Perfect Chemistry - 42.kapitola

10. ledna 2012 v 22:51 | Terka |  Perfect Chemistry


Kapitola 42 - Alex



Neměl jsem náladu s nikým mluvit, potom co Brittany odjela z opravny, aby se ode mě dostala co nejdál, a doufal jsem, že se mi podaří vyhnout se mi'amá, až dorazím domů. Stačil mi ale jeden pohled do obýváku, abych zjistil, že je to nereálné přání.

Televize byla vypnutá, světlo bylo slabé a moje bratry už asi máma poslala spát.

"Alejandro," začala. "Nechtěla jsem pro nás takovýhle život."

"Já vím."

"Doufám, že ti Brittany nenasadila do hlavy žádné myšlenky, jaké by tam neměly být."

Pokrčil jsem rameny. "Jaké? Jako že není ráda, když jsem v gangu? Možná, žes mi tenhle život nevybrala, ale sem si sakra jistej, žes neprotestovala, když jsem se do něj dostal."

"Nemluv tak, Alejandro."

"Jen proto, že pravda je moc bolestivá? Jsem v gangu, abych ochránil své bratry, mami. Ty to víš, i když jsme o tom nikdy nemluvili," řekl jsem, můj hlas byl čím dál hlasitější kvůli té vší frustraci. "Tu volbu jsem udělal už dávno. Můžeš předstírat, že jsi mě nepodporovala, ale," stáhl jsem si košili, abych odhalil svá tetování Latinské Krve, "dobře se na mě podívej. Jsem gangster, stejně jako můj otec. Chceš, abych taky dealoval drogy?"

Slzy jí stékaly po tváři. "Pokud bych si myslela, že by tu mohl být jiný způsob jak-"

"Bylas moc vystrašená na to, abys opustila tuhle zasranou díru, a teď jsme se tu zasekli. Neobviňuj ze svých chyb mě, ani mou holku."

"To není fér," řekla a stoupla si.

"Není fér jedině to, že od tý doby. co táta umřel, pořád žiješ jako vdova v neustálým smutku. Proč se nepřestěhujeme zpátky do Mexika? Řekni strýci Juliovi, že vyplýtval svoje úspory, když nás poslal do Ameriky. Nebo se bojíš jet zpátky do Mexika, protože bys musela říct své rodině, žes to tady nezvládla?"

"O tomhle nebudeme diskutovat."

"Otevři oči." Rozpřáhl jsem ruce. "Stojí za to tu zůstávat? Kvůli čemu? Kvůli tvým synům? To je jen výmluva. Je tohle tvoje představa toho, jak vypadá Americký sen?" Ukázala jsem ke svatyni mého otce. "Byl to gangster, nebyl svatý."

"Neměl na vybranou," vykřikla. "Chránil nás."

"A teď nás chráním já. Uděláš mi taky svatyni, až mě zabijou? A Carlosovi? Protože ten bude další na řadě. A pak Luis."

Mi'amá mi dala facku a potom odešla. Dios mio, nesnášel jsem se za to, že jsem ji naštval. Natáhl jsem se po ní, prsty jsem jí chytil za ruku a chtěl jsem ji obejmout jako omluvu, ale ona sebou cukla. "Mami?" zeptal jsem se a přemýšlel jsem, co se stalo. Nebyl jsem k ní hrubý, ale ona se chovala, jako bych byl.

Vyškubla se z mého sevření a otočila se, ale já jsem to nemohl nechat být. Udělal jsem krok k ní a vyhrnul jsem rukáv jejích šatů. K svému zděšení jsem na ruce našel ošklivou modřinu. Díval jsem se na její ruku vybarvenou odstíny modré, černé a fialové a moje mysl se vrátila do okamžiku, kdy jsem viděl, jak si má máma na svatbě povídá s Hectorem.

"To ti udělal Hector?" zeptal jsem se tiše.

"Musíš se přestat ptát na svého otce," řekla mi a rychle si stáhla rukáv, aby zakryla tu modřinou.

Pohltil mě vztek, když jsem si uvědomil, že mi'amá zranili, aby mě varovali.

"Proč? Koho se Hector snaží krýt?" Kryje někoho z LB, nebo člena jiného gangu, které jsou s LB? Přál jsem si, abych se mohl prostě zeptat Hectora. Ale taky jsem si přál se mu pomstít a nakopat mu prdel za to, že ublížil mámě, ale Hector je nedotknutelný. Všichni víme, že kdybychom napadli Hectora, bylo by to jako bysme se obrátili proti Krvi.

Zírala na mě. "Neptej se mě na tohle. Jsou tu věci, které nevíš, Alejandro. Věci, které by ses neměl nikdy dozvědět. Prostě to nech být."

"Myslíš, že žít v nevědomosti je dobrý? Otec byl člen gangu, dealoval drogy. Nebojím se pravdy, sakra. Proč se všichni snaží přede mnou něco utajit?"

Potily se mi ruce, jak jsem je držel v pěstech podél těla. Mou pozornost najednou upoutal zvuk vycházející z chodby. Otočil jsem se a uviděl jsem své dva bratry, kterým se v očích zračil zmatek.

Kurva.

Jakmile máma uviděla Luise a Carlose, začala popotahovat. Udělal bych cokoli, aby ji zbavil bolesti.

Šel jsem k ní a položil jsem jí ruku na rameno. "Perdon, mami."

Odstrčila mou ruku, potlačila vzlyky a utekla do svého pokoje a zabouchla za sebou dveře.

"Je to pravda?" zeptal se Carlos napjatým hlasem.

Přikývl jsem. "Jo."

Luis zavrtěl hlavou a pokrčil čelo. "Co to říkáte, vy dva? Já to nechápu. Myslel jsem, že táta byl dobrej muž. Máma vždycky říká, že byl dobrej."

Šel jsem ke svému malému bratrovi a přitáhl jsem si jeho hlavu k hrudníku.
"Všechno jsou to lži!" vybuchl Carlos. "Ty. On. Všechno jsou to lži. Mentiras!"

"Carlosi…," řekl jsem, pustil jsem Luise a chytil jsem Carlose za paži.

Carlos se podíval na mou ruku s odporem, byl naštvaný. "Celou dobu jsem si myslel, že ses přidal k Latinské Krvi, abys nás chránil. Ale tys jen šel v otcových stopách. Seru na hrdinství. Tobě se líbí, že jsi v LB, ale zakázal si mi se k nim taky připojit. Není to trochu pokrytecké, bráško?"

"Možná."

"Jsi ostuda týhle rodiny, víš to, že jo?"

Jakmile jsem Carlose pustil, rozrazil zadní dveře a odešel pryč.

Ticho přerušil Luisův tichý hlas. "Někdy i dobrý muž musí dělat věci, které nejsou dobré. Že jo?"

Rozcuchal jsem mu vlasy. Luis je o mnoho víc nevinný, než jsem byl já v jeho věku. "Víš, že budeš ten nejchytřejší Fuentes, malej bráško? Teď běž do postele a nech mě si promluvit s Carlosem."

Našel jsem Carlose sedět na verandě za domem, která je přímo naproti zahrady sousedů.

"Tak zemřel?" zeptal se, když jsem si sedl vedle něj. "Když prodával drogy?"

"Jo."

"Vzal tě sebou?"

Přikývl jsem.

"Bylo ti jenom šest, ten bastard," řekl Carlos cynicky a pískl. "Víš, dneska jsem viděl Hectora u basketbalovýho hřiště na Main Street."

"Drž se od něj dál. Pravda je, že já jsem neměl na výběr, když táta zemřel, a teď jsem v LB navždycky. Jestli si myslíš, že tam jsem, protože se mi to líbí, popřemýšlej o tom znova. Nechci, abys tam taky skončil."

"Já vím."

Přísně jsem se na něj podíval, stejně jak se na mě kdysi dívala máma, když jsem dal tenisové míčky do jejích punčocháčů a házel jsem je do vzduchu, abych viděl, jak vysoko vyletí. "Poslouchej mě, Carlosi, a poslouchej pozorně. Soustřeď se na školu, abys mohl jít na vysokou. Udělej ze sebe něco." Na rozdíl ode mě.

Dlouho bylo ticho.

"Destiny taky nechce, abych se k LB přidal. Chce jít na nějakou univerzitu a chce dostat titul jako ošetřovatelka." Zasmál se. "Říká, že by bylo skvělé, kdyby sme šli na stejnou univerzitu." Poslouchal jsem ho, protože jsem potřeboval přestat dávat mu rady, musel jsem ho nechat, aby na zbytek přišel sám. "Mám rád Brittany, víš," řekl.

"Já taky." Přemýšlel jsem o tom už dřív, když jsme byli v tom autě. Nechal jsem se unést, a hodně. Doufám, že jsem si to s ní úplně nepokazil.

"Viděl jsem jak Brittany mluvila na svatbě s mámou. Držela se."

"Abych pravdu řekl, zhroutila se v koupelně."

"Na někoho tak chytrýho jsi šílenej, jestli si myslíš, že vydržíš všechno."

"Jsem silnej," řekl jsem Carlosovi, " a vždycky připravenej na nebezpečí."

Carlos mě poplácal po zádech. "Brácho, myslím si, že chodit s holkou ze severní strany je težší, než být v gangu."

Byl to skvělý začátek k tomu, abych řekl svému bratrovi pravdu. "Carlosi, když slyšíš ty chlapy z LB mluvit o bratrstvu a poctě a věrnosti, zní to skvěle. Ale oni nejsou rodina, chápeš. A bratrství trvá jen tak dlouho, jak dlouho si ochotný dělat to, co po tobě chtějí."

Moje máma otevřela dveře a podívala se na nás. Vypadala tak smutně. Přál jsem si, abych mohl změnit její život a vzít od ní veškerou bolest, ale věděl jsem, že to nejde.

"Carlosi, nech mě promluvit si s Alejandrem o samotě."

Když Carlos odešel do domu a byl z doslechu, máma si sedla vedle mě. V ruce měla cigaretu, první, jakou jsem ji viděl kouřit po dlouhé době.

Čekal jsem, až začne mluvit. Dnes v noci už jsem řekl dost.

"V životě jsem udělala hodně chyb, Alejandro," řekla, když vyfoukla cigaretový kouř. "A některé z nich se nedají napravit, ani když budu prosit Pána." Natáhla ruku a zastrčila mi vlasy za uši. "Jsi teenager, který má zodpovědnost muže. Vím, že to není fér."

"Esta bien."

"Ne, to není. Taky jsem dospěla moc rychle. Ani jsem neodmaturovala, protože jsem otěhotněla s tebou." Podívala se na mě, jako by viděla samu sebe jako teenagera a nebylo to tak dávno. "Oh, tak strašně moc jsem chtěla mít dítě. Tvůj otec chtěl počkat až po střední škole, ale já jsem chtěla, aby se to stalo dřív. Všechno, co jsem chtěla, bylo být mámou."

"Lituješ toho?" zeptal jsem se.

"Toho, že jsem matka? Ne, nikdy. Ale toho, že jsem svedla tvého otce a ujistila jsem se, že nepoužije kondom, ano."

"Tohle nechci slyšet."

"No, i přesto ti to řeknu. Buď opatrný, Alexi."

"Jsem."

Potáhla z cigarety a zavrtěla hlavou. "Ne, ty to nechápeš. Ty můžeš být opatrný, ale dívky nejsou. Dívky jsou manipulativní. Měla bych to vědět, jsem taky taková."

"Brittany je-"

"Ten typ holky, která tě donutí udělat i to, co nechceš."

"Věř mi, mami. Ona dítě nechce."

"Ne, ale bude chtít jiné věci. Takové, jaké jí nikdy nebudeš moct dát."

Podíval jsem se nahoru na hvězdy, měsíc, vesmír, o kterém jsem věděl, že je nekonečný. "Ale co když jí je budu chtít dát?"

Máma dlouze vydechla tak, že cigaretový kouř jí letěl z pusy v jednom dlouhém proudu. "V pětatřiceti letech jsem už viděla dost lidí, kteří si mysleli, že můžou změnit, jak to ve světě chodí. Je jedno co si myslíš, ale tvůj otec zemřel, když se snažil napravit svůj život. Fakta, která máš, jsou zkreslená. Byl jsi malý kluk, moc malý na to, abys to všechno pochopil."

"Teď jsem dost starý."

Jedna slza jí unikla z oka, setřela ji. "Ano, jenže teď už je příliš pozdě."
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Life's good Life's good | 11. ledna 2012 v 0:12 | Reagovat

moc děkuju, bylo to hooodně zajímavý :)

2 lucia lucia | Web | 11. ledna 2012 v 6:29 | Reagovat

dakujm :) krasna kapitola aj ked trosku smutna :)

3 terushka terushka | E-mail | 11. ledna 2012 v 7:14 | Reagovat

Smutná kapitola :-( Vážně, vážně smutná...
Ale díky, že sis našla čas i přes školu a přeložila to :)

4 Kathy Kathy | 11. ledna 2012 v 14:14 | Reagovat

díky za překlad :-D

5 síma síma | 11. ledna 2012 v 17:09 | Reagovat

nemám ráda jeho mámu :-D ale díky za přrklad ;-)

6 terushka terushka | E-mail | 11. ledna 2012 v 19:33 | Reagovat

Bude dneska další kapča? :-)

7 Táňa Táňa | E-mail | 11. ledna 2012 v 20:52 | Reagovat

Zajímavá kapitola ... :-| Těším se na další ... Bude ještě dneska? :-D  :-)

8 viki viki | 11. ledna 2012 v 22:20 | Reagovat

Děkuji za překlad !

9 Lu Lu | 12. ledna 2012 v 15:19 | Reagovat

Ahojte! Ospravedlňujem sa, dnes kapča asi nebude ale preložím ju čo najskôr. Mám toho veľa do školy, tak ju čakajte buď dnes neskoro večer alebo v priebehu zajtrajška. A fakt prepáčte

10 Life's good Life's good | 12. ledna 2012 v 16:41 | Reagovat

[9]: vůbec se neomlouvej ;) každý máme něco a vydržíme to přeci :)

děkuju, holky, za překlad :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama