Origin - 18.kapitola 1/2

8. března 2014 v 22:01 | Janka (kor Majuš) |  Origin

KATY



Ty jsi ten pravý, Daemone.

Ach, můj Bože, málem jsem zabodla tu jehlu Nancy do oka. Dobře, že jsem to neudělala, protože to by zmařilo celý účel toho, co jsem udělala.

Zkřížila jsem si ruce, omotala je kolem stříkačky a schovala ji pod paží. Svědomitě jsem následovala Daemona a Archera ven z místnosti, napůl očekávající, že mě někdo sejme zezadu. Díkybohu, nikdo to neudělal.

Ve vzrušené náladě z potenciálně úspěšné mutace, mi nikdo nevěnoval pozornost. Kromě Daemona na mě během těchto věcí nikdo nedával pozor, s výjimkou Archera, a jestli nakoukal do mých myšlenek, určitě nic neřekl. Když jsem popadla sérum, moc jsem nad ničím nepřemýšlela, ale teď, když jsem ho držela v ruce, jsem věděla, že když mě chytí, pravděpodobně toho budu litovat. A Daemon taky. Jestli mi Archer právě teď četl myšlenky, a nespolupracoval s Lucem, byli jsme totálně v háji.

Šli jsme k výtahu a Nancy s nově zmutovaným hybridem zamířili opačným směrem. Byli jsme sami, jenom my tři, když se dveře výtahu začali zavírat. Téměř jsem nemohla uvěřit našemu štěstí. Moje srdce bušilo vzrušením a strachem, jako když bubeník hraje sólo.

Šťouchla jsem Daemona do paže, a tak upoutala jeho pozornost. Podíval se na mě a já se koukla dolů na mou ruku, opatrně rozevírající prsty. Bylo vidět jenom špičku stříkačky. Jeho oči zablikaly, rozšířily se a setkaly se s mými.

V té chvíli jsme oba věděli, co tohle znamená. S LH-11 v rukách jsme neměli čas. Někdo nakonec zjistí, že chybí nebo mě mohli zachytit na bezpečnostní pásce. Ať tak či onak, to byl ten pravý čas na "dělej nebo zemři".

Když se dveře výtahu zavřely, Archer se k nám otočil. Daemon se posunul dopředu, ale Archerova ruka vystřelila. Dech se mi zasekl v hrdle, když jeho ruka udeřila do kontrolního panelu. Výtah se ani nehnul.

Archerův pohled sklouznul k mé ruce a jeho hlava se naklonila na stranu. "Vy máte LH-11? Ježíši. Vy dva jste... Byl jsem přesvědčený, že to nedokážete, ale Luc řekl, že jo." Jeho oči švihly k Daemonovi. "Ale vážně jsem si nemyslel, že to jeden z vás sebere."

Moje srdce bušilo tak silně, že se moje prsty chvěly kolem jehly. "Co s tím uděláš?"

"Vím, nad čím přemýšlíš." Archerova pozornost byla zaměřená na Daemona. "Proč jsem nesebral sérum pro Luca já? To není důvod, proč jsem tady byl, a nemáme čas, abych to teď vysvětloval. Velmi brzo budou vědět, že ta stříkačka chybí." Udělal rychlou přestávku, a otočil se zpátky ke mně. "A plán ve tvé hlavě je šílený."

Přemýšlela jsem nad původníma, ale teď jsem myslela na Duhovou Brite, která předváděla Electric Slide.


Cokoliv, co udrží Archera mimo mé hlavy.

Udělal obličej. "Vážně, lidi?" řekl a sundal si baret. Zastrčil si ho do zadní kapsy. "Co přesně si myslíte, že tím dosáhnete? Váš plán má sto procentní šanci na selhání."

"Jsi chytrák," řekl Daemon se ztuhnutými rameny. "A nemám tě rád."

"A mě je to fuk." Archer se otočil ke mně. "Dej mi LH-11."

Moje prsty se kolem stříkačky utáhly. "Ani náhodou."

Jeho oči se zúžily. "Dobře. Vím, co se chystáte udělat. I když jsem vás varoval, abyste to nedělali, plánujete vypustit zrůdy přírody, a pak co? Pokus o zdrhnutí? Kromě faktu, že nevíte, jak se dostat z této budovy, budete potřebovat ruce, a nechcete se zatěžovat tou jehlou. Věřte mi."

Zaplavila mě nerozhodnost. "Nerozumíš. Pokaždé, když jsme někomu důvěřovali, spálili jsme se. Předat ti tohle-"

"Luc vás nikdy nezradil, nebo jo?" Když jsem potřásla hlavou, Archer udělal grimasu. "A já bych nikdy nezradil Luca. Dokonce i já mám z toho malého sráče trochu strach."

Podívala jsem se na Daemona. "Co si o tom myslíš?"

Byl chvíli zticha, a pak řekl: "Když nás zradíš, nebudu dvakrát přemýšlet, a zabiju tě před Bohem a všemi. Pochopils?"

"Ale musíme LH-11 odsud dostat," řekla jsem.

"Jdu s vámi, jestli se vám to líbí nebo ne." Archer mrkl. "Slyšel jsem, že Olive Garden je dobrá restaurace."


Vzpomněla jsem si na náš rozhovor o něm a normálním životě, a z nějakého důvodu, mi to to, co jsem se chystala udělat, ulehčilo. Nerozuměla jsem, proč pomáhal nám nebo Lucovi, nebo proč tohle nesebral už dřív, ale jak řekl, již jsme byli příliš hluboko.

Těžce jsme polkla a podala mu stříkačku. Připadalo mi to, jako bych mu předávala svůj život, což jsem svým způsobem vlastně dělala. Vzal si ji, vytáhl svůj baret a omotal ho kolem stříkačky, pak si baret zastrčil do přední kapsy.

"Takže pojďme rozjet tuhle párty," řekl Daemon, dívající se na Archera, když se natáhl a krátce mi stiskl ruku.

"Máš kus opálu?" zeptal se Archer.

"Jo." Daemon blýskl troufalým úsměvem. "Nancyin zájem o mně je užitečný, co?" Zamával zápěstím a červená na opálu zablikala. "Čas na to, být úžasný."

"Proměň se na Nancy." Archer stiskl tlačítko podlaží. "Rychle."

Daemonova podoba zaplápolala a začal se měnit. Zkrátil se o pár centimetrů, jeho vlny se vyrovnali na řídké tmavé vlasy stažené do ohonu a jeho rysy úplně vybledly.

Objevily se prsa. Tehdy jsem věděla, kam tím mířil. Ještě se objevil fádní ženský kalhotový kostým a najednou vedle mě stála Nancy Husher. Ale nebyla to Nancy.

"To je tak šílené," zamumlala jsem.

Prohlížela jsem si ho-ji-cokoliv a hledala nějaký prozrazující důkaz, že to byl opravdu Daemon. Zašklebila se. Jo, pořád to byl Daemon.

"Myslíš, že to bude fungovat?" zeptala jsem se ho.

"Řeknu na to jen tolik, že sklenice je z poloviny plná."

Zastrčila jsem si volné prameny vlasů za ucho. "To je uklidňující."

"Osvobodíme děti, a pak nastoupíme zpátky do tohohle výtahu a zamíříme do přízemí."

Podíval se na Archera s každou špetkou autority, kterou Nancy měla. "Když se dostaneme ven, dám jí opál." Podíval se na mě. "Nehádej se o tom se mnou. Budeš ho potřebovat, protože budeme utíkat, a budeme utíkat rychleji, než kdy předtím. Co ty na to?"

Tenhle plán mi nezněl dobře. Tam venku nebylo nic než pouštní pustina, pravděpodobně tak stovky mil, ale přikývla jsem. "No, víme, že tě nezabijí. Jsi příliš úžasný."

"To si piš. Připravená?"

Chtěla jsem říct ne, ale řekla jsem ano, a pak Archer stiskl tlačítko pro deváté podlaží. Když se dal výtah do pohybu, moje srdce bušilo. Zastavil na pátém poschodí. Sakra. S tímhle jsme nepočítali.

"To je v pořádku," řekl Archer. "Takhle se dostaneme do budovy B."

Hrůza se usadila v mém žaludku, když jsme vystoupili na širokou chodbu. Všechno to mohla být past nebo další podvod, ale nebyla žádná cesta zpátky.

Archer položil ruku na mé rameno, jako by to udělal i normálně, když mě někam doprovázel. Jestli se to Daemonovi nelíbilo, nedal to na sobě znát. Jeho výraz zůstal chladně pohrdavý, což byla celá Nancy. Na chodbě byli lidé, ale nikdo nám ve skutečnosti nevěnoval pozornost. Dorazili jsme na konec chodby a vešli do širšího výtahu. Archer stiskl tlačítko označené písmenem B a výtah se pohnul. Když zastavil, vstoupili jsme do další chodby a šli rovně k ještě dalšímu výtahu, a pak vybral deváté podlaží. Devět pater pod zemí. Fuj.

Zdálo se to jako dlouhá cesta na to, aby se původní dostali ven, ale pak znovu, byli jako malí Einsteinové na cracku.

S vysušenou pusou jsem nutila své srdce zpomalit, než jsem mohla mít panický záchvat. Během vteřin výtah zastavil a dveře se otevřely. Archer ustoupil na stranu, pouštějící Daemona a mě, abychom vyšli první. Koutkem oka jsem ho viděla stlačit tlačítko pro zastavení. Výtah se otevřel do malé haly bez oken. Dva vojáci stáli před dvojitými dveřmi. Hned, jak nás zahlédli, narovnali se.

"Paní Husherová. Důstojníku Archere," řekl ten napravo, přikyvujíc. "Můžu se zeptat, proč jste ji přivedli sem dolů?"

Daemon postoupil kupředu a tleskl rukama totálním Nancy způsobem. "Myslela jsem, že bude dobrý nápad, aby viděla naše největší úspěchy ve svém přirozeném prostředí. Možná jí to pomůže lépe pochopit věci, co se tady dějí."

Musela jsem rychle zavřít pusu, protože slova, která vyšla z jeho úst, byla tak podobná Nancy, že jsem se chtěla smát. Ačkoli ne normálním smíchem, ale tím šíleným, hysterickým chichotáním. Vojáci si vyměnili pohledy.

Pan "upovídaný" vykročil vpřed. "Nejsem si jistý, jestli je to dobrý nápad."

"Zpochybňujete mně?" zeptal se Daemon, Nancyiným nejarogantnějším hlasem vůbec.

Skousla jsem si spodní ret.

"Ne, madam, ale tahle oblast je uzavřena pro všechen personál, který nemá povolení a...a pro návštěvníky taky." Pan "upovídaný" se podíval na mě, pak na Archera. "To byl příkaz, který jste dala."

"Pak bych měla být schopná, přivést sem dolů kohokoliv chci, nemyslíte?"

S každým úderem srdce jsem věděla, že se nám krátí čas. Ruka na mém rameni se napjala a věděla jsem, že si to myslel dokonce i Archer.

"A-ano, ale tohle je proti protokolu," koktal pan "upovídaný". "Nemůžeme-"

"Víte co?" Daemon vykročil vpřed a vzhlédl. Neviděla jsem žádné kamery, ale to neznamenalo, že tam nebyly. "Do prdele s protokolem."

Daemon napřáhl ruku a záblesk světla mu vystřelil z dlaně. Koule energie se rozdělila na dvě části, jedna vrazila do hrudi pana "upovídaného" a druhá do toho tichého vojáka. Spadli na zem, kouř stoupal z jejich těl. Pach spáleného oblečení a masa mi udeřil do nosu.

"No, to je taky způsob, jak to udělat," řekl Archer suše. "Teď už není cesta zpátky."

Daemon mu uštědřil pohled. "Můžeš otevřít ty dveře?"

Archer postoupil kupředu a sklonil se. Červené světlo na panelu se změnilo na zelené. Vzduchotěsný uzávěr cvakl a dveře se otevřely.

Napůl jsem očekávala, že na nás někdo vyskočí a namíří nám zbraň do obličejů, když jsme kráčeli do otevřeného prostoru na devátém podlaží a zadržela jsem dech. Nikdo nás nezastavil, ale dostali jsme několik divných pohledů od personálu, který se potuloval kolem.

Tohle poschodí bylo jiné, než ty, které jsem viděla. Bylo ve tvaru kruhu s několika dveřmi a dlouhými okny. Uprostřed bylo něco, co mi připomínalo ošetřovatelskou stanici.

Archer spustil ruku a cítila jsem, jak se něco tisklo do mé. Podívala jsem se dolů, překvapená, když jsem uviděla, že držím pistoli.

"Není to bezpečné, Katy," řekl a pak si stoupl vedle Daemona. Tichým hlasem řekl: "Musíme to udělat rychle. Vidíte ty dvojité dveře? Tam by měli být v tuto denní dobu." Odmlčel se. "Už vědí, že jsme tady."

Chlad se plazil po mé páteři. Zbraň v ruce se mi zdála příliš těžká. "No, to není vůbec strašidelný nebo tak něco."

Daemon se na mě podíval. "Zůstaň blízko."

Přikývla jsem, a pak jsme vykročili kolem stanice směrem k dvojitým dveřím s dvěma malými okny. Archer byl hned za námi.

Nějaký muž vyšel ven. "Paní Husherová-"

Daemon napřáhl ruku a drsným výpadem zasáhl muže do hrudi. Ten vyletěl do vzduchu, bílý laboratorní plášť kolem něj plápolal jako křídla holubice, než narazil do okna uprostřed stanice. Sklo popraskalo, ale nerozbilo se, když muž sklouzl dolů.

Někdo zakřičel, ten zvuk byl skřípající. Další muž v laboratorním plášti spěchal směrem k otvoru do centra stanice. Archer se otočil a chytil ho kolem krku. O vteřinu později bílá skvrna proletěla kolem mého obličeje a udeřila do protější zdi. Vypukl zmatek.
 

27 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Blacky Blacky | E-mail | 8. března 2014 v 22:08 | Reagovat

holky mate tu chybu , kapitolu tach

2 Iv Iv | 8. března 2014 v 22:13 | Reagovat

Chybička se vloudila, zařádil tiskařskej šotek, tohle je ORIGINální Take a Chance :-D

3 Majuš Majuš | 8. března 2014 v 22:25 | Reagovat

Ak sa sem tá časť kapitoly dostane, tak si to vážte, lebo sme si pri nej obe skoro trhali vlasy. ;-)Bola to nekonečná kapitola. :-D

4 Jani Jani | 9. března 2014 v 11:28 | Reagovat

Paráda :-D Teším sa na zvyšok :-D Ďakujem za preklad :-)

5 Miška Miška | 9. března 2014 v 12:53 | Reagovat

Akce osvobození v plném proudu ... Jsem napnutá jako struna

6 Radka Radka | 9. března 2014 v 20:09 | Reagovat

Děkuji za překlad.

7 Blacky Blacky | E-mail | 9. března 2014 v 22:49 | Reagovat

ach dakujem za preklad ste bozie skutocne a ja vas milujem:)

8 zia zia | 9. března 2014 v 23:33 | Reagovat

kočky dakujem a skvelý preklad a korekturu

9 jiiza jiiza | 10. března 2014 v 7:24 | Reagovat

Super preklad, dekuji :-)
Je to napinave jak ksandy :-D

10 Anett Anett | 10. března 2014 v 9:02 | Reagovat

diky za překlad :-D  huráá už prchaj pryč a Archer jde s nima toje dobře :D

11 Renca Renca | 10. března 2014 v 13:03 | Reagovat

Moc děkuji za překlad.

12 Majuš Majuš | 10. března 2014 v 13:22 | Reagovat

"Držte si klobúky," koniec kapitoly odoslaný ;-)

13 Casey Casey | 10. března 2014 v 14:47 | Reagovat

Děkuju za další kapitolu :-)

14 Silje Silje | 10. března 2014 v 21:42 | Reagovat

[3]: Majuš prosím tě , vlasy si netrhej ;-)
jinak děkuji za překlad.
Koukala jsem, že Opposition bude až v srpnu ( august) :-)

15 Majuš Majuš | 11. března 2014 v 22:53 | Reagovat

[14]:Skúsim na to myslieť aj pri posledných kapitolách. ;-) Dúfajme, že ho aj vydajú tak ako je plánovaný (tuším na 8 augusta) a nie že sa vydanie opäť presunie na koniec augusta, ako to bolo s Originom. :-(

16 Silje Silje | 11. března 2014 v 23:22 | Reagovat

[15]: ano musíme doufat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama