Nevermore - 2.kapitola

23. února 2012 v 22:30 | Agáta |  Nevermore
Agátě vypadal v první kapitolce poslední větička.. Tak vám jí sem dopisuje -

Tmavě fialovým inkoustem ji tam napsal: V - 555 - 0710.
2. Označená



"Takže to chceš říct Bredovi?," zeptala se Nikki s až příliš dychtivým leskem ve svých krásných safírových očích.

Isobel vytáčely její otázky. Pak kopla do vybouleného dolního roku vlastní skříňky. Dveře se otevřely, našla svoji taštičku s make - upem, aby si upravila nedostatky.

"Ne," zamumlala, dřepla si a opravovala oční stíny, bronzové odstíny upravovala, dokud se nespojili. S povzdechem zavrčela, uklidila vše zpátky do taštičky a pak se znovu podívala na tmavě fialová čísla, která byla jako odznak.

"Proč ne?"

"Protože," řekla Isobel. "Myslím, že pan Swanson je férovej, potřebuju si to vylepšit dobrou známkou, protože poslední úkol jsem neudělala."

Isobel se zvedla, nacpala tašku zpět do skříňky, když v tom ji Nikki zastavila, chytila ji za zápěstí a zatřásla s ní: "Izzy,"řekla, "podívej se na tohle. Psal po tobě. Jako by si cejchoval další oběť nebo tak něco."

Isobel vyprostila ruku. "Dobře," řekla, zastrčila si dlouhý pramen za ucho. "Už vím, že je dost divnej. Ale nech si to pro sebe. Brad to nepotřebuje vědět."Skočila jí do řeči a přerušila Nikki připravenou ji odseknout. Zaslechla cinkání náramků od sousední skříňky, vyděsila se, že by to mohl být… Ruka s tubičkou lesku na rty se jí zasekla v polovině cesty ke rtům.

Isobel zahodila lesk do skříňky, rychle zamumlala "díkybohu", ale Nikky ji zase přerušila a chytila ji znovu za zápěstí.

"Podívej co tím myslím!," řekla a přiblížila Isobelinu ruku k nosu, zkoumala čísla jakoby to bylo spíš skryté poselství. "Nejspíš to znamená, že ses teď dostala na jeho seznam smrti nebo tak něco. Myslím, že ten týpek je totální mafián."

Isobel vyprostila ruku z Nikkina sevření, ještě jednou se podívala na čísla a pak na svou přítelkyni. "Nikki, děláš si srandu? Je to jen telefon."

"Jo, vím. Jenom ti to říkám. Budeš nahraná až opustí svoje mrtvá zvířátka na verandě a zablokuje ti tvůj Facebook."

"Tak to není," povzdechla si Isobel znovu. "Jsme spolu jenom pro tuhle…věc."

Dívala se do otevřené skříňky a vybírala potřebné knížky.

Pro ni přítomnost VarenaNetherse, alias "jednoho z mnoha", byla vždycky jako letmý stín, odcizený předmět, který se vznáší po chodbách a nikdy nebyl obtěžován. Popravdě řečeno, vypadal spíš jako někdo, kdo se rozhodl za pochodu stát posledním šíleným gothem - aby byl ve středu pozornosti. Nikdy s ním nebyla ve třídě, až do letošního roku. Trenton byla dostatečně velká škola, kde den co den potkávala nové tváře, ale nikdy je nepoznala víc, než jako náhodné kolemjdoucí.

Isobel znovu vyskočila ze svého otřesného snění, sotva popadala dech, když se dívala na tajemství ruky. Svírala vršek dveří své skříňky, zmítaná bojem v pistáciově zelené.

Isobel opatrně vzala tubu růžové Godness rtěnky a podívala se k vedlejší skříňce na jinou dívku, ale znovu se přitom podívala na svou ruku. Podívala se na Nikki, která poklepávala na Isobel, naznačujíc, že chce jít. Ale ta dívka, pomyslela siIsobel, její jméno bylo Grace nebo Gabbie - hlasitě zavřela svou skříňku, otočila se bez jediného slova a odešla.

"Pozdravit," zamumlala Nikki. Vytrhla Isobel rtěnku z ruky, přemístila se k dvířkům skříňky a sehnula se k zrcátku. "Návrat ke Středověku."

Isobel sledovala vzdalující se záda dívky, jejíž příliš dlouhé, rovné a hnědé vlasy končili u lemu sukně. Když konečně zmizela za roh, ozývalo se už jen tiché cinkání jejích náramků.

"Každopádně," řekla Nikki, zavřela rtěnku a dala ji zpět do Isabeliny taštičky na make-up. Semkla rty a otřela je o sebe. "Pořád si myslím, že bys to měla říct Bradovi."

"Nech toho, Nikki. Nebudu to říkat Bradovi," odsekla Isobel. "A ty taky ne," dodala a zavřela její skříňku. Na to se Nikkin výraz proměnil, zbledla do barvy kostí, Isobel měla jen chvilku na to litovat svých slov, ale to už byla kamarádka na cestě pryč.

"Nikki," zasténala Isobel a šla za ní.

"Cokoliv," střelila přes rameno. Odmítavě mávla rukou a zrychlila krok. "Víš," zvolala, "bude se tě držet jako mizernej pronásledovatel, kterej si myslí, že tě odtáhne pryč."

Sledovala odchod Nikki a její vlasy v modro zlatém drdolu. Isobel ucítila vinu. Takže možná byla příliš slabá na zachování tajemství s telefonním číslem. Pak jí zase dohnala a omluvila se. Doufala, že to nebude moc zlé, když to Nikki nevyžvaní Bradovi.

Isobel se přistihla, že se nenávidí, když řekla Nikki pravdu, která vždycky potřebovala mít navrch. Samozřejmě, nechtěla mít před ní tajemství, jakékoli. Nikki byla její nejlepší kamarádka.

Ona byla v týmu a člen skupiny.

Zpomalila a nechala Nikki jít napřed na oběd. Když byla z dohledu, Isobel šla na nejbližší dívčí toalety. Pustila vodu u umyvadla a z dávkovače vypumpovala mýdlo. Smývala čísla.

Tmavě fialový inkoust se uvolňoval do nafialovělé pěny a vírem sklouzl do odtoku.

***

Při tréninku jí chyběl švih.

Jí nikdy nechyběl švih.

Na konci sestavy byl zpětný přemet, zpátky zasunou, přetočit se a dopadnout na nohy. Jenže dopadla tvrdě na podlahu tělocvičny, přistála přímo na zadku, zachřastily kosti a zuby cvakly o sebe.

Trenérka Anne by ji za to roztrhla, samozřejmě, oprášila by svou klasickou frázi "opakuj, dokud nevychytáš mouchy". Z ničeho nebyla trenérka nervóznější než z nedbalosti nebo zpackaného kaskadérského kousku, zejména před prosincovou státní hrozbou. Jejich choreografie byla těsná a ostrá. Cviky museli přesně zapadat do sestavy.

Nebylo divu, že Nikki nepočkala potom, co trenérka zahvízdala konec. Isobel zjistila, že jí to ani nevadilo, protože věděla, že je ještě pořád naštvaná a chtěla stihnout Marka po jeho fotbalovém tréninku. Ať tak či onak, byla ráda - nemusela si vymýšlet výmluvu a navíc byl pátek. Potřebovala pauzu.

Bylo dobře, že na víkend nebyl v plánu zápas. Na zadní straně stehna měla velkou modřinu z baseballu, takže bude mít dost času zmizet, než si bude muset obléct dres.

Isobel opustila šatnu a odcházela, vzala to obvyklou cestou chodbami směrem k zadnímu parkovišti, ale zpomalila, když si myslela, že zaslechla Bradův hlas. Přišel ji hledat? Možná strávila spoustu času pozorováním modřiny v zrcadle.

"-S ní mluvit znovu. Rozumíš? "

Isobel se zastavila za rohem.

Černě oděná postava stála ve stínu, zády přitlačená na řadě kobaltově modrých skříněk, potrhaný černý sešit zastrčený v podpaží. Brad se skláněl nad postavou ve své modré bundě se zlatými písmeny, která mu nafukovala už tak mohutná ramena.

Varen vypadal téměř křehce a tence. Vypadal, že není schopen udělat víc než držet. Jeho vlasy byly rozcuchané a zakrývaly mu obličej.

Naštvala se, tohle jí teda vysvětlí.

"Hej!" Zavolala, blížíc se k nim.

Varen zvedl oči, podíval se na ní tak chladně, jako by ji obviňoval. Projel jí chlad.

Takže jí pomohla -Isobel chtěla uškrtit Nikki, vytahat jí za ten modro zlatý drdol.

"Co se děje?"

"Nic, kotě, nic," řekl Brad, tlačil ji pryč od skříněk, zajel si rukou do svých hustých a ještě vlhkých vlasů ze sprchy. Nacpal si ruku do bundy a druhou ji objal, ona ho objala kolem ramen a políbili se se slyšitelným "hmm".

Varen zůstal na místě s pohledem upřeným na ní, čímž se svět kolem ní rozmazal a ona zjistila, že se od něj nemůže odtrhnout.

Copak si myslí, že to hned běžela říct Bradovi? A co dalšího si ještě myslel?

Isobel otevřela ústa, aby to vysvětlila, uvedla na pravou míru, ale Brad si jí držel pevně v objetí. To v kombinaci s jeho deodorantem a mýdlovou vůní, jí připomnělo, že je tam a upřeně na ní zíral.

Isobel zavřela ústa.

Nechala Brada, aby ji odvedl. Položil na ni ruku a pohladil ji.

"Nedělej to," řekla, škubla sebou, ale stále v pohybu.

Cokoliv dostat se pryč od těch očí.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Izabela Izabela | 24. února 2012 v 12:17 | Reagovat

Wow super ďakujem za preklad :-) som zvedavá čo bude ďalej :D

2 Táňa Táňa | E-mail | 24. února 2012 v 12:33 | Reagovat

Nemůžu se dočkat další kapitoly, když je to už těď tak dobré, zajímavé ;-) Můžu se zptat, kolik je tam kapitol?
Jinak; Děkuju za překlad :-D  :-D  :-D

3 Agáta Agáta | 24. února 2012 v 12:56 | Reagovat

Prolog, 50 kapitol, Epilog ;)

4 Táňa Táňa | E-mail | 24. února 2012 v 13:51 | Reagovat

[3]: Juchú!!!! :D Děkuju mocinky :-D  :-D  :-D Ach, jaké to mám štěstí :D
Né, fakt, děkuju :DD

5 Lucille Lucille | Web | 24. února 2012 v 16:35 | Reagovat

Jéé, Nevermore, vždycky jsem byla líná si to přečíst v angličtině, tak jsem moc vděčná :)) doufám, že brzy bude další :) :-D

6 Kathy Kathy | 24. února 2012 v 17:13 | Reagovat

Děkuju za překlad. :-)

7 Táňa Táňa | E-mail | 24. února 2012 v 19:33 | Reagovat

A, mohu-li se zeptat (Jsem otravná, já vím, jako klíště :-)) Kdy bude další kapitola

8 Agáta Agáta | 24. února 2012 v 21:33 | Reagovat

Finishuju další... Ta je masakrální... Huhuhu... Zítra... Dnes je v plánu metálek :D ;)

9 Táňa Táňa | E-mail | 24. února 2012 v 22:13 | Reagovat

[8]: Z toho jsem se moc nedověděla :D  :D  :D Takže je zítra a dneska je ... metal? :D  ???  ??? Jinak děkuju a nemůžu se dočkat :-D :-D  :-D

10 Táňa Táňa | E-mail | 25. února 2012 v 16:23 | Reagovat

[9]:Takže dneska :D  :D  :D 2kapitoly? :-D :-D  :-D

11 terushka terushka | E-mail | 25. února 2012 v 19:46 | Reagovat

Super, díky za překlad ;-)

12 Agáta Agáta | 26. února 2012 v 4:57 | Reagovat

Sakra... nečekané události... Večer odesílám díl... Pardon... :-x

13 Táňa Táňa | E-mail | 26. února 2012 v 12:05 | Reagovat

[12]:To nic, alespoň nějaké kapitoly, že? :-D Jinak díky, těšim se :-D

14 Táňa Táňa | E-mail | 26. února 2012 v 18:02 | Reagovat

[12]:Už nastává večer :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama