Perfect Chemistry - 44.kapitola

22. ledna 2012 v 22:48 | Agáta |  Perfect Chemistry
kapitola 44


Vzít mě do galerie nebylo zrovna to nejlepší, co jí napadlo. Když Sierra odvedla Brittany pryč ode mě k nějakému obrazu, necítil jsem se zrovna na místě.
Bloudil jsem a omrknul stůl s jídlem, byl jsem vděčný, že už jsem jedl. Jak tohle můžou nazývat jídlo. Sushi, o velikosti atomků, snad ani nemohlo být jedlé. A pak sendviče čtvrtkové velikosti.
"Je to z wasabi."
Stále jsem se snažil soustředit na identifikaci jídla, když se mi někdo zjevil za zády.
Na okamžik jsem se otočil, nějakej blonďák. Připomínal mi Burrův obličej a chtěl jsem ho hned odstrčit.
"Je to z wasabi," řekl znovu.
Kdybych kurva věděl, co je wasabi, mohl jsem mu odpovědět. Ale to jsem nevěděl. A cejtil jsem se hloupě.
"Mluvíš anglicky?"
Ruka se mi sevřela v pěst. Ano, mluvím anglicky, ty debile. Ale v poslední době jsem byl ve škole a tam se v testu slovo "wasabi" neobjevilo. Místo toho jsem se rozhodl ho ignorovat a vydal jsem se podívat na jeden z obrazů.
Zastavil jsem se u jednoho s dívkou co venčila domácí mazlíky a vypadal jako nepovedená imitace Země.
"Tady jsi," řekla Brittany a došla ke mně. Za ní hned Doug a Sierra.
"Britt, tohle je PerryLandis," řekl Doug a ukázal na Colinova dvojníka. "Umělec."
"Óbože, tvoje práce jsou skvělé!" řekla Brittany rozvášněně.
Řekla "óbože" jako by byla blbá. Dělá si ze mě srandu?
Týpek ukázal na obraz přes rameno. "Co si myslíš o tomhle?" zeptal se.
Brittany se natočila. "Myslím, že je to náhled na vtahy mezi lidmi, zvířaty a Zemí."
Oh, prosím. Co to je za kecy?
Perry položil ruku kolem jejích ramen a já byl v pokušení ho provokovat uprostřed galerie. "Mohu nastínit tu hloubku."
Hloubku, doprdele. Akorát se jí chce dostat do kalhotek… Kalhotek, které mám já nadosah, stačí jen říct.
"Alexi, co si myslíš ty?" otočila se na mě Brittany.
"No…" natočil jsem hlavu na obraz. "Je to jako mazanice za dolar padesát - dva vrcholy."
Sierra vytřeštila oči a její ruka zakryla ústa roztažená v šoku. Doug prskal svůj drink. A Brittany? Podíval jsem se na svojí "mrkej co se stane" přítelkyni.
"Alexi, dlužíš Perrymu omluvu," řekla Brittany.
Jasně, hned po tom, co se mi omluví za to wasabi. Tak to sakra ne. "Jdu odsud," řekl jsem, otočil se a přitom se podíval na všechny a vykráčel dveřmi ven. Moje voy. (pozn. Voy je svoboda. Nejspíš výkřik do tmy na oslavu.)
Venku jsem si řekl o cigaretu od servírky, co měla zrovna pauzu, která byla přes ulici. Všechno na co jsem dokázal myslet bylo, jak se Brittany tvářila, když mi řekla abych se omluvil.
Neplním rozkazy.
Kurva, nenáviděl jsem sledovaní toho hajzla, co objal mojí holku. Jsem si jistý, že každý chlap se jí chce dotknout, jen aby mohl říct, že na ní šáhnul. Taky jsem se jí chtěl dotýkat, ale chtěl jsem aby byla jen moje. A ne jen čekat jako vernej pejsek až mávne rukou, když už jí skončila show.
Rozhodně vytáčky, ale ne takový jaký by měli.
"Viděla jsem, žes přišel z galerie. Chodí tam je hoiteys," řekla servírka, když jí ztahovala.
Wasabi. Teď hoiterys. Vážně si začínám myslet, že anglicky neumím. "Hoiteys?"
"Hoitey - toitey typy. Víš, jako kravaťáci."
"Jo, no, já nejsem jeden z nich. Spíš dělník, co pro takový dělá," natáhl jsem, vděčný za nikotin. Hned jsem byl klidnější. Fajn, moje plíce se možná zmenšily, ale budu mrtvejdřív než se na mě vykašlou úplně.
"Já jsem dělník Mandy," řekla servírka a oslňovala mě úsměvem. Světle hnědé vlasy prokvetlé fialovou. Byla roztomilá, ale nebyla to Brittany.
Potřásl jsem jí rukou. "Alex."
Zahlédla moje tetování. "Mám dvě. Chceš je vidět?"
Opravdu ne. Cítil jsem, že je jedna z těch co se opili a za noc si nechlala potetovat prsa…nebo zadek.
"Alexi!" zakřičela Brittany od galerie.
Pořád jsem kouřil a snažil se zapomenout, že mě sem přivedla, protože jsem její špinavé tajemství. Ale já kurva nechci bejt tajemství.
Moje pseudo - přítelkyně přešla ulici. Klapot jejích módních bot mi připomněl, že je o třídu výš. Mandy a já - dva dělníci co spolu kouří.
"Mandy mi ukazovala svoje tetování," řekl jsem Brittany.
"Vsadím se, že ty svoje si jí taky ukázal taky?" dívala se vyčítavě.
"Nedělej z toho drama," řekla Mandy. Hodila cigaretu na zem a rozšlápla ji. "Hodně štěstí, vy dva. Bůh ví, že to potřebujete."
Vzal jsem si další, nechtěl jsem Brittany pokoušet jako ona mě. "Vrať se zpátky do galerie, querida. Najdu si bus domů."
"Myslela jsem, že budeme mít hezký den společně, Alexi, ve městě, kde nás nikdo nezdá. Nechceš být někdy anonymní?"
"Ty si myslíš, že je to dobrej nápad jezdit někam do prdelákova. Copak sem kluk z busu? Radši budu známej jako týpek z gangu než týpek z busu."
"Nedáš tomu ani šanci. Chtěli jsme si odpočinout a mohli jsme zapadnout. Můžeme být kdokoli z nich."
"Všichni jsou tu plastoví. I ty. Probuď se, slečno 'obože', nechci bejt jedním z nich. Chápeš? Entiendes?"
"Hlasitě a jasně. Pro tvojí informaci - nejsem z plastu. Říkej si co chceš, ale my jsme ohleduplní a zdvořilí."
"Ve vašem společenským kruhu ne mým. V mým si na nic nehrajem. A nikdo, nikdo by mě nesnažil donutit omluvit, jsi jako moje matka. Přísahám, Brittany, příště už budem hotový."
Oh, chlape. Její oči dostaly skelný lesk. Otočila se ke mně zády a já si chtěl nakopat, že jsem jí ublížil.
Vzal jsem si cigaretu. "Omlouvám se. Nechtěl jsem se chovat jako blbec. No, já jsem. Prostě jsem se tam necítil dobře."
Nedívala se na mě. Třel jsem jí záda a byl rád, že se mě nebála.
Mluvil jsem dál. "Brittany, miluju tě. Do prdele, když jsem ve škole, tak rentgenuju stěny a hledám tě. Jakmile tě vidím, je to jako andělský svit," řekl jsem a pohladil ji po vlasech. "A vím, že to můžu dělat jen přes den."
"Nejsem žádný anděl."
"Pro mě jsi. Pokud mi tím odpustíš, tak se omluvím."
Otevřela oči. "Opravdu?"
"Jo, nechci to dělat… Ale kvůli tobě…"
Pousmála se. "Nedělej to. Cením si toho co říkáš, ale máš pravdu. Jeho umění je hrozný."
"Tady jste," řekla Sierra. "Hledala jsem vás všude, hrdličky. Pojďme vyrazit na cestu, tak jdeme do domu."
V doměDoug zatleskal. "Horká vana nebo film?" zeptal se.
Sierra přešla k oknu s výhledem na jezero. "Usnu, když se budeme dívat na film."
Seděl jsem s Brittany na gauči v obýváku, i přes fakt, že je to Dougův druhý domov je obrovský. Je větší než náš dům. A horká vana? Ježíši, bohatí mají všechno. "Nemám plavky," řekl jsem.
"Neboj," řekla Brittany. "Doug má určitě nějaké, co si můžeš vzít."
Bazén v domě. Doug mi najde v zásuvce plavky.
"Jsou tu jen dvoje," Doug zvedl mrňavé Speedo a přidržel je na mě. "Budou v pohodě, chlape?"
"To nebude dobrý pro mou pravou kouli. Proč si je nevezmeš ty a já si vezmu tyhle," řekl jsem a vytáhl jsem boxerkové plavky. Všiml jsem si, že jsou holky pryč. "Kde jsou?"
"Chtěli se převléknout. A jsem si jistý, že mluví o nás."
V malé šatně jsem se nasoukal do plavek a přemýšlel o životě doma. Tady, v LakeGeneva, je snadné zapomenout na rodinný život - na chvíli. Nemusím se starat o to, koho mám za zády.
Když jsem vyšel z šatny, Doug mi řekl. "Bude mít s tebou ještě hodně sraček, víš. Lidi si o vás začínaj povídat."
"Poslouchej, Douggie. Mám tu holku rád víc než cokoli ve svém životě. Nehodlám se jí vzdát. A začnu mít péči s tím, co si lidi myslí až nebudu šest mil daleko.
"Doug se usmíval s rukama v pase. "Ach, Fuentesi, myslím, že jsme měli sbližovací chvilku. Chceš obejmout?"
"Ani náhodou, bělouši."
Doug mě poplácal po zádech a vyrazili jsme k bazénu. Nemyslím si, že bychom byli nějak propojení, spíš teda pochopení. Ať tak či onak, rozhodně ho nebudu objímat.
"Velmi sexy, babe," řekla Sierra s pohledem upřeným na DougoviSpeeda.
Doug šel jako tučňák a přitom se snažil najít aspoň kousek pohodlí. "Přísahám Bohu, že je sundám, jakmile se dostanu do vířivky. Strašně to svírá koule."
"TMI," zasmála se Brittany a zakrývala si uši dlaněmi. Měla na sobě žluté bikiny - takže velmi málo představivosti stačilo. Musela si uvědomovat, že vypadala jako slunečnice připravená na déšť a na všechny, kdo by se na ní dívali.
Doug a Sierra vlezly do vany.
Vlezl jsem si k nim a sedl si vedle Brittany. Nikdy předtím jsem ve vířivce nebyl a nebyl jsem si jistý, jestli to nemá nějaký protokol. Sedět a mluvit, rozdělit se do dvojic? Líbila se mi druhá možnost, ale Brittany vypadala nervózně.
Zvlášť, když Doug vyhodil svoje Speeda z vířivky.
Uskočil jsem. "No tak, chlape."
"Co? Chci mít někdy děti, Fuentesi. Akorát mi zaškrcovali krevní oběh."
Brittany vylezla z vany a omotala kolem sebe ručník. "Pojďme dovnitř, Alexi."
"Můžete tu zůstat," řekla Sierra. "Padám mu tu příšernost z mramoru."
"Zapomeň na to. Buďte rady. My budeme vevnitř," řekla Brittany.
Položil jsem si ho kolem ramen a vydali jsme se pěšky k chatě. "Jsi v pořádku?"
"Úplně. Myslela jsem, že ty jsi naštvaný."
"Jsem v pohodě…" Uvnitř jsem se podíval na figurky z foukaného skla a studoval je. "Povídej na tenhle dům, tenhle život… Chci být s tebou, ale koukám kolem sebe a uvědomuju si, že se mnou to nebude."
"Moc přemýšlíš." Klekla si na koberec a poklepala na podlahu. "Pojď a lehni si na břicho. Umím udělat švédskou masáž. Uklidní tě to."
"Nejsi švédka," řekl jsem.
"Jo, ale ty taky. Ani to nepoznáš, když udělám chybu."
Lehl jsem si vedle ní. "Myslel jsem, že na to půjdeme pomalu."
"Masáž zad je neškodná."
Mé oči jí sjeli plavky. "Budu se muset hodně ovládat, víš že jsem byl v intimnějších chvilkách s holkama."
Plácla mě přes zadek. "Chovej se slušně."
Když se její ruce pohybovaly přes moje záda, uniklo mi zasténání. Člověče, to bylo mučení. Snažil jsem se ovládat, ale její ruce. A moje tělo mělo vlastní hlavu.
"Jsi nervózní," pošeptala mi do ucha.
Samozřejmě, že jsem byl. Její ruce na mě. Má odpověď bylo další zasténání.
Po několika minutách otupující masáže, jsme od vířivky zaslechli hlasité sténání, naříkácí a chrochtání. Doug a Sierra nejspíš vynechali masáž.
"Myslíš, že to dělaj?" zeptala se.
"Buď to, nebo je Doug velmi pobožný týpek," řekl jsem a odkazoval na tiché 'ach Bože!' každé dvě sekundy.
"A ty jsi nadržený?" zazpívala mi tiše do ucha.
"Ne, ale když budeš pokračovat v masáži, tak to půjde pomalu do sraček," sedl jsem si čelem k ní. "Na co ale nemůžu přijít je, jestli je to prostě provokace nebo je to opravdu nevinný."
"Neprovokuju."
Pozvedl jsem obočí a podíval se na její ruku na mém stehně. Dala ji rychle pryč. "Fajn, netušila jsem, když dám ruku sem. Dobře, tušila, ne vážně. Chtěl jsem… eh… co chci říct je…"
"Mám rád, když koktáš," řekl jsem a pak jsem jí ukázal svojí vlastní verzi švédské masáže, dokud nás nevyrušili Sierra a Doug.
O dva týdny později jsem dostal dopis s datem kvůli soudu za mnou zbraň. Skryl jsem tuhle informaci před Brittany, zešílela by. Nezmlkla by o tom, jak je můj právník mizernej a soukromej by byl lepší. Prostě si nemůžu dovolit právníka snů.
Stál jsem opřený o přední dveře školy a přemýšlel jsem o vlastním osudu, když do mě někdo vrazil a já málem upadl.
"Co to sakra?" vypálil jsem.
"Promiň," řekl týpek nervózně.
A pak jsem si uvědomil, že je to ten bělásek z basy.
"Poď si to rozdat, geek," zavolal Sam.
Udělal jsem krok vpřed. "Same, co máš za problém?"
"Tenhle pendejo mi vzal parkovací flek," řekl Sam a ukazoval na běláska.
"A co? Tak si najdi jiný."
Sam stál strnule, připravený nakopat běláskovi prdel. Sam by to mohl udělat, bez problému.
"Jasný, najdu si jiný."
"Pak ho necháš. Znám ho. Je v pohodě."
Sam povytáhl obočí. "Ty ho znáš?"
Hele," řekl jsem a podíval se na běláska a byl rád, že vyměnil košili za modrou místo té korálkově červené. To to sice geek město, ale aspoň sem si zachoval vážnou tvář, když jsem řekl: "Tenhle týpek byl v base víckrát než já. Sice vypadá jako úplný pendejo, ale uvnitř - až na ty zasraný vlasy a košili -je úplně v pohodě."
"Máš bejt kurva se mnou, Alexi," řekl Sam.
Ustoupil jsem krok z cesty a pokrčil rameny. "Neříkej, že jsem tě nevaroval."
Bělásek se snažil vypadat tvrdě. Skousl jsem si spodní ret, abych se nerozesmál a zkřížil ruce na hrudi a čekal jestli někdo vystartuje. My LB si počkáme, připravil jsem se na Sama, jak kope běláska do prdele.
Sam se podíval na mě, pak na běláska a zpátky. "Pokud kurva nejseš se mnou, Alexi…"
"Zkontroluj si jeho trestní rejstřík. Auta jsou jeho specialita."
Sam zvažoval další kroky. Bílej ale nepočkal. Přešel kolem mě a natáhl pěst. "Pokud něco chcete,Alexi, víš, kde jde s vámi."
Jako první jsem se dotkl jeho pěsti. Je to už po druhý a jsem rád, že si nikdo nevšiml jak se mu třese pěst strachem.
Chytil jsem si běláska mezi první a druhou hodinou. "Co si tím myslel? Kdybychom potřebovali pomoct?"
"Potom, jak ses mě ráno zastal, dlužím ti život,"řekl bělásek. "Nevím, proč si do mě strčil, ale bál jsem se až k smrti."
"To je pravidlo číslo jedna - neukaž svůj strach."
Bělásek si odfrknul. Myslím, že to bylo něco jako smích - buď to nebo má opravdu hnusnou infekci vedlejších cest dýchacích. "Budu si to pamatovat, až mě bude ohrožovat člen gangu na životě." Nabídl mi ruku. "Jsme GaryFrankel."
Potřásl jsem mu rukou. "Hele, Gary," řekl jsem. "Můj soud je příští týden a já bych hrozně nerad spolíhal na veřejnýho obhájce. Myslíš, že by mi mohla tvoje matka pomoct?"
Gary se usmál. "Myslím, že jo. Je fakt dobrá. Pokud je to tvůj první trestnej čin, nebude jí dělat problém tě z toho rychle vysekat."
"Nemůžu si dovolit…"
"O prachy se nestarej, Alexi. Tady je její karta. Řeknu jí, že jsi můj kámoš a udělá to zadáčo."
Jak odcházel chodbou, pomyslel jsem si, jak je legrační a nepravděpodobné, jak se člověk stane vaším spojencem. A jak si blondýnka může myslet, že budoucnost je něco, na co se mám těšit.
Ahoj všem…
Je mi líto, že jste museli tak dlouho čekat, ale bohužel, když mi něco nefunguje, ráda si to vyřeším a pak pokračuju, navíc ráda dělám něco sama a nezlobte se na mě, ale připadala bych si hloupě, kdyby to někdo dopřekládal za mě… Tímto několika z vás děkuji za váš agresivní přístup a vztek… Chtěla jsem pro vás něco udělat, ale neumíte to ocenit a já s tímhle končím… Loučím se, Ag…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lubka lubka | 22. ledna 2012 v 22:55 | Reagovat

Jupiii... dakujem dakujem dakujem :-D  :-D  :-D  :D  :D

2 viki viki | 22. ledna 2012 v 23:23 | Reagovat

Děkuji za překlad !

3 meg meg | 22. ledna 2012 v 23:34 | Reagovat

Paradicka,moc dekuji za preklad

4 Veru Veru | 22. ledna 2012 v 23:49 | Reagovat

Díky za moc hezký překlad. Nevím co má znamenat poslední odstavec, jestli to že končíš s překladem, tak je mi to moc líto. :-(

5 ivana ivana | 23. ledna 2012 v 6:02 | Reagovat

ďakujeme za ďalšiu kapitolu, škoda že už nebudeš prekladať, nič také agresívne sme nepísali , ale aj tak prepáč :-(

6 terushka terushka | E-mail | 23. ledna 2012 v 7:01 | Reagovat

Cooooo? TY KONČÍŠ? Vždyť překládáš suprově... [:tired:] :-(
Jinak děkuju za překlad (i za ty všechny ostatní)...Na tuhle kapču se vyplatilo počkat, byla dlouhá, suprová a dokonale přeložená..
P.S.: Neeekonči!

7 síma síma | 23. ledna 2012 v 10:00 | Reagovat

kdo říkal abyste se pořád tak blbě neptali? :-x taky bych to nechtěla překládat, kdybyste mi říkali takový věci :-( tak díky za překlad :-)

8 Kathy Kathy | 23. ledna 2012 v 12:48 | Reagovat

Díky za překlad. :-) Škoda že končíš. :-(

9 Martinka Martinka | 23. ledna 2012 v 17:51 | Reagovat

takže mockrát děkujeme těm co tak hloupě komentují :-D a také mockrát děkujeme Agátce která tímto odsoudila ostatní věrné a vděčné čtenářky :-)

10 Anýk Anýk | 23. ledna 2012 v 17:52 | Reagovat

Mám tuhle knížku moc rada...a pokud ti to nevadí, že nám ne moc zkušeným angličtinářům tuhle krásnou knížku překládáš...tak prosím pokračuj a jestli si tu někdo otvíral hubu tak je to vůl...jinak děkuji za překlad opravdu klobouk dolu :-)

11 Life's good Life's good | 23. ledna 2012 v 19:29 | Reagovat

Objevil se tu snad jeden komentář trochu mimo (taky se mi nelíbil), ale ostatní byly v smyslu, že se nemůžeme dočkat.

Vždy se najde někdo, kdo bude rejpat, ve škole, v práci, všude - nemá smysl to kvůli němu vzdávat. Toť jen můj názor jako věrné čtenářky, která sem opravdu chodí denně. :D

12 lu lu | 23. ledna 2012 v 22:29 | Reagovat

Ludia upokojte sa. Agata ma naprostu pravdu. Pri vašich komentoch.....
No v každom prípade to doprekladam ja s Terkou, len to zoberie dlhšiu dobu.

13 Agáta Agáta | 24. ledna 2012 v 11:39 | Reagovat

No prosim... Je to tu zas... Nemám čas ani náladu se zaobírat vašimi emocemi, kdybych měla, pokračuju v tom... Tohle se fakt nedá... Nejdřív prst pak ruce... Hodně mě to bavilo, ale dokonale ste mě otrávili a než si to zprotivím úplně, radši odstoupím... Pokud budete chctít něco překládat, stačí se ozvat, ale pro tentokrát opravdu stačilo... Tak si dávejte bacha, abyste si neotrávili i ten zbytek...

14 lili lili | 24. ledna 2012 v 14:45 | Reagovat

nevite někdo jaké je heslo k tomuto? : http://www.uloz.to/12580654/downham-jenny-jeste-nez-umru-doc?wrongfilepwd=true

[13]: je nám to líto :-( tak dyžtak příště...a díky aspon za to co si přeložila :-)

15 Life's good Life's good | 24. ledna 2012 v 15:33 | Reagovat

[13]: Agáto, ve vší slušnosti bez hádek ;) , ale četlas ty komenty, co ti teď lidi psali? Oni se ti omlouvali, děkovali za tvou práci a byli by rádi, kdybys pokračovala (včetně mě samozřejmě) a ty napíšeš něco v tom smyslu, že nemáš čas ani náladu se zaobírat našimi emocemi... člověk se pak teda vážně rozmýšlí, zda má napsat koment a podpořit překladatelku, a nebo ne, protože se stejně najde nějaká husička, která to jedním komentem podělá, a odskáčou to ostatní.

Pokud nemáš čas na překlad, tak to pochopíme a počkáme, až ho mít budeš, ale to není důvod končit. ;-)
(bože, jen si tenhle koment zas někdo nevykládatejte špatně, protože člověk už fakt neví, jak se má vyjadřovat, aby někoho "neurazil") :-D

16 marti marti | 24. ledna 2012 v 20:30 | Reagovat

souhlasím s Life´s good :-) bez urážky ale má pravdu :-(

17 terushka terushka | E-mail | 24. ledna 2012 v 20:36 | Reagovat

[15]: Souhlas... :-) Moje slova..
Ale nemá cenu to řešit. Když už Agáta překládat nechce, je to její věc. My se s tím musíme smířit :-)  :-D

18 Elahja Elahja | 25. ledna 2012 v 0:03 | Reagovat

Chodím sem téměř každý den a vážně se mi líbí zdejší překlady a překladatelky, ale Agáta a její prezentace je opravdu zvláštní - nikdo ji přeci nenutí překládat a to, že si občas někdo rýpne, no holt to asi někdo potřebuje, někde se vybouřit. Měla jsem za to, že tu holky překládají, protože je to baví a čtenářstvo je zde z větší části parádní. Navíc - nezlobte se na mě, ale poslední Agáty překlad byl těžko čitelný (což píši jako někdo, kdo má zkušenost s překladem, ač trochu jiného ražení) a ano, knihu si mohu přečíst v originále (abych nebyla za nevděčnou), což jsem taky udělala, proto zde píši, že se mi bohužel tento překlad nelíbí a nelíbí se mi přístup překladatelky - až tak, že bych prostě její další překlady nečetla.  .

19 lili lili | 25. ledna 2012 v 8:46 | Reagovat

[18]: no tak ted už určitě překládat nebude :-(  mě je to líto, páč se mi její překlady líbily a asi bych se zachovala stejně jak ona, protože víte kolik to dá práce? :-? sem se o to jednou pokoušela :-x sice sem moc daleko nedošla ale vzala sem si z toho takovou lekci...takže nebudu pomlouvat překladatelky, ani se jim smát atd.. protože je obdivuju jak to dokážou tak přeložit :-)

20 Agáta Agáta | 25. ledna 2012 v 8:58 | Reagovat

Všem vám děkuji za vaše názory... Je mi líto, ale tohle nepůjde z obou našich stran... Zatím... Good luck ;-)

21 Barbor Barbor | 25. ledna 2012 v 16:32 | Reagovat

Viete čo?Ak by niekoho skutočne bavilo prekladať a robiť tým niekomu radosť, pokračuje a neskonči s tým len kvôli zopár nedočkavým komentom (ktoré by mňa určite potešili, lebo by som vedela, že niekto má radosť) , každopádne Agato ako dík.

22 Edwina19Mcguire Edwina19Mcguire | E-mail | Web | 8. září 2012 v 7:06 | Reagovat

I propose not to hold back until you get enough amount of cash to order all you need! You should get the <a href="http://goodfinance-blog.com">loan</a> or just term loan and feel fine

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama