15:44 | Reagovat

Myslela jsem, že to bude jeden z těch nudných prologů, ale spletla jsem se. Je skvělý. :)

6 Klea Klea | 2. prosince 2011 v 16:32 | Reagovat

hááááá Will...má u mňa bod za to, čo povedal na konci :-D  :-D  :-D  :-D

7 Argentum Argentum | 5. prosince 2011 v 14:26 | Reagovat

[3]: To som rada. Ten začiatok je úžasný. Ďakujem

8 šaja šaja | 5. prosince 2011 v 16:31 | Reagovat

Děkuji, děkuji, děkuji ..... právě jsem dočetla čtvrtý díl Nástrojů smrti a nechtěla jsem se rozloučit s Jacem tak můžu zůstat aspoň u Willa :-D  :-D  :-D

9 Andy Andy | 5. prosince 2011 v 17:02 | Reagovat

Jooo :-D  :-D už se těším..super začátek.. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama