Rules of Attraction - 4.kapitola

14. února 2012 v 21:58 | Míša |  Rules of Attraction

Kapitola 4 Kiara



"Tak jak začalo tvoje průvodcování?" ptá se máma u večeře. "Vím, že jsi se na to ráno těšila."

"Moc dobře ne," odpovídám a podávám mému bráškovi třetí ubrousek, protože má omáčku od špaget po celém obličeji.

Vzpomínám na konec osmé hodiny, kdy jsem přišla do Carlosovi třídy, jen proto abych zjistila, že už odešel domů. "Carlos se mě dvakrát zbavil."

Táta, psycholog, který si myslí že lidé jsou exempláře k výzkumu, svraštil obočí, když si nabíral druhou porci fazolek. "Zbavil se tě? Proč to udělal?"

Ehm.. "Protože se myslí, že je moc velej frajer na to, aby ho někdo vodil po škole."

Máma mě poplácá po ruce. "Utéct svojí průvodkyni není vůbec frajerské, měj s ním trpělivost. Právě přestoupil, to není jednoduché."

"Maminka má pravdu. Nesmíš být tak kritická, Kiaro," říká táta. "Pravděpodobně se jen snaží zjistit kam by mohl zapadnout. Alex se po hodině zastavil u mě v kanceláři a dlouho jsme si povídali. Chudák kluk. Je mu teprve dvacet a už zodpovídá za sedmnáctiletého."

"Proč Carlose nepozveš zítra po škole na návštěvu?" navrhne máma.

Táta na ní ukazuje svojí vidličkou. "To je skvělý nápad."

Jsem si jistá, že poslední věc o jakou Carlos stojí je návštěva u mě doma. Dal mi jasně najevo, že mě tento týden bude tolerovat jen protože musí. Jakmile v pátek skončí moje práce průvodce, určitě uspořádá párty aby to pořádně oslavil. "Já nevím."

"Udělej to," říká máma a ignoruje moje váhání. "Udělám koláčky s pomerančovou marmeládou podle Joanina receptu."

Nemyslím si, že Carlos ocení pomerančovo-marmeládové koláčky, ale… "Zeptám se ho. Ale nebuďte překvapení když řekne ne."

"Nebudeme překvapení když řekne ano." odvětí můj stále optimistický táta.

Druhý den, když doprovázím Carlose do třídy mezi třetí a čtvrtou hodinou, konečně posbírám dost nervů, abych se ho zeptala. "Nechceš zajít po škole k nám?"

Jeho obočí vystřelí vzhůru. "Zveš mě ven?"

Zaskřípu zuby. "Nefandi si."

"Dobře, protože nejsi můj typ. Mám rád sexy a hloupé ženy."

"Ty taky nejsi můj typ." Odrážím zpátky. "Mám rada kluky, kteří jsou chytří a zábavní."

"Já jsem zábavný."

Pokrčím rameny. "Možná jsem příliš chytrá na to, abych chápala tvoje vtipy."

"Tak proč chceš abych přišel?"

"Moje máma...dělá koláčky." Otřepu se nad tím slovem, které jsem vypustila z pusy. Kdo zve kluka aby přišel na koláčky? Možná můj bratr, ale on chodí do mateřské školky. "Není to jako rande nebo tak něco." Breptám pro případ, aby si nemyslel že jsem do něj tajně zabouchnutá. "Jen…Koláčky."

Přeju si, abych mohla přetočit celý tenhle rozhovor na začátek, ale už není cesty zpátky.

Došli jsme ke dveřím třídy a on stále ještě neodpověděl.

"Popřemýšlím o tom." Řekne, než odejde a nechá mě stát na chodbě samotnou.

Popřemýšlí o tom? Dělá jako kdyby mi dělal laskavost tím, že přijde místo toho aby to bylo naopak?

Na konci dne u našich skříněk, když doufám že na to zapomněl a já se ho nehodlám ptát znovu, stojí opřený celou svou vahou na jedné noze s rukama v kapsách. "Co je to za koláčky?"

Ze všech otázek na světě, proč se ptá zrovna na tuhle?

"Pomerančové," říkám. "Pomerančovo- marmeládové."

Nakloní se blíž, jako bych to neřekla dost jasně a nahlas. "Pomerančovo, co?"

"Marmeládové."

"Co?"

"Marmeládové."

Je mi to líto, ale na světě není žádný cool způsob jak říct slovo marmeláda, když se k vám někdo naklání tak blízko, aby jste stejně nevypadali jako idioti. Alespoň, že jsem nekoktala.

Přikývne. Můžu říct, že se snažil udržet vážnou tvář, ale nemohl. Vybouchl smíchy.

"Můžeš to říct ještě jednou?"

"Takže ty si ze mě děláš legraci?"

"Si. Stává se to jedinou věcí, na kterou se v životě těším. Jsi snadný terč."

Prásknu dvířky mé skříňky. "Považuj mé pozvání za oficiálně zrušené."

Odcházím, ale pak si vzpomenu že jsem si ve skříňce zapomněla domácí úkol a musím jí znovu otevřít. Rychle popadnu tři knihy které pořebuju, strčím je do batohu a vyrážím pryč.

"Kdyby jste měli čokoládové sušenky, přišel bych." Volá za mnou a směje se.

Tuck už na mě čeká na parkovišti. "Co ti trvalo tak dlouho?"

"Dohadovala jsem se s Carlosem."

"Zase? Poslouchej Kiaro, je teprve úterý. Musíš s ním vydržet ještě tři dlouhé dny. Proč neskončíš s prací průvodce a s celou tou mizérii?"

"Protože to je přesně to, co on chce." Říkám když jsem nasedli do auta a vyjeli z parkoviště.

"Neudělám mu tu radost, i když se o to snaží celou dobu. Je tak odporný."

"Musí tu být nějaký způsob, jak mu to dát sežrat."

Tuckova slova mi vnukla perfektní nápad. "To je ono! Tucku, ty jsi génius." Říkám vzrušeně.

Udělám ostrou otočku o sto osmdesát stupňů.

"Kam jedeme?" ptá se a ukazuje za nás. "Tvůj dům je na druhou stranu."

"Napřed musíme zajít do obchodu s potravinami a McGuckinova železářství. Potřebuju ingredience na čokoládové sušenky."

"Od kdy pečeš?" ptá se Tuck. "A proč zrovna čokoládové sušenky?"

Hodím po něm zlomyslný úsměv. "Použiju je, abych to dala Carlosovi sežrat."
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 LIl LIl | 14. února 2012 v 22:26 | Reagovat

wow uzasny!!! uz se tesim jak to mezi nimi bude dal:-)... a doufam, ze mu Kara nebo jak se jmenuje, pekne osladi zivot :-P  :-D

2 terushka terushka | E-mail | 14. února 2012 v 22:28 | Reagovat

:D Ježíš, škoda, že je tak krátká :/ Fakt mě to baví! :D Ti dva a jejich "boje" to je něco....
Díky za překlad, doufám, že bude co nejdřív další kapitola ;-)

3 Life''s good Life''s good | 14. února 2012 v 23:47 | Reagovat

rozhodně je to lepší, než Perfect chemistry, a to jsme jen u 4. kapitoly!!! Prosím, moc se těším na další, tak mě (nás) nenechte trpět a naservírujte nám pár koláčků!!! :D:D:D:D:D

4 terushka terushka | E-mail | 15. února 2012 v 7:33 | Reagovat

Pak by to sem chtělo dát nějakou anketu, jaký díl se komu líbil nejvíc. :) Já mám úplně jasno. A myslím, že to tady asi ani říkat nemusím, páč o tom pořád melu....:D (A určitě budu dál, protože mi ti dva tak stráááášně moc chybí. Je sice fajn, že je tam Alex, ale nej by bylo, kdyby tam s ním byla i Brit! Pak by se ten stesk dal snést)...A zas jedu éru otravných otázek :D : Bude dnes další kapitola? (nebojte, od 18 do 25 tu nejsem, takže budete mít klid :D  :D  Ale stejně pak ke každý kapitole napíšu komentář! To už je mým zvykem :)

5 síma síma | 15. února 2012 v 8:36 | Reagovat

:D ta Kiara je dobrá :-D  :-D  :-D
díky za pžeklad :-)

6 viki viki | 15. února 2012 v 11:08 | Reagovat

Děkuji za překlad §

7 Kathy Kathy | 15. února 2012 v 14:56 | Reagovat

díky za překlad :-)

8 Terka Terka | 15. února 2012 v 15:03 | Reagovat

Další kapitola už je poslaná, ale je o hodně kratší, než ty předchozí.
Ale je tam Alex. :-)  :-D

9 terushka terushka | E-mail | 15. února 2012 v 15:57 | Reagovat
10 terushka terushka | E-mail | 15. února 2012 v 15:58 | Reagovat

Fakt, zas? Páni, ani ta Simone se ho nechtěla vzdát :DDDD No, pro mě je to jenom super!

11 Life's good Life's good | 15. února 2012 v 18:30 | Reagovat

[8]: Wow, holky, vy jste rychlíci :D jsem za vás moc ráda :)

ten první díl mi přišel od autorky trošku odfláklej (kromě charakteru postav), ale tenhle mě dostal jen po pár kapitolách - je to bomba! :)

12 Táňa Táňa | E-mail | 15. února 2012 v 20:52 | Reagovat

Vím, že to otravování je hrozné, ale vážně se nemůžu dočkat další kapitoly, a tak se ptám: KDY BUDE DALŠÍ? :-D  :-D  :-D Ale Děkuju že to sem tak rychle dáváte

13 terushka terushka | E-mail | 15. února 2012 v 20:54 | Reagovat

[12]: Nic si z toho nedělej, já si musela přivázat ruce k topení, abych už zas neprudila a neptala se, kdy bude další kapča ;-) Konečně to někdo udělal za mě! :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama