BOL - 9.kapitola

20. dubna 2014 v 0:02 | Míša |  Because of low - Abbi Glines

Kapitola devět


Marcus




"No to ti to trvalo," dělala si ze mě srandu Amanda, když jsem nastoupil do auta a usmíval se u toho jako blázen.

"Jo, trochu."

"Je opravdu hezká."

Slovo hezká Willow nevystihovalo. Když jsem jí tam viděl sedět vedle Sadie, uvědomil jsem si, že je Willow mnohem víc sexy. Se všemi těmi měděnými vlasy, bledou pletí a křivkami. Sakra, ta holka měla ale křivky. Opravdu, opravdu pěkný křivky.

"Spíš nádherná," odpověděl jsem a vycouval autem do silnice.

"Přesně to říkala Sadie. Měla z Low velkou radost. Zdá se za tebe šťastná. Myslím, že se bála, že tě to pořád táhne k ní."

K Sadie mě to přestalo táhnout už před nějakou dobou. Moje přitažlivost k Willow to jen dokazovala.

"Vím, že je Cage totální děvkař, ale Preston říkal, že je k Low velmi ochranitelský a pak je tu ten maličký problém s jeho prohlašováním, že se s ní jednou ožení."

Pevně jsem sevřel volant a snažil se ovládnout násilnou reakci, kterou ve mě tahle připomínka vyvolala. Willow si Cage nevezme kruci ani náhodou. Nebyl jsem připravený požádat jí o ruku, nebo tak něco. Jsme právě v počátečním stádiu vztahu. Ale věděl jsem, že si zaslouží něco mnohem lepšího než Cage Yorka. Jasně, byl na ní hodný, ale připomínal mi staršího bratra. Jednal s Willow tak jako já s Amandou. Willow si v životě zasloužila mnohem víc. Byla chytrá, zábavná, opravdová a tak neuvěřitelně sexy, nebyla něčí zatracená rezerva.

"Začínají ti bělat klouby," oznámila Amanda.

Uvolnil jsem sevření a zhluboka se nadechl. "Cage má ve věcech trochu zmatek. Low si ho nikdy nevezme. Řekne ti to sama. Je výjimečná."

"Tak jako byla Sadie?"

Na minutku jsem o tom popřemýšlel a pak přikývl. "Jo, asi jako Sadie. Holky jako tyhle dvě často nepotkáš. Věř mi, díval jsem se. Jsou definitivně vzácný."

"Jak jsem řekla předtím, tentokrát tu nestojíš proti rockerovi. Sázím prachy na tebe."

Usmál jsem se, natáhl ruku a stiskl jí koleno. "Tak, řekni mi o tom autě co ti táta pořídil."

Koutky úst jí okamžitě klesly dolů.

"S mým Jeepem jsou pořád nějaký problémy a táta řekl, že to se stává, když koupíš ojetinu," obrátila oči v sloup. "Každopádně mi dává nějaký kousek co zrovna dostal. Sport coupe, nebo co. Myslím, že říkal 250CL...možná. Já nevím. Ale potřebuju auto a sama si ho dovolit nemůžu."

Samozřejmě, táta jí strčí do Mercedesu. Jen ať svět vidí, že král Mercedesů pořídil svojí dceři auto. Můj zadek mi do zatracenýho Mercedesu nedostal. Na mým Chevy nebylo nic špatnýho. Zaplatil jsem za něj, sám.

"Bude to bezpčený auto. Jestli nakonec pojedeš na podzim do Tuscaloosy, budu se cítil líp, když budu vědět, že jsi na cestě v Mercedesu coupe."

Amanda se zavrtěla a odkašlala si. O-ou. To nikdy nebylo dobrý. Byly to její tiky nervozity.

"Ehm, když už jsme u tý vysoký. Víš, Jamie a Hannah jdou na Auburn."

"Ach, ne! Amando, prosím, řekni mi, že žertuješ."

"Nech mě domluvit, Marcusi, HUŠ!"

Nechtěl jsem tohle slyšet, ale nechal jsem jí pokračovat.

"Jak už jsem řekla předtím než jsi vyskočil jak čertík z krabičky, Jamie dostala stipendium jako roztleskávačka a táta Hannah je Auburnský absolvent a já chci být veterinářka. Víš, že zvířata miluju. Je to to, co chci opravdu dělat." Tohle snad není možný. Amanda se na sedadle posunula tak, aby ke mě byla čelem. "Kdybys nebyl zarytej fanoušek Alabamský a někdo by se tě zeptal kam jít na nejlepší vysokou v Alabamě, když se chce stát veterinářem, co bys mu řekl? Hmm?"

Frustrovaně jsem si povzdychl, "Auburn," zamumlal jsem.

"Bingo! A přesně proto jsem se tam přihlásila...a byla přijatá."

No do prdele. Moje sestřička půjde na podělanej Auburn.

"Myslím, že bych se mohla přihlásit na školu mimo stát a odstěhovat se někam hodně, hodně daleko."

Zavrtěl jsem hlavou, "Ne, to bych nechtěl."

"Přesně to jsem si myslela. Pořád budu během poháru každý rok potají fandit Bamě, slibuju."

Se zavrtěním hlavy jsem se rozhodl zaměřit se na polibek s Low. Měl jsem z toho radost. Ze sestřiny volby vysoké ne.

Když jsme přijeli na místo, stál otec před obchodem. Byl vysoký a ve formě, s pár šedinami v hnědých vlasech. Smál se, celý uvolněný a vypadal šťastně. Z jeho žoviálního vzhledu by jste nehádali, že trhá svou rodinu na cucky. Nezdálo se, že by ho to vůbec trápilo. Pevně jsem zatnul zuby, abych si udržel svoje myšlenky pro sebe. Slyšet jak nadávám otci do idiotů bylo to poslední co Amanda potřebovala.

"Vystupuješ?" zeptala se a ohlédla se na mě, zatímco otevírala dveře od auta.

Zavrtěl jsem hlavou, "Uvidíme se za pár minut doma."

"Dobře," pochopení v jejích očích mi připomnělo, že v tom nejsem sám. Byli jsme tým.

Vystoupila ven. Táta se vydal mým směrem. Zvažoval jsem, že vyrazím pryč dřív, než se dostane k okýnku. Ale kvůli Amandě jsem to neudělal. Když se přiblížil, stáhl jsem okýnko.

"Marcusi, nevystoupíš, aby ses podíval na sestřino auto?" Jeho otázka mě vytočila. Jako bych se o Amandu vůbec nezajímal.

"Uvidím ho za pár minut u matčina domu."

To ho zaskočilo. Odkašlal si a přešlápl.

Dál jsem se díval ven předním oknem.

"Minule jsem nebyl na tvoje verbální napadení připravený. Možná jsem řekl věci, které jsem neměl. Omlouvám se. Ale tohle je mezi tvou matkou a mnou. Děti by se do toho tahat neměly. Sotva jste oba dospěli."

Prudce jsem otočil hlavu a střelil po něm pohledem.

"Týká se mě to. Moje matka se hroutí. Je to moje máma. Žena, která mě krmila polévkou, když jsem byl nemocný a držela mě, zatímco jsem zvracel. To ona mi čistila odřená kolena a držela mě za ruku, když mi dělali stehy, protože jsem si roztrhl ruku. Večer mi četla pohádky dokud jsem neusnul. Čekáš, že se nebudu starat, že jí ubližuješ? Sakra, zabíjíš jí. Moje matka a sestra jsou na tomhle světě jediné dvě osoby, za které bych i umřel. Udělám cokoliv budu muset, aby byly šťastné. Takže NE, tati, tohle není jen mezi tebou a mámou. Když máma brečí, Amanda brečí. Pak jsem to já kdo musí sesbírat kousky tohohle bordelu, který jsi způsobil." Odmlčel jsem se a zhluboka se nadechl, protože jsem v tuhle chvíli opravdu potřeboval někoho praštit a otcova tvář vypadala tak lákavě.

"Neuvědomil jsem si, že se ti matka svěřuje s našimi osobními problémy. Promluvím si s ní o tom."

Prudce jsem otevřel dveře auta a postavil se otci tváří v tvář. Naše nosy se téměř dotýkaly. Zabodl jsem mu prst do hrudi tak tvrdě až to muselo bolet. "Přibliž se k mojí mámě a já ti zlomím všechny kosti v těle, starouši. Rozuměl jsi mi?"

Tvář měl jasně rudou. Viděl jsem mu v očích zuřivost a překvapení. Ponížil jsem ho před zaměstnanci a jestli řekne ještě slovo, jeden z těchhle zaměstnanců bude muset šéfovi zavolat sanitku.

Odvrátil jsem se od něj, naskočil zpátky do auta a vystartoval pryč, zanechávajíc mu na hezkém dlážděném parkovišti stopy pneumatik.


Willow


Bylo možné, aby mě ještě hodiny po Marcusově polibku brněly rty? Určitě ne. Všechno to muselo být v mojí hlavě. Zvedla jsem poslední lžíci, se kterou Larissa bubnovala na hrnce a pánvičky. Tawny se konečně ukázala, aby si jí vyzvedla a chovala se jako bych jí žádostí, ať si odvede svojí dceru, obtěžovala. Ale dokonce ani moje bláznivá sestra mě nemohla stáhnout dolů z povzneseného stavu. Po Marcusově polibku a slovech jsem létala na obláčku a nikdo mě nemohl srazit dolů. Zívala jsem a rozhodla se, že je na čase jít se prospat, se všemi těmihle dobrými myšlenkami se mi určitě budou zdát opravdu hezké sny. Podívala jsem se na dveře Cagovi ložnice a zastavila se. Měla bych jí k němu do postele? Chci jít? Otočila jsem se a ohlédla se zpátky na gauč. Tam jsem chtěla spát. Všechny moje hezké vzpomínky na Marcuse byly v tomhle pokoji a okolo, nebo na tomhle gauči. Jestli na něm budu spát, určitě se mi bude zdát o Marcusovi. Vzala jsem si od Cage polštář a ze skříně deku a šla si dopřát trochu spánku a velmi příjemné sny.


Ve vlasech mi projížděly teplé prsty, pak mi přejely po tváři, dolů ke klíční kosti, kde mi škádlily a hladily citlivou pokožku.

"Hmmm," zamumlala jsem a přitulila se blíž k teplu, co mě drželo. Měla jsem velice reálný sen o Marcusovi. Silné ruce se mi vrátily do vlasů a jemně mi masírovaly hlavu. Ach, to jsem měl ráda. Jak to Marcus věděl? Cage mi vždycky masíroval hlavu. Věděl, že pro to mám slabost. Kruci, Cage mi narušoval sny. Tohle mělo být výlučně o Marcusovi. Než jsem se mohla ještě víc naštvat, ruka si opět našla cestu k mojí klíční kosti. Přiváděl mě k šílenství. Prostě mi už strč tu ruku pod tričko. Prosím. Byla jsem připravená škemrat. Když se jeho ruka začala znova sunout dolů, zakňourala jsem, "Marcusi, prosím."

Ruka ztuhla. Otevřela jsem oči a zírala vzhůru, přímo do Cagovo obličeje.

"Řekla jsi mi právě 'Marcusi'?"

Paráda. Co jsem to udělala? Tohle nebyl způsob jak s Cagem zvládnout celou tu případnou věc se mnou a Marcusem. Obrátila jsem oči v sloup a posadila se.

"Asi jo. Něco se mi zdálo. Nevím co říkám, když spím."

Cage se zamračil, "Zdálo se ti o Marcusovi?"

Pokrčila jsem rameny.

Cage zasténal, "Willow, o tomhle jsme mluvili. Zlato, on není jako my. Chodí s bohatýma holkama, který mu schválí rodiče. Nepůjde pod svojí úroveň. Akorát si ublížíš. Prosím," naléhal.

Kdyby někdo jiný mluvil o tom, že chodit se mnou je pod úroveň, praštila bych ho. Ale tohle byl Cage, který vyrostl vedle mě. Žil můj život. Měl na to právo. Od něj to bylo jiné.

"Opakuju, byl to jen sen. Neovládám je."

Cage se přisunul blízko ke mě. "Jsi tak zatraceně roztomilá, když spíš," zamumlal, sklonil se a jemně mě kousl do ramene.

"Přestaň, Cagi. Nezačínej s tím. Jestli si potřebuješ vrznout, jdi někam jinam."

Zaklonil hlavu a opřel si jí o gauč. "Chtěl jsem jen ochutnat, Low. Zabíjíš mě."

Poplácala jsem ho po noze. "Ne, jsi nadržený a já jsem jen po ruce."

Cage se usmál, "Myslíš si, že mě máš přečtenýho, že jo, lásko."

"Vím, že tě mám přečtenýho. Mě neoblbneš, Cagi. Vím, že tě k smrti děsí pavouci a že vždycky brečíš při sledování Vítejte doma! Není nic, co bych o tobě nevěděla."

Cage na mě zavrtěl obočím. "Myslíš?"

Sklonil se až jsem na uchu cítila lechtání jeho dechu. Překvapivě ještě nebyl cítit po whisky.

"Honím si ho při myšlenkách na tebe, nahé a rozvalené na mojí posteli, s těmi divokými rudými vlasy rozprostřenými na polštáři."

"FUJ! Cagi!" odstrčila jsem ho od sebe a vstala. "Příliš mnoho informací, Cagi. Tohle jsem fakt vědět nemusela."

Cage se zakuckal smíchy. "Co je, zlato? Ty na mě nemyslíš, když si strkáš ruce do kalhotek a užíváš si?"

"Cagi, ZMLKNI!" zaječela jsem a dala si prsty do uší.

Strčil si ukazováček do pusy a olízl ho. Někdy uměl být opravdu nechutný.

"Na koho při tom myslíš, Low? Když si tam dole děláš dobře?"

Byla jsem připravená setřít mu ten úšklebek z tváře.

"Tak za prvé, já tohle nedělám. A za druhý, jsi perverzák. Teď jdi někoho ošukat a mě nech na pokoji."

Cage se posadil a opřel si lokty o kolena. Dětsky modré oči měl překvapeně vykulené. "Nehraješ si s ní, Low?"

"Ach. Můj. Bože. Přestal by jsi s tím, prosím?"

Nevěřícně zavrtěl hlavou.

"Opravdu to neděláš. Nikdy jsi neměla orgasmus. Máš to napsaný v obličeji. Teda, do prdele."

"Cagi, myslím to vážně. Tenhle rozhovor," zarazila jsem se, když se otevřely dveře a dovnitř vešel Marcus. Okamžitě jsem zrudla. Nemusela jsem se vidět, abych to věděla. Představa, že mohl zaslechnout jen útržek téhle směšné konverzace byla ponižující.

"Marcusi, kámo, zrovna jsme o tobě mluvili," řekl Cage se zlomyslným úšklebkem a vstal z gauče. Nedokázala jsem se přimět, abych Cagovo pitomé přivítání objasnila. Místo toho jsem ztuhle stála, když kolem mě Cage procházel a zašeptal, "Pamatuj si, co jsem ti řekl."

Nepotřebovala jsem od něj připomínat, že nejsem pro Marcuse dost dobrá. To už jsem věděla. Ale co on nevěděl bylo, že Marcus o tomhle neměl vůbec tušení. A já na to nehodlala poukazovat.

Strčila jsem co Cage až zavrávoral a se smíchem odešel do svého pokoje, zavírajíc za sebou dveře.

Věděla jsem, že Marcus čeká až něco řeknu, ale já nevěděla co. Zastrčila jsem si vlasy za ucho a podívala se na něj.

"Ehm, ahoj," podařilo se mi zaskřehotat.

Rtů se mu dotkl malý sexy úsměv a já měla pocit, že se možná rozteču. Kdybych se nebála, že zaslechl náš rozhovor než vešel dovnitř, určitě bych si jeho úsměv užívala.

"Prospala ses trochu?" zeptal se a pomalu ke mě přicházel s odhodlaným leskem v očích.

Přikývla jsem, "Zrovna jsem se vzbudila."

Vklouzl mi rukou do vlasů a chytil mě zezadu za krk.

"Dobře," odpověděl. Přejel mi očima dolů po obličeji a zastavil se, aby si prohlédl má ústa, než pokračoval dál přes krk k ramenům, pak k hrudi, která se zatraceně rychle zvedala a klesala.

"Pojď se mnou dnes večer ven, Low. Budeme dělat cokoliv budeš chtít. Můžeme se jít najíst, tancovat, projít se po pláži, řekni si. Jen se mnou někam pojď."

Ztěžka jsem polkla a zakývala hlavou nahoru a dolů, "Dobře," podařilo se mi odpovědět aniž by to znělo jako přidušené zašeptání.

Po tváři se mu rozlil potěšený úsměv a znovu se mi zahleděl do očí.

"Můžeme podniknout všechny tři. Vezmu tě někam na jídlo. Někam kde je to hezké. Pak můžeme jít tancovat. Opravdu si s tebou chci zatancovat. Pak můžeme náš večer zakončit procházkou po pláži."

Ach, páni. Ano. Ano. Ano. Znovu jsem přikývla.

"Dobře, půjdu se připravit a ty udělej totéž. Sejdeme za hodinu přímo tady. Je to dost času?"

"Ano."

Marcus spustil ruku od mého krku a ustoupil. Věnoval mi poslední kosti roztávající úsměv, než se otočil a zmizel ve svém pokoji. Představovala jsem si jak ho tam následuju. Sleduju ho při převlékání. Jak vypadá jeho břicho nahé? Z toho co jsem minule zahlédla se sbíhaly sliny. Mohla jsem si jen představovat jak vypadá zbytek.

"Low, kam jsi mi dala moje oblíbený džíny?" zlomil kouzlo Cage. Otočila jsem se a zamířila k šatníku, kam jsem mu pověsila džíny. Bláznivej kluk, nemohl nic najít.

Stáhla jsem džíny z ramínka a podala mu je. "Přímo před očima," řekla jsem.

"Díky, brouku. Vypadá to, že mám rande. Nejspíš přijdu pozdě. Zůstaň tady. Potom co ti ta mrcha Tawny dneska ráno udělala chci, abys byla tady."

Přikývla jsem. Natáhl si džíny a já se vrátila zpátky do šatníku, abych našla pár svých věcí, co jsem si tam pověsila.

"Kam jdeš?" zeptal se, když si nazouval boty.

"Ještě nevím. Ven s přáteli."

Nebylo to tak, že bych mu o Marcusovi nechtěla říct, protože jsem opravdu chtěla. Chtěla jsem říct 'Podívej, on si nemyslí, že jsem pod jeho úroveň', ale neudělala jsem to. Cage by si dělal starosti. Nejspíš by byl žárlivostí bez sebe. S Cagem jsem si nikdy nemohla být jistá. Ale chtěla jsem, aby Cage zůstal venku celou noc. Nechtěla jsem, aby přišel domů a zničil mi můj večer s Marcusem. Držela jsem jazyk za zuby.

Cage se postavil za mě a omotal mi ruce kolem pasu. "Buď opatrná. Zavolej mi pokud budeš cokoliv potřebovat! A moc se neopij."

"Zůstanu střízlivá a budu doma brzy a bezpečně uložená v posteli," slíbila jsem.

Cage mi na tvář mlaskl hlasitou pusu, "To je moje holka," pustil mě a odešel ze šatníku.

"Odcházím. Jestli se až do rána neukážu, nedělej si starosti," vydal se ke dveřím a pak se zastavil, "Ale zavolej mi, kdybys mě potřebovala."

"Slibuju, že když tě budu potřebovat tak zavolám."

Usmál se na mě a konečně odešel z pokoje. Podívala jsem se na hodiny. Zbývalo mi čtyřicet pět minut. Potřebuju se oholit, nalakovat si nehty a pár dalších míst si vydepilovat. Hodila jsem pár vybraných věci na postel, popadla toaletní tašku a zamířila do koupelny.
 

38 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | 20. dubna 2014 v 0:22 | Reagovat

ďakujem za preklad :-)

2 Mirka Mirka | 20. dubna 2014 v 3:46 | Reagovat

Díky, je to super!!!

3 Evudar Evudar | 20. dubna 2014 v 7:38 | Reagovat

Skvělé, díky moc za další pokračování. :-)  :-)

4 Maribella Maribella | 20. dubna 2014 v 9:09 | Reagovat

Děkuji ;-)

5 klara klara | 20. dubna 2014 v 10:16 | Reagovat

dekuju za preklad

6 Soňa Soňa | 20. dubna 2014 v 10:27 | Reagovat

Díky za překlad :-)

7 Veru Veru | 20. dubna 2014 v 10:30 | Reagovat

Díky za překlad!

8 Týna Týna | 20. dubna 2014 v 11:39 | Reagovat

Pěkná kapitola, tak snad jim to "rande" vyjde podle plánů. Cage moc nemusím, je mi nesympatický a teď to jen potvrdil :-D Díky za překlad! :))

9 viki viki | 20. dubna 2014 v 14:56 | Reagovat

Děkuji za překlad !

10 Mi Mi | 20. dubna 2014 v 15:12 | Reagovat

Moc děkuju za překlad :)
Super :)

11 Kamča Kamča | 20. dubna 2014 v 23:47 | Reagovat

Moc děkuji za překlad :)

12 Renca Renca | 22. dubna 2014 v 9:42 | Reagovat

Děkuji za překlad.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama