Covet - 19.kapitola 2/2

22. prosince 2011 v 12:12 | Marti
kapitola 19 2/2


Vin se díval jak si Jim sedl za volant M6 a zavřel za sebou dveře. O chvíli později nastartoval a ozvalo se dunění. Zapnul rádio. Super. Marie Terese zavrtěla hlavou. "Vážněbys měl jít k doktorovi."
"Cítila by ses líp, když bych ti řekl, že od jedenácti jsem nic jiného nedělal?"
"Ne."
"Fajn, jak vidíš, pořád mě to ještě nezabilo." Najednou si vzpomněl na svojí vizi. Zbraň.Zvuk výstřelu. Nezněl tak zoufale, jak se právě cítil. "Hele, nevím co dělášv práci ..."
Když se její tvář stáhla, věděl moc dobře, že by na to měl jít jinak. "Uvědomuju si, že se díky majiteli klubu cítíš chráněná, ale to je jenom na území Železné masky. Co když tě bude někde sledovat domů?"
"Kdybys viděl můj dům, chápal bys, proč nemám strach."
Vin se zamračil. Zdálo se, že byla připravená na všechno. "Slibuju, že do toho nebudu strkat nos, ale kdybys třeba věděla kdo po tobě může jít, měla bys jít na policii. A jestli za nimi nemůžeš jít, mohl by se o něj třeba postarat tvůjšéf."
"Ach ... díky za radu."
Sakra, tohle nenáviděl. Kéž by věděl co jí vlastně řekl v tom tranzu ... jasně, sakra, ta zbraň v jeho vizi mu o tom dala dost jasnou představu.
"Kde bydlíš?" zeptal se jemně.
Kdyžotevřela ústa, na chvíli se zamyslela nad tím, co by mu měla odpovědět. Ale pak se zarazila. "Kde přesně je Commodore? Pro případ, že bych vás ztratila."
Ukázal jí směr. "Bydlíš v dvacátém osmém a dvacátém devátém patře.
"V obou?"
"Jo."
"To měnepřekvapuje." Sakra. Mohl cítit, jak se před ním postupně uzavírá. Spojení mezi nimi mizelo. "Pojedu hned za váma."
Když se otočila, dotknul se jejího loktu. "Jaké máš číslo na mobil?"
Dlouhá pauza. "Omlouvám se ... nemůžu."
"Fajn. Chápu to. Ale ty máš to moje. Zavolej mi, prosím. Kdykoliv." Naklonil se a otevřel jí dveře tak, aby do nich mohla nastoupit. Stál tam dokud je nezavřela a nezapnula si pás. Po několika pokusech nastartovala a ona se podívala nahoru, jako kdybyčekala, až se pohne.
Zvuk otevírání jednoho z okýnek M6 ho donutil zaklít. A pak se ozval hlas Jima:"Základní pravidlo toho, jak někoho odvést domů spočívá v tom, že ten někdo nasedne do auta. Jestli teda nechceš skočit rozmáznutej o přední nárazník."
Vin obešel BMW, otevřel dveře a sednul si na místo spolujezdce. "Neztrať jí."
"Neztratím."
A taky ne. Jim řídil M6 skvěle. Byl rychlý, hbitý, ale ... ne tak rychlý, aby s ním Marie Terese nezvládal držet krok. Přes křičící rockovou klasiku Vin necítilžádnou potřebu vysvětlit Jimovi, proč byl s Marií Terese sám na snídani. Ani v nejmenším.
Vůbec.
"Jen mi odpověz na jednu věc," řekl Jim, jako kdyby mu četl myšlenky.
"Marie Terese se setkala s policií a stejně i majitel toho klubu." Vin k němu vzhlédnul. "Nic jim o nás neřekli a ani to nemají v úmyslu."
Jim k němu střelil přes sedadlo pohledem. "Ne, na to sem se zeptat nechtěl, ale je dobré to vědět. A co bezpečnostní kamery?"
"Je o něpostaráno."
"Paráda."
"Nebuď moc nadšený. Řekl jsem Marii Terese, že kdyby jí to mělo nějak ohrožovat nebo na ní nějak tlačili, má nám jim naservírovat jako steak na stříbrném podnose."
"Odpověz mi na jednu věc."
"Jakou."
"Co máš dál v plánu s Devinou?"
Vin si založil ruce na hrudi. "Jenom proto, že jsem byl s někým na snídani-"
"Kurva. Dost. Neuhýbej. Co máš v plánu dál."
"Proč se staráš?"
Nastala dlouhá pauza. Dvakrát během ní museli zastavit na červenou.
Když se Jim podruhé rozjel, ohlédl se na Vina. Jeho oči vypadaly zaujatě a podivně zářily."Starám se proto, Vine, protože začínám věřit na démony."
Vin k němu šlehl pohledem a Jim se opět zaměřil na silnici a pokračoval v jízdě. "Nestřílel jsem si z tebe, když jsem ti řekl, že jsem tady, abych zachránil tvojí duši. Začínám si ale myslet, že sem to dost zpackal."
"Pročzpackal?"
"Řekni mi sakra něco o tý parádní trávě na který teď jedeš."
"Počkej, co si zpackal?"
"Nemyslím si, že bys měl skončit s Devinou."
Vin pomalu zavrtěl hlavou a podíval se do zpětného zrcátka.
"Mým úkolem je pomoct ti prokousat se tohle částí tvýho života a pomoct ti dostat něco lepšího. A já začínám věřit, že to spočívá v tom, že skončíš s žnou, která ... no, která právě zastavila na světlech a snaží se nás dohnat."
"Měl bys sklapnout," odsekl mu Vin a podíval se do zrcátka, aby se mohl podívat na Marii Terese za volantem. Jezdila rukama po volantu a hypnotizovala pohledem M6. Samým soustředěním měla nakrčené obočí. Lehce pohybovala rty, jako kdyby si něco zpívala, nebo mluvila sama pro sebe. Zajímalo by ho co.
"A co ta věc s tím odpadnutím?" vyzvídal Jim. "Nebyl si moc překvapený."
Vin k němu vzhlédnul od zrcátka. "Slyšels někdy o médiu?"
Jim se na něj podíval. "Jo."
"No, vidím budoucnost a někdy i mluvím. A ještě pár dalších podobných blbostí. Takže ... se v tom přestaň babrat. A jestli si myslíš, že je to nějakej super odvaz, nech mě tě ujistit, že není. Snažil se to ze sebe dostat a myslel jsem si, že se mi to podařilo. Nejspíš ale ne."
Když se ozývalo jenom přidávání a ubírání plynu M6, drsně dodal: "Máš u mě plusový body za to, že se nesměješ."
"A víš co? Možná bych se i před pár dny smál." Jim pokrčil rameny. "Teď mi to ale vtipný nepřijde. Vždycky si byl takový?"
"Začalo to, když jsem byl ještě dítě."
"Takže ... jakou vizi si o ní měl?"
Když se Vin nedokázal přimět k tomu, aby mu odpověděl, Jim zamumlal: "Fajn, myslím, že to nebyla zrovna večeře při svíčkách a romantické procházky po pláži."
"Tak to těžko."
"Tak co to bylo, Vine. Klidně mi to řekni. Ty a já jsme na jedné lodi."
Vzedmul se v něm vztek. Žhavý, tvrdý a neústupný. "Fajn. Já už se ti odhalil. Teď jeřada na tobě. Takže co to kurva děláš-"
"Umřel jsem. Včera odpoledne ... umřel jsem. Poslali mě zpátky, abych pomáhal lidem. Ty si můj první."
Teď byla řada na Vinovi, aby chvíli ani nedutal.
"Vypadá to,že i ty máš u mě plusový body za to, že ses mi nevysmál," zamumlal Jim. "Řekněme si na rovinu, že každý z nás má v životě nějakou ´Co se to tu kurva děje´ věc a pohněme se dál. Potřebuju ti zachránit zadek. Jak jsem už řekl, mám takový dojem, že řešením tohohle není Devina, ale žena, která jede za námi v Camry. Tak proč si neušetříme všechny trapný chvíle ticha a neřekneš mi, cos viděl -protože já nehodlám pohořet už v mém prvním úkolu potom, co sem vypadnul z ráje a čím víc toho budu vědět, tím líp."
Zdálo se, že na něj Jim Heron nezkoušel žádné bludy. Vzhledem k tomu odkud k němu chodili vidiny, které měl, rozhodl se, že by měl věřit všemu, co mu tady tenhle chlapříká. I když to teda nedávalo o moc větší smysl než ... fajn, než třeba jeho tranz, když se z něj stávalo médium.
"Viděl jsem ... zbraň, která vystřelila."
Jim k němu pomalu otočil hlavu. "A kdo to dostal? Ty nebo ona?"
"Nevím. Předpokládám, že ona."
"Už ses někdy pletl?"
"Ne."
Jimovi ruce sevřely volant pevněji. "Fajn. Tak to by bylo."
"Zní to, jako kdyby tu bylo dost věcí, co ještě musíme probrat."
"Jo."
Místo toho ale mlčeli. Seděli vedle sebe v autě a Vin nemohl ignorovat tu metaforu. Oba dva zrovna byli na nějaké cestě a jenom Bůh mohl vědět, jak to všechno dopadne.
Když se podíval do zpětného zrcátka, začal se modlit, aby to nebyla Marie Terese, kdo bude zraněný. Lepší on. Mnohem lepší.
Když se konečně dostali k Commodotu, vjeli do garáže. Marie Terese čekala venku. Vina napadlo, že to bylo dobře. Už jí nechtěl říkat znovu sbohem. Už to stačilo.
"Parkuju načísle jedenáct."
Když bylo M6 zaparkované, Vin vystoupil z auta a vzal si klíče od svého nového kamaráda. S Jimem se vydali ke schodišti, které vedlo na ulici.
Vin se obrátil a zamířil e dveřím výtahu. Když se otevřel, otočil se. Jim už byl skoro u východu. Jeho krok rychle zvětšoval vzdálenost mezi nimi. Vin si stoupnul do dveří výtahu, aby se nemohly zavřít a zakřičel: "Hodlám se rozejít s Devinou."
Jim se zastavil a ohlédl se na něj přes rameno. "Fajn. Ale buď na ní hodný. Ona těmiluje."
"Spíš se snaží, aby to tak vypadalo." Ale pod vším tím milujícím zevnějškem v ní bylo něco prázdného: a to byl jeden z důvodů, proč jí chtěl ve své blízkosti -radši se ponořil do výpočtů. Vlastním zájmům věřil mnohem víc, než nějaké lásce.
Do teď. Něco se v něm změnilo. Něco, co mohl kontrolovat stejně, jako jeho vize. V normální den se devadesát devět procent času věnoval myslí jenom obchodu. Ale v posledních dvaceti čtyřech hodinách? Už to nebylo ani padesát procent a to ještě v případě,že jeho mysl nestravovaly jiné, mnohem důležitější věci ... věci, které měli hodně co dělat s Marií Terese.
"Budu těprůběžně informovat," řekl Jim.
"Fajn."
Vin nechal dveře zavřít a zmáčknul tlačítko do jeho bytu. Musel si promluvit s Devinou. Chtěl mít ten rozhovor už za sebou. Tohle nebyla zrovna běžná věc ... cítil, že je tahle věc dost naléhavá. A nemělo to nic společného s tím, že se nechtěl dívat na to, jak jí ubližuje.
Ten příšerný sen co o ní měl ... trvale se mu vpil do mozku.
Když se v dvacátém osmém poschodí výtah otevřel, vystoupil a šel ke dveřím. Když otevřel dveře do bytu, Devina k němu běžela dolů po schodech. Na tváři měla široký úsměv.
"Podívej co jsem našla, když jsem uklízela tvojí pracovnu." Natáhla k němu otevřenou dlaň,ve které měla krabičku od Reinhardta. "Ach, Vine! Je perfektní!"
Vrhla se k němu a objala ho. Její parfém ho dusil ještě víc, než její objetí. Když začala o tom, jak krabičku nechtěla otevřít ale nemohla si pomoct a pak si ho musela vyzkoušet jak bude vypadat na jejím prstě, Vin jenom zavřel oči a viděl pozůstatky noční můry, kterou měl.
Najednou měl jistotu. Rozhořela se mu ve středu hrudníku. Viděl to ve svém výrazu v odraze v zrcadle.
Ona nebyla tím, kým říkala, že je.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marcia Marcia | 22. prosince 2011 v 15:09 | Reagovat

Paráda, moc děkuju ;-)

2 ssendy ssendy | 22. prosince 2011 v 17:11 | Reagovat

wow, děkuji za překlad, moc se těším na pokračování :-D  :-D  :-D

3 nicoll_a nicoll_a | 22. prosince 2011 v 19:40 | Reagovat

a konečne kapitolka, už mi covet začínal chýbať :-D  8-O ďakujem :-)

4 Janicza Janicza | 22. prosince 2011 v 19:41 | Reagovat

parádní překlad!!!! díky moc!

5 Cava Cava | 23. prosince 2011 v 10:56 | Reagovat

Diky moc!!! uz se mi po nich styskalo :-D
krasne vanoce!

6 Catrina Catrina | 23. prosince 2011 v 17:46 | Reagovat

Děkuju za překlad. Těším se na pokračování a přeji krásné a veselé Vánoce. A taky hodně dárků. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama