BOL - 7.kapitola

13. dubna 2014 v 20:24 | Míša |  Because of low - Abbi Glines
Kapitola sedm


Marcus
Willow toho cestou k sestře moc nenamluvila. Nebyl jsem si jistý jestli je naštvaná kvůli mojí konfrontaci s Kritem, nebo je jen zamlklá. Neměl jsem v úmyslu zasahovat jí od života. Jen jsem myslel, že jí využívá, nebo s ní zachází jako s ostatními ženami a z toho jsem lezl z kůže. Willow byla pro někoho jako on příliš hodná. Potřebuje někoho, kdo s ní bude zacházet jemně.
"Podívej, omlouvám se za to co jsem řekl Kritovi. Není mi nic do toho s kým randíš. Neměl jsem se do toho plést."
Ne že bych to neudělal znovu, pokud bych mohl, ale chtěl jsem vidět její úsměv. Už za pár minut vystoupí z mého auta a já potřeboval slyšet její smích, který mě dnes v noci udrží v teple.
"Neměl ses do toho plést. Ale měl jsi pravdu. Krit není můj typ. Vyhýbám se mu už nějakou dobu."
Dobře. Věděla, že je to pitomec.
"Takže mi odpouštíš?" zeptal jsem se a rychle se po ní podíval.
Koutky úst jí nadzdvihl malý úsměv.
"Předpokládám, že ano."
Dramaticky jsem si oddychl úlevou.
"Kruci holka, úplně jsem se zpotil."
Auto mi naplnil smích, který jsem tak moc chtěl slyšet. Roztáhl se mi hrudník a najednou jsem se do něj chtěl zabušit pěstí. Dělala ze mě neandrtálce.
"Promiň, že sis kvůli mě dělal starosti. Jsem jen unavená. Byl to dlouhý den."
"Budeš moct jít rovnou do postele až se tam dostaneš?"
Nelíbilo se mi nechávat jí u její sestry. Začínal jsem si zvykat na vědomí, že je v noci v bezpečí našeho bytu.
"Napřed se osprchuju, ale pak jo, půjdu rovnou do postele," zavrtěla se na sedadle a otočila ke mě hlavu. "Je s tvojí sestrou všechno v pořádku?"
Vzpomněl jsem si na náš skoro polibek a najednou jsem si jí chtěl zoufale přitáhnout k sobě a dokončit to, z čeho jsme byli ráno vyrušeni.
"Je v pohodě. Díky."
"Dobře."
Čekal jsem a doufal, že se zmíní o té puse, ale neudělala to. Místo toho jsme jeli zbytek cesty mlčky. Když ukázala na malý cihlový domek, zajel jsem před něj. Kéž bych si jí mohl nějak nechat u sebe.
"Tady je to," řekla ospalým tónem. Rozepnula si pás, sáhla po klice a pak se na mě ohlédla, "Díky za odvoz. Nevím jak jsi zjistil, že potřebuju svézt, ale jsem ti velmi vděčná, že ses ukázal. Jsem vyčerpaná a jít to pěšky by bylo hrozný."
Slyšel jsem dnes Cage jak s ní telefonuje. Z konce konverzace jsem se dozvěděl, že potřebuje odvoz, který si zařídí od kolegy. Došlo mi, že Cagovi buď lže, aby ho uklidnila, nebo ho opravdu má, ale odřekne to a nechá se odvézt ode mě, když se prostě ukážu. Když jsem pak vešel do restaurace, byl jsem zatraceně pěkně odhodlaný, že odtamtud odejde se mnou.
"Jo, no, mám svoje způsoby. Ale víš, pro moje super lidský schopnosti by bylo příště lehčí, kdybys mi zavolala. Nebudu pak muset používat umění čtení mysli."
Zasmála se. "Dobře, udělám to. Nechci mít na triku přehnané používání tvých super schopností."
"Přesně moje slova. Bylo by to neuvěřitelně nápomocný."
Její smích utichl a usmála se na mě, pak se otočila a vystoupila z auta.
Napadlo mě doprovodit jí ke dveřím, ale pak bych jí políbil a náš první polibek se najednou zdál neuvěřitelně důležitý. Nechtěl jsem, aby na něj došlo před domem její sestry. Někde, kde to nenávidí. Chtěl jsem, aby se odehrál někde, kde na to bude s láskou vzpomínat. Takže jsem jí místo toho sledoval dokud nebyla bezpečně uvnitř, pak jsem vycouval z příjezdovky a zamířil domů.
Willow
Až se mi dostane Tawny pod ruce tak jí uškrtím. Ne, uškrcení by pro ní bylo příliš dobrý. Pramen po pramenu jí vyškubu všechny vlasy. Ne, počkat, budu je rvát plnými hrstmi. Jak vůbec můžeme být příbuzné? Kdybychom neměly naprosto stejnou barvu vlasů jako naše matka, tak bych přísahala, že mě v porodnici vyměnili. Co za matku nepřijde domů a ani nezavolá, když si má převzít svoje dítě? Myslím to vášně! Kdo tohle udělá? Posunula jsem si Larissu výš na boku a v druhé ruce jsem nesla tašku s plenami. Její autosedačka mi stála vedle nohy na štěrkové zemi. Když mělo to dítě někam jít, muselo sebou mít víc věcí, než jsem já sama vlastnila. Políbila jsem jí na roztomilou hlavičku a přitulila si jí k sobě blíž. Odmítala jsem jí nechat s kočičí dámou, když jsem moc dobře věděla, že moje sestra dnes nemusí do práce.
Cage zaparkoval vedle mě, pak vyskočil z auta a oběhl ho, aby mi pomohl s Larissou a její taškou.
"Tady, já připoutám sedačku."
Co se Larissa narodila stal se s Cage v instalování dětské sedačky profík. Často nás musel přijet zachraňovat.
Otočil se, aby mi vzal Larissu z rukou, "Ahoj, holčičko," zavrkal na ní, zatímco jí choval v náručí. Milovala Cage. Ta holka měla pro muže slabost. Zvláště pro atraktivní muže. Chraň bůh, aby byla po matce. Natáhla buclatou ruku a poplácala ho po tváři, "Cay," oznámila hlasitě. Poslední dobou mu začala říkat 'Cay'. Ještě se jí nedařilo vyslovovat správně 'g'.
"Jo, Cage si přijel pro svojí holku. Tak a teď tě připoutám."
Jakmile jí zajistil, vstal a vtáhl si mě do náruče.
"Špatný ráno," řekl a třel mi záda. Jen jsem přikývla a nechala se od něj uklidňovat. Byl v tom tak dobrý.
"Teď už je to dobrý. Mám tě. Vezmeme malou k nám a pak si budeme dělat starosti s hledáním její matky. Tawny se určitě někdy během dneška ukáže."
"Ano, ale já promeškám přednášky, protože nepřišla včas," zabručela jsem.
"Je to sobecká děvka. To není nic novýho. Víš to."
S odevzdaným povzdychem jsem se zhroutila na sedadlo spolujezdce Cagovo černého mustangu a opřela si hlavu dozadu o sedadlo. Pořád jsem byla unavená. Larissa se ve čtyři vzbudila s bolestí bříška a pak znovu v šest. Potřebovala jsem víc spánku. Stejně by nejspíš bylo zbytečný jít dneska do školy. Nebyla jsem si jistá jestli bych na přednášce udržela otevřené oči.
"Byla jsi s ní většinu noci vzhůru?"
Přikývla jsem a zívla.
"Nabídl bych ti, že jí doma ohlídám, aby ses mohla prospat, ale nemůžu zmeškat hodinu, nebo by mě na zápase posadili na lavičku."
"Já vím. Odpadnu až si jí Tawny vyzvedne. Dobrá zpráva je, že dnes večer nepracuju."
Cage zapnul rádio a zbytek cesty k jeho bytu jsme jeli v příjemném tichu.
Marcus
Byl jsem vzhůru od chvíle co jsem slyšel Cage odejít. Bylo příliš brzy na to, aby byl vzhůru, zvlášť když se domů vrátil pozdě v noci. Což mohlo znamenat je jednu věc. Volala mu Willow. Po minulém večeru jsem doufal, že příště zavolá mě. Očividně ne.
Právě jsem dovařil další konvici kávy, když se otevřely dveře. Dovnitř vešel Cage a na ruce nesl malou holčičku s krátkými blond prstýnky, které jí poskakovaly kolem hlavy. Velké zelené oči jí zářily nadšením, zatímco si prohlížela byt a pak se zadívala na mě. Za nimi vešla Willow, nesoucí velkou růžovou, puntíkovanou tašku a hodila jí na židli vedle dveří. Měla na sobě krátké šortky, které na střední škole nosily na tréninky roztleskávačky. Tyhle šortky měly za účel přivádět kluky k šílenství. Její modrá mikina měla v předu znak Hurricanes Baseball a byla jí příliš velká. Viděl jsem jí na Cagovi víc než jednou.
"Přinesu z auta sedačku, převlíknu se a musím jít," řekl Cage Willow.
Zakryla si pusu, aby zakryla zívnutí. Minulá noc nejspíš nešla moc dobře.
"Dobře, díky," odpověděla a natáhla se pro blondýnku, která se držela Cage za triko.
"Pojď Larisso, dáš si něco k snídani. Cage musí jít do školy."
"Cay," řekla holčička hlasitě, plácajíc Cage po hrudi.
"Ano, to je Cage. Dej mu pusu na rozloučenou a pojď se mnou."
Otočila se a dala Cagovi velmi hlasitou, mokrou pusu, pravděpodobně včetně olíznutí.
Cage se zasmál. "Teda, to je pro kluka ten správný způsob jak začít den, Larisso."
S napřaženýma buclatýma rukama se přesunula k Willow.
"Dobré ráno, Marcusi," řekla Willow, když s Larissou vešla do kuchyně.
"Špatná noc?"
Pokrčila rameny a trochu se zamračila, "Dalo by se to tak říct."
"Lariso, tohle je můj kamarád Marcus. Bydlí tady s Cagem," podívala se od holčičky ke mě, "Marcusi, tohle je moje neteř Larissa."
Položil jsem hrnek s kávou, natáhl se, abych vzal její ručičku do svojí a potřásl jí. "Moc rád tě poznávám, Larisso."
Propukla v hlasité, vysoké chichotání a zatleskala, když jsem jí pustil ruku.
"Ráda flirtuje, takže se chovej slušně," varovala mě Willow a šla ke stolu. Sledoval jsem jak posadila Larissu na židli, pak jsem si přidřepl, abych byl v úrovni jejích očí. "Můžu ti udělat palačinky, nebo vajíčka, nebo jestli chceš, vsadím se, že ti Cage dá trochu svých čokoládových lupínků."
Larissa vesele přikývla.
"Fajn, nebudu dělat všechny tři. Musíš si jedno vybrat. Palačinky, vajíčka, nebo cereálie."
Larissiny výrazné oči se setkaly s mými a usmála se. Bylo to rozkošný dítě.
"Cayovo ceeálie."
Přikývl jsem a vstal, "Takže Cagovo cereálie."
Willow měla pod velkou mikinou svěšená ramena a pod očima měla tmavé kruhy. Nelíbilo se mi jak je unavená.
"Postarám se o to. Posaď se vedle Larissy a jestli budeš opravdu hodná, udělám ti omeletu."
Zastavila se, sklonila hlavu ke straně a prohlížela si mě. Udržoval jsem s ní oční kontakt.
"Proč?"
Překonal jsem vzdálenost, která nás oddělovala, zvedl ruku a palcem přejel po kruzích únavy pod jejíma očima.
"Protože jsi vyčerpaná. Protože chci. Protože se opravdu hodně snažím, abys mi věřila."
Zadrhl se jí dech a já chtěl v tu chvíli zapomenout, že je Cage ve vedlejší místnosti a na židli vedle nás sedí malá blonďatá panenka a sleduje nás. Vše co jsem chtěl bylo políbit jí. Místo toho jsem spustil ruku a ustoupil.
"Dobře," řekla trochu zadýchaně.
"Fajn. Sedni si a já ti připravím kafe."
Přikývla a šla se poslušně posadit vedle Larissy.
"Martus," oznámila Larissa a pak hlasitě tleskla.
Vzhlédl jsem ke stolu, zatímco jsem Willow naléval kávu.
Willow se na mě usmála, "Nemůžu uvěřit, že sis vysloužil tu čest být zařazený do Larissina omezeného slovníku."
Takže jsem se Larisse líbil. Mrkl jsem na jí a ona se zase zasmála a zatleskala ručičkama. Kéž bych si tak snadno dovedl získat i její tetu.
Vyndal jsem z lednice galon čokoládového mléka. Máma mě s ním včera poslala domů, spolu s pár taškami potravin.
Našel jsem láhev se sportovním uzávěrem, nalil do ní mléko a odnesl jí i s Willowinou kávou ke stolu.
"Tady to je, dámy. Káva pro nádhernou zrzku a čokoládové mléko pro krásnou blondýnku."
"Čokoada! Lowlow! Čokoada!" vyjekla nadšeně Larissa.
Willow se zasmála, pak se podívala na mě a věnovala mi široký úsměv. "Díky."
Postupoval jsem vpřed. S přikývnutím jsem zamířil zpátky k lednici, abych připravil misku cereálií a omeletu.
"Low, můžu si vzít svojí mikinu, nebo jí potřebuješ? Nemůžu najít koženou bundu." Cage vyšel ze svojí ložnice, narušujíc můj čas s děvčaty. Skoro jsem zapomněl, že je pořád tady.
Willow vstala a svlékla si mikinu. Málem jsem upustil vajíčka. Měla na sobě těsné, černé tílko, které jí nesahalo ani k pupíku.
"Ne, můžeš si jí vzít. Všechno moje čisté oblečení je tady."
Cage k ní došel a vzal si mikinu, pak se sklonil, aby jí políbil na tvář, potom věnoval Larisse stejnou pozornost.
"Dobře holky, buďte hodný. Larisso, nezlob Low moc, dobře?"
Larissa s úsměvem zírala na Cage, ale s ničím nesouhlasila.
"Buď opatrný," zavolala Low, když Cage zamířil ven ze dveří.
"To jsem vždycky," odpověděl, než odešel.
Nedovolil jsem si podívat se zpátky na Willow. Opravdu si potřebuje vzít tričko. Takové, ve kterém nebude vystavovat hladké, ploché břicho a dokonalý malý pupík.
Začal jí vyzvánět telefon a zabručela "Konečně", pak vstala a šla do obýváku, než hovor přijala.
"Kde jsi?"
"Měla jsem ráno školu, Tawny. Ani jsi mi nezavolala."
"Ne, jsem u Cage."
"Protože ve tvém domě nebylo ani mléko. Larissa měla hlad."
"Zrovna bude jíst."
"Dobře, kdy tu budeš?"
"Jsem vyčerpaná, Tawny."
"To je fuk."
"NE!"
"Dobře, fajn. Jen jdi prosím tě napřed nakoupit nějaké jídlo."
Willow zavrčela a vešla zpátky do kuchyně.
"Tawwy."
"Ano, to byla tvoje máma. Pamatuj si, říkej jí máma, ne Tawny."
"Máma."
"Správně. Máma."
"Kurva."
Zakuckal jsem se kafem a poprskal jím celý pult.
"Larisso, tohle slovo neříkej. Je to ošklivé, ošklivé slovo. Špatné."
"Mama kurva."
Willow si hlasitě, frustrovaně povzdychla a oběma rukama si zakryla obličej. Odnesl jsem misku cereálií ke stolu.
"Ano, máma to slovo říká, ale není to hezké. Hodné holčičky takové slovo neříkají," začala vysvětlovat Willow.
Postavil jsem misku před Larissu a sklonil se, abych se jí díval do očí. Zářivě se na mě usmála, očividně si užívala pozornost.
"Mám rád princezny, Larisso. A ty?"
Přikývla a zatleskala, "Princezny."
Perfektní.
"A víš, že princezny ošklivá slova neříkají. Rády místo toho používají slovo skittles."
Larissa si chvíli prohlížela mojí pusu, jakoby se to snažila pochopit, pak zvedla zelené oči zpátky k mým.
"Skiutles."
"Jo, skittles. To je princeznovské slovo."
Larissa se rozzářila a podívala se na Willow, "Skiutles!" prohlásila hlasitě.
"Jo, skittles," odpověděla a vypadala méně unavená. Pohlédla se mi do očí a ústy naznačila, "Díky."
Přikývl jsem a usmál se, pak jsem se otočil a vrátil se do kuchyně, abych udělal tu zatraceně nejlepší omeletu, jakou si dovedete představit.
 

36 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ivasi ivasi | 13. dubna 2014 v 20:52 | Reagovat

Ohhhh, tak sladké, malá rodinka :-)
dík za preklad :-D

2 Pajs Pajs | 13. dubna 2014 v 21:04 | Reagovat

Díky za překlad

3 Kika Kika | 13. dubna 2014 v 21:16 | Reagovat

ďakujem za preklad :-)  :-)  :-)

4 Veru Veru | 13. dubna 2014 v 22:17 | Reagovat

Díky za překlad.

5 evudar evudar | 14. dubna 2014 v 7:05 | Reagovat

Skvělé, díky moc :-)

6 viki viki | 14. dubna 2014 v 9:06 | Reagovat

Děkuji za překlad !

7 Maribella Maribella | 14. dubna 2014 v 9:31 | Reagovat

Díky za překlad ;-)

8 Renca Renca | 14. dubna 2014 v 9:33 | Reagovat

Děkuji mockrát za překlad.

9 zuzu zuzu | 14. dubna 2014 v 11:44 | Reagovat

Dakujem za preklad :-)

10 Kamča Kamča | 14. dubna 2014 v 14:36 | Reagovat

Moc děkuju za překlad :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama