Origin - 9.kapitola 2/2

27. ledna 2014 v 21:58 | Janka (kor Majuš) |  Origin
DAEMON


Být pět hodin spoutaný kovovými želízky, obalenými onyxem, se zavázanýma očima, a pak posazený do letadla, nebyla zrovna moje představa zábavy. Hádám, že se báli, že způsobím pád letadla, což bylo hloupé. Vezlo mě tam, kam jsem chtěl jít. Nevěděl jsem, kde to bylo, ale věděl jsem, že to muselo být místo, kde drželi Kat. A pokud tam nebude, budu šílet.
Když letadlo přistálo, byl jsem poháněn do čekajícího auta. Zpod pásky jsem mohl rozeznat jasné světlo, pach byl opravdu suchý a kyselý, nejasně známý. Byla to poušť? Během dvouhodinové jízdy jsem zjistil, že jsem se vracel na místo, kde jsem naposledy byl před třinácti lety.
Oblast 51.
Zašklebil jsem se. To, že jsem měl zavázané oči, bylo zbytečné. Věděl jsem, kde jsme byli. Všichni Luxeni, jakmile byli odhaleni, byli zpracovaní dálkovým oddělením Edwards Air Force Base. Byl jsem mladý, ale nikdy nezapomenu na suchost vzduchu daleké, pusté krajiny Groom Lake.
Když vozidlo zastavilo, povzdechl jsem si a čekal, až se dveře na mé straně otevřou. Ruce přistály na mých ramenech a byl jsem vytažen z auta, a myslel jsem na to, že kohokoliv ruce to byly, měl štěstí, že ty moje byly spoutané za mými zády, protože někdo by dneska odcházel z práce se zlomenou čelistí.
Suché teplo Nevadské pouště mě ubíjelo, když jsem byl veden několik metrů, a pak mě ovanula vlna chladného vzduchu, zvedající mi z čela prameny vlasů. Když jsme byli ve výtahu, sundali mi pásku.
Nancy Husher se na mě usmála. "Promiň, ale museli jsme provést opatření."
Setkal jsem se s jejíma očima. "Vím, kde jsme. Už jsem tady byl."
Jedno tenké obočí se jí zvedlo. "Mnoho věcí se změnilo, odkdy jsi byl dítě, Daemone."
"Můžete mi dát dolů i tohle?" Zavrtěl jsem prsty.
Koukla se na jednoho z vojáků v maskáčích. Z toho, co jsem mohl říct, byl mladý, ale baret barvy khaki zakryl většinu jeho vrchní části tváře. "Odemkněte pouta. Nebude způsobovat problémy." Podívala se na mě. "Věřím, že Daemon ví, že tohle místo je vybaveno onyxovým obranným systémem."
Strážce přistoupil blíž a vylovil klíč. Jeho čelist mi řekla, že si nebyl příliš jistý, jestli jí má věřit, ale pouta odemkl. Poškrábaly mi odřenou kůži na zápěstích, když sklouzly dolů. Potřásl jsem rameny, uvolňujíc sevřené svaly. Kolem zápěstí jsem měl červené značky, ale nebylo to tak špatný.
"Budu slušný," řekl jsem, praskajíc si krk. "Ale teď chci vidět Kat."
Výtah zastavil a dveře se otevřely. Nancy vystoupila ven a voják mě postrčil dopředu. "Nejdřív musíš něco vidět."
Zastavil jsem se. "To nebyla součást dohody, Nancy. Pokud chceš, abych tohle dělal, chci hned vidět Kat."
Podívala se přes rameno. "To, co ti chci ukázat, souvisí s Katy. Pak ji uvidíš."
"Chci-" otočil jsem se, dívající se na strážce, dýchajícího mi na krk. "Vážně, chlape, musíš, sakra, couvnout."
Byl o půl hlavy nižší než já a ne v mé lize "mimořádných, prdel nakopávajících" schopností, ale neustoupil. "Pokračuj. Dál."
Ztuhl jsem. "A když ne?"
"Daemone," zavolala Nancy, její hlas byl protkaný netrpělivostí. "Jediné, co tímhle děláš je, že oddaluješ to, co chceš."
I když jsem nesnášel přiznat to, měla pravdu. Poslal jsem tomu kreténovi ještě jeden slibný pohled, otočil jsem se a následoval Nancy chodbou. Všechno bylo bílé s výjimkou černých teček ve zdech a stropě. Nevybavoval jsem si toho moc o vnitřku budov z mého dětství, ale pamatoval jsem si, že bylo velmi málo míst, kam jsme mohli jít. Většinu času jsme byli drženi na komunitním patře, dokud jsme se nepřizpůsobily a byli osvobozeni. Být zpátky tady mi moc nesedlo z mnoha důvodů.
Nancy se postavila před dveře a sklonila se. Zapnulo se červené světlo a nasvítilo její oko. Světlo na panelu se změnilo na zelené a dveře se odemkly. To se dokazuje obtížně a já jsem přemýšlel, jestli, kdybych na sebe vzal podobu Nancy, byli systémy připravené na rozpoznání. Pak znovu, cítil jsem se vyčerpaný jako poušť z čehokoli, čím byla vybavena tahle budova, takže jsem si nebyl jistý, co jsem vlastně mohl zvládnout. Uvnitř malé kruhové místnosti bylo několik monitorů řízených muži v uniformách. Každá z obrazovek ukazovala jiný pokoj, chodbu nebo patro.
"Nechte nás o samotě," rozkázala. Muži vstali z jejich stanovišť a spěšně opustili místnost, nechávajíc Nancy a mě s tím blbečkem, který přišel s námi.
"Co jste mi chtěli ukázat?" zeptal jsem se. "EuroCup?"
Našpulila rty. "Tohle je jeden z mnoha pokojů bezpečnostní kontroly, rozmístěných po budovách. Odtud můžeme monitorovat všechno v Paradise Ranch."
"Paradise Ranch?" Hořce jsem se zasmál. "Tak to teď nazýváte?"
Pokrčila rameny, a pak se otočila k jednomu monitoru, její prsty létaly přes klávesnici. "Všechny místnosti jsou zaznamenávány. To nám pomáhá monitorovat činnost z různých důvodů."
Přešel jsem si rukou přes strniště, rostoucí na mé tváři. "Dobře."
"Jedna z našich starostí, kdykoli přivedeme nového hybrida, je ujistit se, že nejsou nebezpeční pro sebe nebo pro ostatní," začala a překřížila si paže. "Je to proces, který bereme velmi vážně a projedeme několika koly testování, abychom se ujistili, že jsou životaschopní."
Vážně se mi nelíbilo, kam tohle směřovalo, pokud to souviselo s Kat.
"Katy prokázala, že má nějaké problémy a může být velice nebezpečná."
Zaťal jsem zuby tak silně, že jsem byl překvapený, že se nezlomily. "Pokud něco udělala, bylo to proto, že byla vyprovokována."
"Opravdu?" Nancy stlačila tlačítko na klávesnici a obrazovka vlevo nad ní zablikala.
Kat.
Všechen vzduch mi unikl z plic. Moje srdce se zastavilo a pak zrychlilo. Kat byla na obrazovce, sedící, se zády přitisknutými ke zdi. Obraz byl zrnitý, ale byla to ona. Byla to Kat. Byla v tom oblečení, které měla na sobě v tu noc, kdy byla chycená v Mount Weather a to muselo být před několika týdny. Zmatek ve mně rychle rostl. Kdy bylo tohle zaznamenáno? Nemohlo to být naživo. Její vlasy jí visely po stranách, ukrývající její nádherný obličej. Chtěl jsem jí říct, aby vzhlédla, ale na poslední chvíli jsem si uvědomil, že bych vypadal jako imbecil.
"Jak můžeš vidět, nikdo není blízko ní," řekla Nancy. "S ní v místnosti je Seržant Dasher. Dělá s ní počáteční rozhovor."
Najednou, Kat vystřelila brada a vyskočila na nohy, běžící kolem vysokého muže ve vojenské uniformě. V další vteřině padla na zem. Díval jsem se v otevřené hrůze, když Kat omdlela, a pak jeden z mužů popadl vodní hadici ze zdi.
Nancy stiskla tlačítko a naskočil jiný obraz. Chvíli mi trvalo zotavit se z poslední scény a pochopit, co se teď dělo, ale když mi to došlo, zaplavil mě čirý, rozžhavený vztek.
Na obrazovce, byla Kat a zatracený Blake, bojující. Otočila se a natáhla po lampě, ale on vystřelil kupředu, blokujíc ji. Když se na něj zavěsila, vzedmula se ve mně pýcha. Tohle bylo moje Kotě, s drápy a vším. Ale další věc způsobila, že jsem hledal cestu ven z pokoje. Blake odrazil její úder, stočil její ruku a otočil ji. Bolest byla vepsaná v Katině tváři, a pak ji přišpendlil zády na postel. Viděl jsem rudě.
"Tohle se neděje teď," řekla Nancy klidně. "Tohle bylo tehdy, kdy prvně přišla. Je to ztlumené."
Těžce dýchající, jsem se otočil zpátky k televizi. Bojovali a Blake ji samozřejmě přemohl. Přesto pořád bojovala, její záda se klenula a její tělo kroutilo pod jeho. Zvedla se ve mně zuřivost, poháněna silným vztekem a úrovní bezmocnosti, jakou jsem nikdy necítil a chutnala jako Blakeova krev. Moje ruce se zformovaly do pěstí a já jsem je chtěl vrazit do monitoru, protože jeho obličej nebyl přede mnou.
Když ji vytáhl z postele a viděl jsem ho tahat ji po podlaze pryč z obrazovky, otočil jsem se k Nancy. "Co se stalo? Kam ji vzal?"
"Do koupelny, kde nejsou kamery. Věříme v jisté soukromí."
Něco stiskla, video se přetočilo o pár minut dopředu a Blake vešel zprava. Posadil se na postel-její postel-a Kat se objevila o pár vteřin později, úplně promočená. Vykročil jsem vpřed, vydechujíc nosem. Vyměnili si pár slov a pak se Kat otočila, otevřela prádelník, popadla oblečení a zmizela zpátky do koupelny. Blake si spustil hlavu do dlaní.
"Já ho, do prdele, zabiju," slíbil jsem, nikomu obzvlášť, ale tohle rozhodně dodržím. Za tohle zaplatí-za všechno-tak či onak.
Voják si odkašlal. "Blake již není problém."
Otočil jsem se k němu tváří, dýchající nepravidelně. "Řekneš mi, proč?"
Stiskl rty dohromady. "Blake je mrtvý."
"Cože?"
"Je mrtvý," zopakoval. "Katy ho zabila před dvěma dny."
Připadalo mi to, jako by mi zem zmizela zpod nohou. Moje první reakce byla popřít to, protože jsem nechtěl věřit, že by Kat udělala něco takového-že si tím musela projít.
Monitor byl vypnutý a Nancy mě pozorovala. "Důvod, proč ti tohle ukazuju, není to, že bych tě chtěla rozrušit nebo naštvat. Musíš vidět na vlastní oči, že se Katy ukázala nebezpečná."
"Nepochybuju o tom, že pokud to Kat opravdu udělala, měla důvod." Moje srdce mi bušilo v hrudi. Potřeboval jsem ji vidět. Pokud to udělala... Nemohl jsem zvládnout myšlenku na to, čím si musela procházet. "A já bych to udělal taky, kdybych byl na jejím místě."
Nancy tiše hvízdla a já jsem ji přidal na můj "zemře bolestivě" seznam.
"Nelíbí se mi myšlenka, že bys byl taky nestabilní," řekla.
"Kat není nestabilní. Všechno, co tyhle videa ukazují, je, že se bránila nebo měla strach."
Nancy udělala zvuk nesouhlasu. "Hybridi můžou být tak nepředvídatelní."
Setkal jsem se s jejím pohledem a držel ho. "To Luxeni taky."
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Veru Veru | 27. ledna 2014 v 22:20 | Reagovat

Moc děkuju za překlad!

2 zia zia | 27. ledna 2014 v 23:11 | Reagovat

Dakujem za preklad aj korekturu:-) bay, kde ste sa mi stratili? Chybali ste mi :-)

3 evudar evudar | 27. ledna 2014 v 23:17 | Reagovat

Děkuji za další pokračování. :-)

4 Veronika Veronika | 28. ledna 2014 v 13:33 | Reagovat

Děkuji. :-)

5 Anett Anett | 28. ledna 2014 v 19:48 | Reagovat

jéééééé další překlad děkuju :-P

6 Lenide Lenide | 14. března 2014 v 14:23 | Reagovat

To je ale klamárka! :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama