Rules of Attraction - 7.kapitola

16. února 2012 v 20:16 | Terka |  Rules of Attraction
Kapitola 7 - Carlos


Nemohl jsem se zbavit vůně sušenek. Cítil jsem ji na rukou, na svých knihách… sakra, dokonce si ve svým batohu. Snažil jsem si jich pár ze skříňky vyndat, ale dělalo to takový nepořádek, že jsem to vzdal. Nechám je tam, dokud pořádně nezplesniví… potom posbírám všechny drobečky a strčím je Kiaře do skříňky. Nebo ještě líp, přilepím jí je tam.
Musím přestat myslet na sušenky a na Kiaru. Nikdo sice nevaří líp než mi'amá, ale hned když jsem přišel dneska ze školy, vzal jsem všechno, co jsem v Alexově bytě našel, a snažil jsem se nám udělat pravý mexický jídlo. Aspoň přestanu myslet na ty blbý sušenky s kouskama čokolády. Kvůli tomu, ještě dohromady s faktem, že jsem tady byl už skoro týden a ještě jsem neměl pravý, kořeněný mexický jídlo, jsem šílel.
Alex se naklonil nad hrnec s dušeným masem a vdechl tu vůni. Jen podle výrazu na jeho obličeji jsem poznal, že mu to připomnělo domov.
"Říká se tomu carne guisada. Je to mexický." Řekl jsem to pomalu, jako by o tom nikdy neslyšel.
"Já vím co to je, ty chytráku." Sundal z hrance pokličku, potom nachystal stůl a vrátil se zpátky k učení.
K jídlu jsme si sedli až o hodinu později. Sledoval jsem svého bratra, jak rychle snědl svou první porci a dal si druhou.
"Jedls něco?"
"Nic, co by bylo tak dobrý jako tohle." Alex olízl svou vidličku. "Nevěděl jsem, že umíš vařit."
"Nevíš o mně víc věcí."
"Dřív jsem věděl."
Hrál jsem si s jídlem na svým talíři, najednou jsem neměl hlad. "To už je dávno."
Očima jsem pořád sledoval svůj talíř. Už svého bratra ani neznám. Potom, co ho postřelili, jsem se asi trochu bál s ním mluvit, protože tím to bylo opravdovější. Alex nikdy neřekl, co se vlastně stalo, když opustil Latino Blood a já jsem se nikdy neptal. Ale včera ráno jsem to začal tušit. "Včera jsem viděl tvoje jizvy, když jsi vyšel ze sprchy."
Přestal jíst a položil vidličku. "Myslel jsem, že spíš."
"Nespal jsem." Obrázek jeho ošklivě zjizvených zad, které nesly známky bičovaní, se mi vypálil do mozku. Když jsem si všiml vyboulené kůže mezi jeho lopatkami, kde mu navždycky ocejchovali kůži jako zvířeti písmeny LB, naskočila mi husí kůže z naprostého vzteku a touhy po pomstě.
"Zapomeň na to," řekl Alex.
"Nemůžu." Alex není jediný z Fuentesovic bratrů, který chce chránit svou rodinu. Půjdu zpátky do Chicaga, abych našel toho kreténa, co ocejchoval Alexovo tělo, a zabiju ho. Možná jsem své rodině vzdoroval, ale pořád jsou moje krev.
Alex není jediný, kdo má jizvy. Na svém kontě mám víc rvaček, než profesionální boxer. Kromě těch jizev, kdyby Alex věděl ještě o tetování, na mých zádech, co značí, že jsem s Guerrero, totálně by se nasral. Bylo to sice v Coloradu, ale pořád jsem napojený.
"Brittany a já jdeme dneska navštívit její sestru. Chceš jít taky?"
Věděl jsem, že setra Brittany je postižená a bydlí v nějakém domě s asistencí blízko univerzity. "Nemůžu. Jdu ven," řekl jsem Alexovi.
"S kým?"
"Když jsem se naposled ujišťoval, náš papá byl mrtvý. Nemusím ti odpovídat."
Alex a já jsme se na sebe dívali. Býval schopný mi nakopat prdel, aniž by se moc snažil, ale teď už není. Zrovna, když jsme se do toho zase málem pustili, otevřely se dveře a vešla Brittany.
Musela si všimnout toho napětí ve vzduchu, protože její úsměv zmizel, hned jak přišla ke stolu. Položila ruce Alexovi na rameno. "Je všechno v pořádku?"
"Všechno je perfecto. Nemám pravdu, Alexi?" řekl jsem, zvedl jsem svůj talíř a propletl jsem se kolem ní, abych se dostal do kuchyně.
"Ne. Zeptal jsem se ho na jednoduchou otázku a on mi ani nemůže odpovědět," řekl Alex.
Přísahám, že takovou věc by z pusy měl vypustit jenom rodič. Frustrovaně jsem vydechl. "Jdu na párty, Alexi. Nechystám se jít nikoho zavraždit."
"Párty?" zeptala se Brittany.
"Jo. Slyšelas o tom někdy?"
"Slyšela. A taky vím, jak to na párty chodí." Sedla si vedle Alexe. "Chodili jsme na párty na střední, ale poučili jsme se ze svých chyb a on se poučí ze svých. Nemůžeš mu zakázat, aby šel ven," řekla mému bratrovi.
Alex na mě vyčítavě ukázal. "Měla bys vidět ty holky, se kterýma se poflakoval onehdy, Brittany. Byly přesně jako ta psycho Darlene. Pamatuješ si ji? Ta holka by se vyspala s celým fotbalovým týmem, pokud by jí to přidalo na popularitě."
Opět mi můj bratr moc nepomohl. Fakt dík, brácho.
"Fajn, bylo hezký poslouchat vás, jak přede mnou diskutujete o mým životě, ale už musím jít."
"Jak se tam dostaneš?" zeptal se Alex.
"Půjdu pěšky. Teda pokud…" Podíval jsem se na Brittanyiny klíče, které ležely na její kabelce.
"Může jet mým autem," řekla mému bratrovi. Neřekla to přímo mě, protože chraň bůh, kdyby se jeden z nich rozhodl, bez povolení toho druhýho.
"Ale žádný pití. Žádný drogy."
"Dobře, mami," řekl jsem sarkasticky.
Alex zavrtěl hlavou. "To není dobrej nápad."
Propletla si svoje prsty s jeho. "To je v pohodě, Alexi. Vážně. A stejně k mé sestře pojedeme autobusem."
Tak na nanosekundu jsem měl bratrovu přítelkyni rád, ale pak jsem si vzpomněl, jak ovládá jeho život a ten teplý nejasný pocit zmizel rychlostí blesku.
Zvedl jsem Brittanyiny klíče a točil jsem s nimi v ruce. "No tak, Alexi. Nedělej můj příšernej život ještě horší, než už je."
"Tak dobře," řekl. "Ale dovezeš to auto zpátky v perfektním stavu. Jinak…"
Zasalutoval jsem. "Rozkaz, pane."
Vytáhl z kapsy svůj mobil a hodil mi ho. "A vezmi si tohle."
Než kdokoli z nich mohl změnit názor, vyrazil jsem ze dveří. Zapomněl jsem se zeptat, kde to auto parkuje, ale nebylo těžké ho najít. Beemer před bytovkou zářil jako anděl, volal mně.
Zašátral jsem v kapse a vytáhl jsem list papíru s Madisoninou adresou. Zapsal jsem si ji, než jsem si umyl ruku. Když jsem přišel na to, jak se ta věc používá, zadal jsem adresu do GPS, stáhl jsem střechu a vystřelil jsem z parkoviště.
Konečně… svoboda.
Zaparkoval jsem na ulici a šel jsem po dlouhé příjezdové cestě až k domu Madison. Věděl jsem, že mám správnou adresu, protože z okna ve druhém patře řvala hudba a lidi se poflakovali i venku na trávníku. Dům byl obrovský. Nejdřív jsem si nebyl jistej, jestli je to jen jeden dům, nebo bytovka, když jsem se dostal blíž, tak jsem viděl, že je to jen jedno velké sídlo. Vstoupil jsem do té monstróznosti a poznal jsem skupinu lidí z mojí třídy.
"Carlos je tady," zapištěla nějaká holka. Snažil jsem se předstírat, že jsem neslyšel pištění, které následovalo. Madison, která měla na sobě krátké přiléhavé černé šaty a v ruce držela plechovku Bud Lightu, se propletla davem a objala mě. Myslím, že mi vylila trochu piva na záda. "Bože, ty seš tady."
"Jo."
"Provedu tě. Pojď za mnou."
Šel jsem s ní do kuchyně, která vypadla jako vystřižená z nějakého časopisu. Všechny spotřebiče byly z nerezové oceli. Linka byla z velkých žulových desek. Vedle dřezu byl velký zásobník, naplněný až po okraj ledem a plechovkami piva. Pro jednu jsem se natáhl.
"Je tady Kiara?" zeptal jsem se.
Madison si odfrkla. "Kdyby."
To asi byla odpověď.
Madison mě chytla za loket a vedla mě dál chodbou a nahoru po schodech. "Je tady někdo, s kým se musíš seznámit." Zastavila, když jsme došli k místnosti, která byla kousek stranou a byly v ní zastaralé hrací automaty, kulečníkový stůl a hokej.
Sen každého teenagera.
Taky to tam smrdělo po trávě. Měl jsem pocit, že jsem mimo jen z dýchání toho dýmu.
"To je rekreační pokoj," vysvětlila Madison.
Jsem si jistej, že tohle dává výrazu "rekreační pokoj" úplně novou úroveň.
Nějakej bílej kluk seděl na hnědé kožené sedačce a byl opřenej dozadu, jako by byl spokojenej a mohl by v té pozici zůstat napořád. Měl na sobě čisté bílé tričko, černé džíny a vysoké boty. Určitě si o sobě myslí, že je cool týpek. Na malým stolku před ním stála vodní dýmka.
"Carlosi, tohle je Nick," řekla Madison.
Nick na mě kývl.
Taky jsem kývl. "Jak je."
Madison si sedla vedle Nicka, vzala si dýmku a zapalovač, který vedle ní ležel, a dlouze si potáhla. Sakra, ta holka ale umí šlukovat.
"Nick tě chtěl poznat," řekla mi. Všiml jsem si, že její oči jsou podlité krví. Napadlo mě, kolikrát už si potáhla, než jsem přišel.
Lacey nakoukla do pokoje. "Madison, potřebuju tě!" zapištěla. "Pojď sem!"
Madison nám řekla, že se hned vrátí a vyklopýtala z pokoje.
Nick na mě pokynul, abych si sedl na gauč vedle něj. "Sedni si."
Ten kluk byl až moc uhlazený, můj radar se zapnul. Znal jsem jeho hru, protože už jsem v životě viděl tisíce Nicků. Sakra, taky jsem byl "Nick" v Mexiku.
"Dealuješ?" zeptal jsem se.
Zachechtal se. "Jestli kupuješ, tak dealuju." Podal mi dýmku. "Chceš si potáhnout?"
Zvedl jsem plechovku piva, kterou jsem držel v ruce. "Později."
Zamračil se na mě. "Ty nejsi polda, že ne?"
"Vypadám tak?"
Pokrčil rameny. "Nikdy nevíš. Poldové jsou dneska různí."
Okamžitě jsem pomyslel na Kiaru. Stala se určitě mou denní zábavou. Snažil jsem se zaznamenat její reakce pokaždé, když jsem ji naštval. Její růžové rty se stáhly pokaždé, když jsem řekl nějaký nevhodný komentář nebo když jsem flirtoval s nějakou holkou. I přes to, co jsem jí řekl a přes to, kolik sušenkových drobečků je v mojí skříňce, mi bude chybět mít ji za průvodkyni.
Ještě jsem se nerozhodl, co jí udělám za tu věc se sušenkama. Ale ať to bude cokoli, určitě to nebude čekat.
"Slyšel jsem, že se ti Madison chce dostat do klahot," řekl Nick, když vytahoval pytlík s pilulkami z přední kapsy kalhot. Vysypal je na stůl.
"Jo?" zeptal jsem se. "Kdes to slyšel?"
"Madison mi to řekla. A víš co?"
"Co?"
Hodil si do pusy modrou pilulku a zaklonil hlavu, aby ji spolkl.
"Obvykle to, co Madison chce, taky dostane."
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terushka terushka | E-mail | 16. února 2012 v 20:28 | Reagovat

Hm, tak žádná žhavá líbačka..Mno co, aspoň si s ním propletla prsty :D A Alex mi moc jako blbec nepřišel (u mě to prostě nejni možný :D ) prostě starostlivej bráška, a myslím, že se tolik stará oprávněně. Prostě nechce, aby se Carlos dostal to takový situace, v který byl on. Dost si toho prožil a já bych se chovala úplně stejně...A bylo hezký, jak ho Carlos kvůli těm jizvám bránil a chtěl zabít toho, kdo mu to udělal :)
Díky moc za překlad...:D

2 terushka terushka | E-mail | 16. února 2012 v 20:35 | Reagovat

A bude zítra další? Já už tu v sobotu ráno nebudu, odjíždím na lyžák až do příští soboty....
Možná si sebou vezmu notebook, takže bych vás mohla prudit dál - (hromadné nadšení)-, ale to nwm jistě...:DDD Byla bych váááážně moc moc moc vděčná ;-)

3 Veru Veru | 16. února 2012 v 20:42 | Reagovat

Holky vy jste rychlý jako blesk :-) Díky

4 Terka Terka | 16. února 2012 v 20:51 | Reagovat

[1]: [2]: Ty mě vždycky dostaneš, že se musím smát: "Aspoň si s ním propletla prsty." :-D  :-D
Sice budu mít asi tak tři hodiny mezi přípravama na ples, ale že seš to ty, tak na to zítra hned po škole kouknu a přeložím to. :-D Vsadím se, že Míša bude mít další taky, takže budou dvě jako vždycky.
Užij si to na lyžáku. Když zavzpomínám na svůj... No to bylo něco. Určitě se pobavíš. :-D Já jsem na lyžáku zažila jeden z nej týdnů se svou třídou a co sme dělali za hovadiny... :-D  :-D

5 terushka terushka | E-mail | 16. února 2012 v 21:10 | Reagovat

[4]: :DDD Jé, děkuji ti :))) Ples? To se máš, užij si to tam...
No já už jsem na lyžák šíleně natěšená, hovadiny rozhodně dělat budu, i když s náma jednou naprosto šílený učitelky, ale já jim to natřu! Na mě se tam jen tak nezapomene :DDDDDDDDDD
Už se těším na zítřek na další kapitolu! :-D

6 Kathy Kathy | 16. února 2012 v 21:30 | Reagovat

Díky za překlad. :-)

7 viki viki | 17. února 2012 v 9:00 | Reagovat

Děkuji za překlad !

8 Míša Míša | 17. února 2012 v 14:03 | Reagovat

[2]: bude se nám po tobě stýskat, ale zase si vezmi kolik tu na tebe za týden bude čekat kapitol ;-) notebook nepotřebuješ stačí net do mobilu; mam odskoušený :-D
Každopádně si to na lyžáku užij!!! :-D

Terko, a tobě zase ať se vydaří ples ;-) :-)

9 terushka terushka | E-mail | 17. února 2012 v 15:04 | Reagovat

[8]: No tak si ho nakonec beru :DDD Já původně nechtěla, ale když moje kámoška slyšela, že mi to máma dovolila, ale já měla v plánu ho nevzít, tak do mě ryla a ryla a ryla :DDD Tak si ho beru :D Prej na horory, že bude obrazovka větší a lepší než v přenosným DVD... Takže budu vesele prudit dál :D  :D :D To ste rády, co? :-P  
A děkuju, Míšo, určitě užiju! xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama