Perfect Chemistry - 33.kapitola

30. prosince 2011 v 20:02 | Terka |  Perfect Chemistry

33. kapitola - Brittany


Chystám se zapomenout na ten polibek s Alexem i přesto, že jsem celou noc zůstávala vzhůru, jen abych si ho mohla přehrávat v hlavě. Když jsem jela do školy přesně den po tom polibku, který se nikdy nestal, přemýšlela jsem, jestli mám Alexe ignorovat. I když to asi ani nepřichází v úvahu, když spolu máme chemii.
Ach ne. Chemie. Bude mě Colin podezírat? Možná, že mě někdo viděl, když jsem včera odjela s Alexem a řekl mu to. Včera v noci jsem si vypnula mobil, abych nemusela s nikým mluvit.
Uh. Přála bych si, aby můj život nebyl tak komplikovaný. Mám přítele. Dobře, mám přítele, který se poslední dobou choval trochu ctižádostivě a zajímal se jen o sex. A mě je z toho špatně.
Ale Alex by nemohl být můj přítel. Jeho máma mě už nenávidí. Jeho ex-přítelkyně mě chce zabít - další špatný znak. A on navíc kouří, což vůbec není cool. Mohla bych napsat dlouhý seznam všech jeho negativních vlastností.
Fajn, jsou tu i nějaká pozitiva. Většina nestojí ani za řeč.
Je chytrý.
Má výrazné oči, které naznačují, že se za nimi skrývá něco víc.
Je oddaný své rodině a svým přátelům, a dokonce i své motorce.
Dotýkal se mě tak jemně, jako bych byla ze skla.
Líbal mě tak, jako by si ten polibek chtěl vychutnávat až do konce života.
Poprvé jsem ho viděla u oběda. Když jsem čekala ve frontě v jídelně, Alex stál o dva lidi přede mnou. Jen jedna dívka, Nola Linnová, byla mezi námi. A nepohybovala se v té řadě dopředu dost rychle.
Alex měl na sobě vybledlé džíny, které byly na koleni roztržené. Vlasy mu padaly do očí a já měla chuť mu je odhrnout zpátky. Kdyby si Nola tak dlouho nevybírala ovoce…
Alex si všiml, jak si ho prohlížím. Rychle jsem obrátila svou pozornost k dnešní polévce.
Minestrone.
"Chceš šálek nebo misku, zlato?" zeptala se mě Mary, paní, která vydává obědy.
"Misku," řekla jsem a předstírala jsem, že jsem neuvěřitelně zaujatá tím, jak leje naběračkou polévku do misky.
Když mi ji podala, spěchala jsem kolem Noly až k pokladně. Přímo za Alexe.
Otočil se, jako kdyby věděl, že ho pozoruju. Jeho oči se zabodly do mých a na chvíli jsem měla pocit, že tu není nic než my dva. Měla jsem neuvěřitelně silné nutkání skočit mu do náruče a zase cítit teplo jeho těla.
Odkašlala jsem si. "Jsi na řadě," řekla jsem a ukázala k pokladně.
Posunul se dopředu i se svým podnosem, na kterém byl kousek pizzy. "Zaplatím i za ni," řekl a ukázal na mě.
Pokladní na mě ukázala prstem: "Co máš? Misku minestrone?"
"Jo, ale… Alexi, neplať za mě."
"Nedělej si starosti. Můžu si dovolit misku polévky," řekl uraženě a podal pokladní tři dolary.
Colin se najednou nacpal do fronty vedle mě. "Hni sebou. Najdi si svou přítelkyni, na kterou můžeš zírat," vyprskl na Alexe a odháněl ho pryč.
Modlila jsem se, aby se mu Alex nepomstil tím, že mu řekne, že jsme se políbili. Všichni ve frontě na nás zírali. Cítila jsem, jak se mi pohledy zavrtávají zezadu do krku. Alex si vzal drobné od pokladní a bez jediného dalšího pohledu zamířil ven na dvůr, kde obvykle sedával.
Cítila jsem se tak sobecky, protože jsem chtěla to nejlepší z obou světů. Chtěla jsem si udržet image, kterou jsem si tak těžce vytvořila. A ta image se týkala i Colina. A taky jsem chtěla Alexe. Nemohla jsem přestat myslet na to, že chci, aby mě zase objal a líbal mě tak dlouho, dokud nebudu lapat po dechu.
Colin se obrátil k pokladní: "Zaplatím za sebe a za ni."
Pokladní se na mě zmateně podívala. "Nezaplatil za tebe už ten druhý kluk?"
Colin čekal, že ji opravím. Když jsem to neudělala, znechuceně se na mě podíval a naštvaně odešel z jídelny.
"Coline, počkej!" řekla jsem, ale buď mě neslyšel, nebo mě ignoroval. Znova jsem ho viděla až na chemii, ale Colin vešel do třídy až se zvoněním, takže jsme spolu nemluvili.
V chemii jsme dělali další experiment/pozorování. Alex míchal zkumavky plné roztoku dusičnanu stříbrného a chloridu draselného. "Obojí vypadá jako voda, paní P.," řekl Alex.
"Zdání klame," odpověděla mu paní Petersonová.
Pohledem jsem zabloudila k Alexovým rukám. Ty samé ruce, které byly teď zaměstnané odměřováním správného množství dusičnanu stříbrného a chloridu draselného, se včera dotýkaly mých rtů.
"Země volá Brittany."
Zamrkala jsem, vytržená ze svého snění. Alex mi podával zkumavku plnou čiré tekutiny.
To mi připomnělo, že bych mu měla pomoct slít roztoky dohromady. "Ach, promiň." Vzala jsem jednu zkumavku a nalila ji do té, kterou držel Alex.
"Máme si zapsat, co se tam děje," řekl a pomocí tyčinky míchal chemikálie.
V čiré tekutině se jako kouzlem objevila bílá pevná látka.
"Hej, paní P.! Myslím, že jsme našli řešení pro naše problémy s úbytkem ozonové vrstvy," dělal si Alex legraci.
Paní Petersonová zakroutila hlavou.
"Tak co pozorujeme ve zkumavce?" zeptal se mě Alex. Přečetl tu otázku z papíru, který nám na začátku hodiny Petersonová rozdala. "Řekl bych, že ta tekutina podobná vodě je dusičnan draselný a ta bílá pevná hmota je chlorid stříbrný. Co si myslíš ty?"
Když mi podal zkumavku, naše prsty se o sebe otřely. A já jsem zaváhala. Ten dotek za sebou zanechal brnění, které jsem nemohla ignorovat.
Vzhlédla jsem. Naše oči se setkaly a na okamžik mě napadlo, že se mi snaží poslat soukromou zprávu, ale pak jeho výraz potemněl a odtrhl ode mě pohled.
"Co chceš, abych udělala?" zašeptala jsem.
"Na to budeš muset přijít sama."
"Alexi…"
Ale on mi neřekne, co mám dělat. Stejně si myslím, že sem mrcha, že jsem ho vůbec žádala o radu, když vím, on nemůže být nestranný.
Když jsem blízko Alexe, cítím vzrušení, jaké jsem kdysi cítila jen o Vánocích.

I přesto, že jsem se to snažila ignorovat, když se podívám na Colina, vím, že náš vztah už není to, co býval. Je konec. A čím dřív se rozejdu s Colinem, tím dřív se přestanu divit, proč s ním pořád jsem.
Potkala jsem Colina po škole u zadního vchodu do školy. Byl oblečený na svůj fotbalový trénink.
Naneštěstí vedle něj stál Shane.
Shane zvedl svůj telefon. "Hele, vy dva, nechcete zopakovat to představení z té noci na večírku? Můžu ten moment zachytit navždy a poslat vám to mailem. Byl by to skvělý spořič obrazovky, nebo ještě líp; video na YouTube."
"Shane, běž mi sakra z očí, nebo se neudržím," řekl Colin a díval na Shanea, dokud neodešel. "Brit, kde jsi byla včera v noci?" Když jsem neodpověděla, Colin řekl: "Nemusíš plýtvat dechem, stejně jsem to tušil."
Tohle nebude snadné. Už vím, proč se lidé rozcházejí přes email nebo esemesky.
Rozcházet se někým, když před ním stojíte je těžké, protože musíte sledovat jeho reakci. Musíte čelit jeho hněvu. Strávila jsem tolik času vyhýbáním se hádkám a urovnáváním vztahů s lidmi, tenhle rozhovor byl o to víc bolestivý.
"Oba víme, že tohle nefunguje," řekla jsem, jak nejjemněji jsem uměla.
Colin se na mě zamračil. "Co tím chceš říct?"
"Potřebujeme si dát pauzu."
"Pauzu, nebo rozchod?"
"Rozchod," řekla jsem jemně.
"Tohle je kvůli Fuentesovi, nebo ne?"
"Když ses sem po prázdninách vrátil, celý náš vztah se začal hroutit. Už spolu vůbec nemluvíme a já už mám dost toho cítit se špatně jen kvůli tomu, že ze sebe nestrhnu všechno oblečení a nerozkročím nohy, abych ti dokázala, že tě miluju."
"Ty mi nechceš nic dokazovat."
Ztišila jsem hlas, aby mě ostatní studenti neslyšeli. "Proč chceš, abych to dělala? Už jen fakt, že potřebuješ důkaz, že tě miluju, ukazuje na to, že to nefunguje."
"Nedělej to." Hodil hlavou dozadu a zasténal. "Prosím, nedělej to."
Vyplňovali jsme stereotypní krabici fotbalové hvězdy/kapitánky roztleskávaček, do které nás každý házel. Roky jsme do ní i patřili. Teď budeme jako pod mikroskopem, protože jsme se rozešli a okolo nás se budou vznášet drby. Jen z pomyšlení na to mi naskočila husí kůže.
Ale nemůžu dál předstírat, že to funguje. To rozhodnutí mě nejspíš bude pronásledovat. Ale jestli můžou moji rodiče dát moji sestru pryč, protože je to pro ně výhodné, jestli může Darlene udělat blbce z každého kluka, kterého potká, protože se kvůli tomu cítí dobře, proč já nemůžu udělat něco, co je dobré zase pro mě?
Položila jsem ruku na Colinovo rameno a snažila jsem se nevšímat si jeho slzících očí. Setřásl mou ruku.
"Řekni něco," naléhala jsem.
"Co chceš, abych řekl, Brit? Že jsem nadšený, že se se mnou rozcházíš. Promiň, ale na to se necítím."
Utřel si rukama oči. Taky se mi z toho chtělo brečet a moje oči začaly slzet.
Byl to konec něčeho, o čem jsme si mysleli, že je opravdové, ale byla to jen jedna z dalších rolí, do kterých nás nutili. Kvůli tomu jsem cítila smutek. Ne kvůli tomu rozchodu, ale kvůli tomu, že náš vztah stál jen na… mojí slabosti.
"Spal jsem s Miou," vyhrkl. "Tohle léto. Víš, s tou holkou z té fotky."
"Říkáš to, abys mi ublížil?"
"Říkám ti to, protože je to pravda. Zeptej se Shanea."
"Tak proč ses vrátil sem a dál předstíral, že jsme Zlatý pár?"
"Protože to každý očekával. I ty. Nezapírej to."
Jeho slova mě bolela, ale měl pravdu. Teď jsem skončila s hraním si na "perfektní" holku, už nebudu žít podle ničích pravidel, ani podle těch vlastních.
Je čas na to, abych byla opravdová. První krok, který jsem udělala, hned jak jsem skončila s Colinem, byl, že jsem řekla paní Smallové, že potřebuju pauzu od roztleskávání. Bylo to, jako by mi z ramen spadla tíha. Šla jsem domů, abych mohla strávit nějaký čas se Shelley a udělat si úkoly. Po večeři jsem zavolala Isabele Avilové.
"Měla bych být překvapená, že mi voláš, ale nejsem," řekla mi.
"Jaký byl trénink?"
"Ne moc dobrý. Darelene není dobrá kapitánka a paní Smallová to ví. Neměla bys končit."
"A říkáš mi to, protože…"
To byla dobrá otázka, taková, na jakou bych normálně neodpověděla. "Chtěla jsem si o tom s někým promluvit, vím, že mám přátele, kterým můžu zavolat, ale chtěla jsem s tím jít za někým, kdo to nebude roznášet. Moji přátele hned všechno vykecají."
Sierra je člověk, ke kterému mám nejblíž, ale lhala jsem jí o Alexovi. A její přítel Doug je Colinův nejlepší kamarád.
"Jak víš, že já to nevykecám?" zeptala se Isabel.
"Nevím, ale neřekla jsi mi nic o Alexovi, když jsem se tě ptala, tak mě napadlo, že jsi nejspíš dobrá v udržování tajemství."
"To jsem. Tak povídej."
"Nevím, jak to mám říct."
"Nemám na to celý den, víš?"
"Líbala jsem se s Alexem," vyhrkla jsem.
"Alex? Bendita! Bylo to předtím anebo po tom, co ses rozešla s Colinem."
Trhla jsem sebou. "Neplánovala jsem to."
Isabel se smála tak hlasitě, že jsem si musela dát telefon dál od ucha. "Jsi si jistá, žes to neplánovala?" zeptala se, jakmile se uklidnila natolik, že ze sebe mohla dostat slova.
"Prostě se to stalo. Byli jsme v jeho domě a přerušila nás jeho matka, když přišla domů, a viděla nás-"
"Co? Jeho máma vás viděla? U něj doma? Bendita!" Dál pokračovala ve španělštině, neměla jsem ponětí, co to k čertu říká.
"Nemluvím španělsky, Isabel. Pomoz mi trochu."
"Och, promiň. Carmen bude totálně naštvaná, až se to dozví."
Odkašlala jsem si.
"Já jí to neřeknu," dodala Isabel rychle. "Ale Alexova máma je dost přísná. Když Alex chodil s Carmen, musel ji od své mámy držet dál. Nechápej mě špatně, ona miluje své syny. Ale až příliš se o ně stará, asi jako každá mexická matka. Vykopla tě?"
"Ne, ale v podstatě mě nazvala šlapkou."
Z druhého konce linky se zase ozval smích.
"Nebylo to vtipné."
"Promiň." Znova se zasmála. "Moc ráda bych to viděla, když vás tam načapala."
"Díky za soucit," řekla jsem suše. "Teď zavěsím."
"Ne! Promiň, že se směju. Čím víc si spolu povídáme, tím víc mi dochází, že jsi úplně jiný člověk, než za jakého jsem tě měla. Myslím, že chápu, proč tě má Alex rád."
"No, díky. Pamatuješ, jak jsem ti řekla, že nedopustím, aby se mezi mnou a Alexem něco stalo?"
"Jo. Jen abych v tom měla jasno, to bylo předtím, než jste se líbali, že?" Zachechtala se, a pak dodala: "Dělám si srandu, Brittany. Jestli ho máš ráda, tak do toho jdi, holka. Ale buď opatrná, protože i přesto, že tě má rád mnohem víc, než si dokáže přiznat, měla by sis na něj dávat pozor."
"Jestli se mezi mnou a Alexem něco stane, nepřestanu si dávat pozor, neboj. Dávám si pozor vždycky."
"Já taky. Dobře, kromě té noci, co jsi spala u mě. Tak trochu jsem se zapletla s Pacem. Nemůžu to říct svým přátelům, protože by jim to bylo úplně ukradený."
"Máš ho ráda?"
"Nevím. Nikdy jsem o něm tak nepřemýšlela, ale být s ním je docela hezké. Jaký byl ten polibek s Alexem?"
"Hezký," řekla jsem a vzpomínala, jak smyslné to bylo. "Vlastně, Isabel, byl víc než hezký. Byl kurva neuvěřitelný."
Isabel se začala smát a tentokrát jsem se smála s ní.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 kája kája | 30. prosince 2011 v 20:03 | Reagovat

oo bože já vás holky miluju! zrovna jsem dočetla předchozí kapitolkua už je tu další :)))

2 terushka terushka | E-mail | 30. prosince 2011 v 20:24 | Reagovat

Jéééé! Páni, ty kapitolky sem házíte rychlostí blesku! Jen tak dál, holky! :D
A tahle kapitola byla super. Brit se končo rozešla s tím pitomcem a konečně se trochu přestala zajímat o to, jak moc je dokonalá.
Díky za překlad!

3 life's good life's good | 30. prosince 2011 v 21:17 | Reagovat

dokonalost :)
děkuju za takovou rychlost přidávání kapitolek :) ;)

4 Neli ♥ Neli ♥ | 30. prosince 2011 v 21:18 | Reagovat

Jste úžasní!!!! ;-) A myslím to smrtelně vážně! :-) děkuju za překlad :D za to, že se vůbec obtěžujete a přidáváte sem nové kapitoly :-) ještě jednou díky :D :D :D

5 viki viki | 30. prosince 2011 v 22:22 | Reagovat

Děkuji moc za překlad !

6 andy andy | 30. prosince 2011 v 23:49 | Reagovat

skvělé ! děkuji moc ! :D

7 Angie Angie | E-mail | 31. prosince 2011 v 0:38 | Reagovat

Včera jsem to nevydržela a dopřekládala jsem si to sama. :D

Ale tady to číst dál budu protože jinak se to čte v  AJ a jinak v SK/CZ.
:)

8 ivana ivana | 31. prosince 2011 v 13:11 | Reagovat

vedela som že to colin spravil, bol to tupec , super kapitola :-D

9 Life's good Life's good | 31. prosince 2011 v 13:22 | Reagovat

kdy asi bude další kapitola, abych tu pořád neaktualizovala? :D

10 Agáta Agáta | 31. prosince 2011 v 14:07 | Reagovat

No, předpokládejme, že během dneška bych mohla udělat další... Mám fůru volnýho času a co jsem zběžně koukala, tak Alexe čeká něco moooc super, ale nebudu dělat spoilery... :-x

11 terushka terushka | E-mail | 31. prosince 2011 v 14:10 | Reagovat

[10]: Super! Už se těším..

12 lucia lucia | Web | 31. prosince 2011 v 14:54 | Reagovat

[10]: jj aj ja sa tesim :) a dakujem ze to s babami prekladas :)

13 síma síma | 31. prosince 2011 v 20:12 | Reagovat

:-D já tu brottany  a isabel mám čím dál víc ráda :-D díky za překlad :-)

14 ,,Nicol" ,,Nicol" | Web | 3. července 2012 v 18:31 | Reagovat

dufam ze bude pokracovanie :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama