Origin - 9.kapitola 1/2

3. ledna 2014 v 20:46 | Viki (kor Majuš) |  Origin
KATY


Bolely mě nohy, když jsem se vlekla za Archerem, kulhající naší cestou k výcvikové místnosti.
S kým budu bojovat dnes? S Mo? S tím klukem s čírem? Nebo to bude ta dívka s opravdu pěknými červenými vlasy? Na tom nezáleželo. Stejně mi nakopou zadek.
Jediná věc, kterou jsem věděla, byla, že nedopustí, aby mě některý z hybridů zabil. Byla jsem moc cenná.
Archer zpomalil, což mi umožnilo dobelhat se k němu. Neřekl nic od té doby, co mě včera nechal v cele, ale zvykla jsem si na jeho mlčení. Nemohla jsem ho rozluštit. Vypadalo to, jako by nic z toho nepodporoval, i když to nikdy neřekl úplně. Možná to pro něho byla jen práce.
Zastavili jsme před dveřmi, které se mi hnusily. Zhluboka jsem se nadechla a prošla jimi, když se otevřely. Nemělo smysl vyhýbat se nevyhnutelnému.
Seržant Dasher čekal uvnitř, oblečený ve stejné uniformě, jakou měl na sobě, když jsem ho poprvé uviděla. Přemýšlela jsem, jestli jich měl nekonečnou zásobu. Pokud ne, musel mít zatraceně velký účet za čistírnu.
Šlo o hloupé věci, na které jsem myslela předtím, když jsem byla mlácena do jedné velké modřiny. Dasher mi věnoval zběžný pohled.
Z letmého pohledu na svůj odraz v mlhavém zrcadle v koupelně, jsem věděla, že vypadám jako žhavý bordel. Na pravé straně mého obličeje, byla tvář a oko ve škaredém odstínu fialové a taky nateklé. Můj spodní ret byl roztržený. Zbytek mého těla vypadal jako švédský stůl modřin.
Zavrtěl hlavou a ustoupil stranou, nechal doktora Rotha, aby mě znovu zkontroloval. Doktor vzal znovu mou krev, poslouchal dech, a pak mi svítil do očí.
"Vypadá trochu hůře poraněná," řekl, a strčil si stetoskop pod plášť. "Ale může se zúčastnit zátěžového testu."
"Bylo by hezké, kdyby se skutečně zúčastnila," zabručel jeden z chlapů za kontrolními panely. "A nejen tam tak stála."
Střelila jsem po něm pohledem, ale než jsem stačila otevřít pusu, přerušil ho seržant Dasher.
"Dnes to bude jiné," řekl.
Složila jsem si ruce a podívala jsem se na něho. "Ne. To nebude. Nebudu proti nim bojovat."
Jeho brada stoupla a zasekla se. "Možná jsme tě seznámili se zátěžovým testem nesprávně."
"Páni." řekla jsem s úsměvem od ucha k uchu, jak se jeho oči zúžily. "Jaká část celé téhle věci je nesprávná?"
"Nechceme, aby si bojovala, jen jako bojovala, Katy. Chceme se ujistit, jestli je tvoje mutace životaschopná. Vidím, že jsi neochotná ublížit jen dalším hybridům."
Vzplálo ve mně malinko naděje, jako křehká sazenice propichující zem. Možná, že postavení se proti tomu, nashromáždění všech těch modřin, něco znamenalo. Byl to malý krůček, který možná pro ně nic neznamenal, ale pro mě všechno.
"Ale musíme vidět tvoje schopnosti pod velkým tlakem." Pokynul chlapům u panelů a moje naděje havarovala a shořela. Dveře se otevřely. "Myslím, že tenhle test bude více přijatelný."
Bože, nechtěla jsem projít těmihle dveřmi, ale byla jsem nucena dávat jednu nohu před druhou, odmítajíc ukázat co i jen špetku slabosti. Dveře se za mnou zavřely, a já se dívala na další dveře a čekala, zatímco se mi v žaludku tvořil uzel. Jak sakra tohle mohli udělat přijatelné?
Nebylo nic, co by mohly... V tom okamžiku se dveře otevřely a prošel jimi Blake.
Zakuckala jsem se suchým, hořkých smíchem, když vešel do místnosti, sotva věnující pozornost zavírajícím se dveřím za ním. Najednou Dasherova slova o tom, že to bude přijatelnější, dávala smysl.
Blake se zamračil, když se postavil přede mě. "Vypadáš mizerně."
Vyvolalo to doutnající hněv. "Jsi překvapený? Víš, co tady dělali."
Prohrábl si prstama vlasy a očima přejížděl po mé tváři. "Katy, všechno, cos měla udělat, bylo sáhnout do Zdroje. Sama si to děláš těžší."
"Já si to-?" Zastavila jsem se, jak se ve mně rozehřál hněv. Zdroj se mi převaloval v břiše a cítila jsem, jak mi po celém tele vstávají chloupky. "Seš šílenej."
"Koukni se na sebe." Mávl na mně rukou. "Kdybys dělala, co po tobě chtěj, mohla ses tomu všemu vyhnout."
Postoupila jsem o krok vpřed, zírajíc na něj. "Kdybys nás v první řadě nezradil, mohli jsme se tomuhle všemu vyhnout."
"Ne." Vplížil se mu na tvář smutek. "Skončila bys tady bez ohledu na okolnosti."
"S tím nesouhlasím."
"Nechceš s tím souhlasit."
Zhluboka a rychle jsem se nadechla, hněv ze mě dostával to nejlepší. Blake se pohnul, aby mi položil ruku na rameno, ale já mu ruku srazila stranou. "Nedotýkej se mě."
Na chvíli se na mně jen díval, pak zúžil oči. "Jak jsem ti řekl už předtím, pokud chceš být na někoho naštvaná, tak na Daemona. To on ti tohle udělal. Ne já."
A tím to zabil. Všechen můj zadržovaný vztek a frustrace skrze mě šlehaly jako hurikán páté kategorie. Mozek se mi vypnul a bez přemýšlení jsem se otočila. Pěstí jsem mu škrábla čelist a ve stejnou dobu mu Zdroj zvedl hlavu. Z ruky mi vystřelil záblesk světla a otočil ho dokola.
Narazil o zeď a překvapeně se zasmál. "Sakra, Katy. To bolelo."
Páteří mi praskala energie, zajištující se mi v kostech. "Jak se ho za tohle opovažuješ vinit? Není to jeho chyba!"
Blake se otočil a opřel o zeď. Ze rtů mu tekla krev, kterou si utřel hřbetem ruky. Do očí mu vstoupil podivný lesk a pak se odstrčil od zdi. "Je to naprosto jeho chyba."
Moje ruka vystřelila a s ní i další výstřel energie, kterému se ale vyhnul, smějící se, jak se otočil, ruce po stranách. "To je to nejlepší, co máš?" provokoval mě. "Jen do toho. Slibuju, že na tebe půjdu zlehka, Kotě."
Při použití mé přezdívky-Daemonovy přezdívky-jsem vybuchla. V té sekundě byl na mně Blake, vrhla jsem se do strany, ignorující bolestný protest svých svalů. Jeho ruka vystřelila v širokém máchnutí a bělavě červené světlo zapraskalo. V poslední chvíli jsem se otočila, těsně se vyhýbající přímému zásahu. Znovu jsem přes sebe nechala projít vlnu energie, posílající další střelu přes celou místnost, zasahujíc ho do ramena. Zapotácel se, jeho ruce klesly na kolena, jak se ohnul v pase. "Myslím, že máš na víc, Kotě."
Přes oči mi jako závoj sklouzl ohnivě horký vztek. Vymršťující se dopředu, jsem ho sundala jako obránce NFL při plné rychlosti. Šli jsme k zemi ve změti propletených nohou a rukou. Přistála jsem na něm a opakovaně se rozmáchla rukou. Ani jsem pořádně neviděla, kde se strefuju, cítila jsem jenom vystřelující bolest, když se mé klouby spojili s jeho tváří. Blake strčil své ruce mezi mé a odstrčil je, vyvádějíc mě z rovnováhy. Na chvíli jsem zabalancovala a pak zvedl boky a přetočil se. Přistála jsem na zádech a z plic mi vystřelil vzduch. Mířila jsem mu na tvář, odhodlaná mu vyškrábat oči. Chytl mé zápěstí, přimáčkl mi je nad hlavou a naklonil se dopředu. Pod levým okem se mu otevřela rána a tvář mu začínala otékat. Při tom pohledu se přese mě přehnalo brutální množství uspokojení.
"Můžu se tě na něco zeptat?" zakřenil se Blake a skvrnky zelené v jeho očích zazářili. "Řeklas už Daemonovi že jsi mě políbila? Vsadím se, že ne."
Každý nádech jsem cítila ve všech částech mého těla. Moje kůže se stala velice citlivá k jeho váze a blízkosti. Hromadila se ve mně síla a místnost se zdála obalená v brilantním lesku bílé. Pohltil mě vztek a řídil každý můj dech, zabydlující se v každé mé buňce.
Úsměv se mu rozšířil. "Tak jako jsi mu nikdy neřekla, že jsme se rádi tulili-"
Vytryskla ze mě síla a najednou jsem nebyla na podlaze-my už jsme nebyli na podlaze-vznášející se několik stop ve vzduchu. Vlasy mi padali dolů, jemu zas do očí.
"Do prdele," zašeptal Blake.
Stoupající vzhůru, jsem si trhnutím osvobodila zápěstí a vrazila mu pěstí do hrudi. Bledou tvář mu zčeřil šok a o sekundu už letěl dozadu, narážející do zdi. Cement popraskal a poškození se rozšířilo po zdi jako bezbožná pavučina. Zdálo se, že celá místnost se otřásla s nárazem Blakeovi hlavy o zeď, a pak se sesunul k zemi.
Jedna moje část očekávala, že se zachytí, než narazí na podlahu, ale neudělal to. Dopadl s masitým plácnutím, které ze mě v okamžiku vyrazilo vztek. Přistála jsem na nohách, jako bych byla držená neviditelnými provázky, které byly náhle rozstřihnuté a houpavě pokročila dopředu.
"Blakeu?" zachraptěla jsem.
Nepohnul se. Ale ne... S třesoucíma rukama jsem si začala klekat, ale pak se zpod jeho těla začalo šířit něco temného a hustého. Pohled mi padl na zeď. Otisk velikosti Blakeova těla byl na zdi jasně viditelný, zasahující nejmíň tři stopy cementu. Ach, Bože, ne...
Pomalu jsem se podívala dolů. Zpod jeho nehybného těla prosakovala krev, táhnoucí se po šedé cementové podlaze, natahující se po mých teniskách.
Klopýtající dozadu, jsem otevřela ústa, ale nic z nich nevyšlo. Blake se ani nepohnul. Nepřevrátil se se zasténáním. Nepohnul se vůbec. A viditelná kůže na rukách a předloktích už začala blednout, měnící se na děsivý odstín bílé, která v ostrém kontrastu vystupovala proti tmavě červené krvi. Blake byl mrtvý. Ach můj Bože.
Čas se zpomalil a pak zrychlil. Pokud byl mrtvý, pak to znamenalo, že Luxen, který ho zmutoval taky, protože tak to fungovalo. Byli spojení jako já s Daemonem a pokud jeden z nich zemřel...ten druhý taky.
Blake si o to koledoval víc než jednou. A já jsem dokonce slíbila, že ho zabiju, ale slova...slova byla jedna věc. Činy byli něco úplně jiného. A Blake, i přes všechny příšerné věci co udělal, byl pouze výsledek okolností. Jenom mě provokoval. Zabil bez toho, aby to plánoval. Zradil, aby zachránil druhého. Stejně jako jsem to udělala-a udělám-já.
Ruce se mi třásly, jak jsem si je přitiskla na ústa. Všechno, co jsem mu řekla, se ve spěchu vrátilo. A v té kratičké sekundě-která v rozpětí miliónů nic neznamená-kdy jsem se tiskla ke své zuřivosti, jsem se změnila, stala se něčím, z čeho jsem si nebyla jistá, jestli se dokážu vrátit.
Hrudník se mi stahoval a plíce se mi zároveň bolestivě roztahovali.
Zapnul se interkom a v hrobovém tichu mě počáteční bzukot vylekal. Místnost naplnil hlas seržanta Dashera, ale já nemohla odtrhnout pohled od Blakeovy nehybné formy.
"Perfektní," řekl. "Prošla jsi zátěžovým testem."
Bylo toho na mně moc: Skončit tady, tak daleko od mámy a Daemona a všeho, co jsem znala, pak ty zkoušky a následné souboje s hybridy. A teď tohle? Bylo toho už příliš mnoho.
Zaklánějíc hlavu, jsem otevřela ústa k výkřiku, ale nic z nich nevyšlo. Nic, jak vešel Archer a jemně mi položil ruku na rameno, navádějící mě pryč z místnosti. Dasher něco řekl, znějící jako hrdý táta, a pak jsem byla odvedena z výcvikové místnosti do kanceláře, kde čekal doktor Roth, aby mi vzal další krev. Přivedli ženu Luxenku, aby mě vyléčila. Minuty se měnili v hodiny a já nic neřekla a nic necítila.
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Maty Maty | 3. ledna 2014 v 20:50 | Reagovat

Jéé, jak já se těšila :-) díky moc za překlad :-D

2 Cathrine14 Cathrine14 | Web | 3. ledna 2014 v 21:04 | Reagovat

Díky moc za překlad! :-D

3 Peťa Peťa | 3. ledna 2014 v 21:09 | Reagovat

Děkuju za překlad :-) Už se moc těšim na sekání Daemona a Katy. Ale je špatně že jí neuvidí Daemon zmlácenou takhle mu můžou nakukat jak se o ní neuvěřitelně dobře starají.

4 licis licis | 3. ledna 2014 v 21:17 | Reagovat

Hrozně moc děkuju. Strašně jsem se těšila. Blake si smrt zasloužil! Těším se má další kapitolu,snad bude brzy :-)

5 Iv Iv | 3. ledna 2014 v 23:12 | Reagovat

Děkuju !!! :-)

6 karol karol | 4. ledna 2014 v 3:00 | Reagovat

Dekuji moc za preklad

7 Blacky Blacky | 4. ledna 2014 v 8:42 | Reagovat

dakujem za preklad, prosim co najrychlejsie dalsiu:)

8 ja ja | 4. ledna 2014 v 13:12 | Reagovat

páni, já teda Blakea nikdy neměla ráda a jeho smrt sem si přála snad vždycky když se tam objevil! Ale mám takovej pocit že Katy provokoval aby se začala bránit a nedostávala další nakládačku.. hmm jeho smůla 8-O jinak moc děkuji za překlad!!

9 Radka Radka | 4. ledna 2014 v 15:06 | Reagovat

Děkuji za preklad.

10 Misha Misha | 4. ledna 2014 v 16:48 | Reagovat

Ty jo, jako fakt ho zabila?? Teda,ne žebych mu to už milionkrát za tu sérii nepřála, ale teď ... 8-O no, teď jsem z toho stejně v šoku O_O  a najednou rozpolcená, protože si myslím, že on měl Katy stejně rád, i když to byl parchant :-? Origin se horzně hrozně zamotává, nedivím se, že se Jen rozodla přidat další díl, ona by to v tomhle prostě rozmotat nestihla :-D Díky, holky!

11 katy katy | 4. ledna 2014 v 18:33 | Reagovat

Ďakujem za preklad! :-)

12 lea lea | 4. ledna 2014 v 18:34 | Reagovat

Ďakujeeeem! som rada že preklad pokračuje :-)

13 Domča Domča | 5. ledna 2014 v 7:26 | Reagovat

Díky holky za preklad,dúfam že bude čoskoro pokračovanie ;)

14 Anett Anett | 5. ledna 2014 v 12:25 | Reagovat

tyjooooooooo Katy ho fakt zabila jo ???  ale zasloužil si to tak my to nevadí neměl rejt do Daemona :-D  
suprová kapitola prosííím že bude bzo pokračování ?? [:tired:]  [:tired:]
díky za překlad :-)

15 Casey Casey | 5. ledna 2014 v 18:27 | Reagovat

Moc děkuju za novou kapitolu :-)

16 Marketka Marketka | 5. ledna 2014 v 19:26 | Reagovat

Ahoj, chtěla bych vám všem co se podílíte na překladu knihy moc poděkovat. K této sérii jsem se dostala celkem nedávno a jsem jí naprosto unešená. Už se nemohu dočkat dalšího pokračování. :-)

17 Lea Lea | 5. ledna 2014 v 21:27 | Reagovat

Fúúúha O_O chuderka Katy, snáď sa nebude dlho zožierať kvôli tomu, že ho zabila :-D on si to zaslúžil!!!! :-D teším sa na pokračovanie, a som veľmi, veľmi, veľmi zvedavá ako sa Katy a Daemon stretnú :-D ďakujem za preklad véééľmi pekne ♥♥♥

18 zia zia | 5. ledna 2014 v 22:22 | Reagovat

Dakujem kočky za preklad aj korekturu :-) skvela kapitola, teda polovica, Dakujeeeeeem :-D

19 Bellinka Bellinka | 6. ledna 2014 v 18:16 | Reagovat

Děkuji za překlad :-)

20 evudar evudar | 20. ledna 2014 v 9:55 | Reagovat

Děkuji za pokračování překladu. :-)

21 Anett Anett | 22. ledna 2014 v 12:31 | Reagovat

holky budete pokračovat v  překladu?? :-( ja jsem se na další díl tak těšila O_O  [:tired:] prosíím pokračujte

22 Janka Janka | 23. ledna 2014 v 11:04 | Reagovat

[21]: Určite neplánujeme skončiť s prekladom, len to dlhšie trvá :-)

23 Evelinka Evelinka | 25. ledna 2014 v 23:37 | Reagovat

[22]: to je dobře ;-) už jsme se báli že jste zkončili :-x

24 rara rara | 26. ledna 2014 v 0:06 | Reagovat

ale když to tak dlouho trvá tak z toho nemáme tolik jako když to je rychlejší ( ja vim je to zle ale je to pravda omlouvám se za to jestli se na mě budete zlobit)

25 Majuš Majuš | 26. ledna 2014 v 11:38 | Reagovat

[24]: Mňa samú to štve, takže ja sa nemám prečo hnevať. A už fakt neviem, čo vám mám napísať: Počkajte, lebo...? Už to znie naozaj smiešne...

26 Majuš Majuš | 26. ledna 2014 v 17:39 | Reagovat

Takže túto kapču dokončí nakoniec Janka. Majte strpenie, lebo preklad Originu zachraňuje už po niekoľkýkrát. To AJ znamená, že prekladá 3,5 kapitoly za sebou.

27 Veronika Veronika | 28. ledna 2014 v 13:25 | Reagovat

No tak teď nevím, co si o tom myslet ... protože jestli ho opravdu zabila, tak nevím, co to s ní udělá :-( ... Každopádně Katy už nebude jako dřív :-(

28 Lenide Lenide | 14. března 2014 v 14:14 | Reagovat

8-O ??? No, blbé pro Katy, (wow aká bola silná)a le aspoň už Bobo nikomu neublíži. Ale ten asher ju pochválil...ten je riadne šialený

29 Lenide Lenide | 14. března 2014 v 14:27 | Reagovat

*oprava, myslela som Dashera(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama