BOL - 26.kapitola

18. května 2014 v 22:50 | Míša |  Because of low - Abbi Glines
Kapitola dvacet šest


Marcus
"Chtěla bych s tebou mluvit. Mohl by ses stavit u mě?"
Civěl jsem na zprávu od Willow. Stál jsem před dveřmi bytu a měl příšerný pocit Deja vu. Když jsem tu byl naposledy kompletně zarazila všechny sny co jsem měl. Teď jsem zpátky. Zvedl jsem ruku, abych zaklepal a ztuhl. Chci tohle udělat? Zvládnu toho víc? Pokud se rozhodla, že se nemůžeme vidět vůbec, dokud neovládnu svojí potřebu vyjadřovat jí svojí lásku, možná skočím z pitomýho mostu. Ne. To by neudělala. Byl jsem dramatickej jak malá holka. Udeřil jsem klouby do hladkého dřeva a bylo to. Jsem tu.
Dveře se téměř okamžitě otevřely a s nervózním úsměvem na tváři v nich stála Willow.
"Přišel jsi," řekla. Slyšel jsem jí v hlase úlevu. Opravdu si myslela, že bych jí zazdil?
"Požádáš. Přijdu."
Kousala se do spodního rtu a já odvrátil pohled. Nemohl jsem přemýšlet o jejích rtech.
"Pojď dál. Dáš si něco k pití?"
Pohrávala si s rukama a kousala se do rtu, Willow byla nervózní.
"Ne. Jsem v pohodě."
Chtěl jsem to mít za sebou. Naše společná nervózní energie mě přiváděla k šílenství. Chtěl jsem jí popadnout a uklidnit jí. Ale nemohl jsem. Už ne.
"Aha." Rozhlédla se kolem a pak se podívala zpátky na mě.
"Dobře, no, nevadilo by ti se posadit?"
Začínalo to být čím dál tím zajímavější. Došel jsem se posadit na ošuntělý gauč, kde se odehrálo tolik mých oblíbených chvilek s Willow.
"Ty si nesedneš?" zeptal jsem se, když přešlapovala kolem a párkrát po mě vrhla nejistý pohled.
"Ehm, ne, nemyslím si, že můžu."
Dobře.
"Low, o co jde?"
Zastavila se a postavila se přímo přede mě, s konferenčním stolkem mezi námi.
"Miluju tě." Málem se mi zastavilo srdce. Neřekla tahle slova od doby co jsem jí naposledy držel v náručí.
"A opustil jsi mě. Ale...ale vrátil jsi se. Nikdo se nikdy nevrátil. Opustí mě a konec. Chtějí mě opustit. Tys nechtěl. A vrátil jsi se zpátky."
Chtěl jsem vstát, natáhnout se přes stůl a vtáhnout si jí do náruče, ale nebyl jsem si jistý jestli zvládnu vstát. Potřeboval jsem slyšet vše co měla na srdci.
"Ano, vrátil jsem se. Moje srdce tě nikdy neopustilo."
"Chybíš mi."
Tentokrát jsem vstal a obešel stolek.
"Taky mi chybíš. Každou vteřinu, každého dne," zašeptal jsem. Sledovala mě, dokud jsem nebyl pár centimetrů od ní.
"Věřím ti."
Potřeboval jsem víc.
"Věříš mi," zopakoval jsem.
Přikývla, zvedla ruku a pohladila mě ze strany po paži.
"Chci to zkusit znovu."
Tohle byla slova, která jsem potřeboval slyšet.



Willow

Jeho rty byly na mých dřív než jsem mohla zareagovat. Překvapeně jsem zalapala po dechu a jeho jazyk toho využil a propletl se s mým. Ochutnával mě všude. Svírala jsem mu vlasy na temeni, zatímco si mě k sobě pevně tiskl. Pak jsme najednou byli na gauči. Jeho ústa opustila mé a začal mi klást polibky po celém obličeji a dolů po krku. Znovu a znovu opakoval jak moc mě miluje, sjížděl mi rukama dolů po zádech, chytil mě za zadek a nadzvedl proti sobě.
Sténala jsem mu do pusy, oždibovala a ochutnávala každý milimetr jeho úst. Cítila jsem jak mi vyhrnuje tričko, když mě hladil po pokožce.
"Zvedni ruce," jeho požadavek byl téměř zoufalý. Nehádala jsem se. Zvedla jsem ruce, on ze mě triko stáhl a pak jsem měla jeho ruce zpátky na obličeji a znovu mě líbal. Pomalu mi putoval rukama dolů po krku a hladil mě po klíční kosti. Frustrovaně jsem zasténala. Pak dlaněmi zakryl podprsenku. Zanaříkala jsem. Rozepnul zapínání v předu a podprsenka mi sklouzla dolů po pažích. Marcus mě přestal líbat a posadil se, pomalu mi stáhl podprsenku ze zápěstí a odhodil jí stranou.
"Miluju tě," vydechl a zvedl pohled od mého nahého hrudníku a podíval se mi do očí.
"Taky tě miluju," odpověděla jsem zadýchaně.
"Chci tě, Low."
Přikývla jsem. Nemohla jsem zformovat slova.
Vytáhl mě nahoru k sobě, líbal mě a já šátrala po lemu jeho trička.
"Pryč," zašeptala jsem mu proti rtům. Jedním plynulým pohybem si ho stáhl a já se k němu přitiskla a povzdychla si blahem z pocitu jeho teplé, nahé kůže na svojí.
"Low," zasténal mi do ucha, když měl líbal na krku.
Přestala jsem dýchat, sledovala jsem jak ustal v líbání na vrcholu mých prsou. Teplým dechem mě lechtal na bradavkách až ztvrdly.
Pak konečně jednu vtáhl do úst. Vykřikla jsem jeho jméno a uvolnila se. Byla jsem připravená Marcusovi věřit. Bezmezně.

Když jsem otevřela oči, dívala jsem se na hladké, vypracované svaly Marcusovi hrudě. Nadechla jsem se jeho vůně. Byla jsem omotaná jeho pažemi a nohy jsme měli propletené. Což bylo podle mě víc než nádherný. Nebyla jsem si jistá kolik oblečení mám na sobě, nebo jestli mám vůbec nějaké. Rozhodně jsem byla nahoře bez. To jsem mohla říct s jistotou.
Zabořila jsem mu obličej do hrudi, abych utlumila zachichotání.
"Co je tu tak k smíchu," zeptal se mě pobaveně Marcusův ospalý hlas.
"Jsem nahá," řekla jsem mu do prsou.
Hrudník mu zavibroval smíchem.
"Ano a je to neuvěřitelný," odpověděl.
Sáhl dolů a přetáhl přes nás deku.
"Nemůžu uvěřit, že se nám podařilo usnout na tomhle gauči?" zašeptala jsem, uvažujíc jestli Cage přišel domů a viděl nás takhle.
"Musím si s Cagem promluvit o tom, že ten gauč koupím. Teď má na něj pár pěkně intenzivních vzpomínek. Chci ho."
Neschopná zadržet úsměv jsem zaklonila hlavu a zadívala se na něj. Milovala jsem jeho spánkem rozcuchané vlasy.
"Jak se cítíš?" zeptal se mě a pozorně si mě prohlížel.
"Báječně," odpověděla jsem upřímně.
Rty mu zkroutil sexy úšklebek, "Já taky."
Posunul mi teplou ruku dolů po zádech a začal mě hladit na boku.
"Jsi tak jemná," zamumlal. Jeho přivřené oči se mnou dělaly uvnitř legrační věci.
"Cage je možná tady," připomněla jsem mu, zasunujíc nohu mezi jeho.
"Hmmm...je."
Doširoka jsem otevřela oči.
Marcus se zasmál, "Uklidni se, nic neviděl. Měl jsem tě celou přikrytou, když přišel."
"Co říkal?"
"Myslím, že jeho přesná slova byla, 'Dobře, už bylo kurva na čase'."
Se smíchem jsem se natáhla a políbila ho na bradu.
"Cos odpověděl?"
Marcus mi dal pusu do vlasů, "Bezvýhradně jsem souhlasil."
 

54 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mirka Mirka | 18. května 2014 v 23:08 | Reagovat

Skvělý, děkuji moc za překlad !!!

2 Veru Veru | 19. května 2014 v 11:11 | Reagovat

Děkuji za super překlad.

3 web web | E-mail | Web | 5. února 2015 v 15:11 | Reagovat

Zkuste to ještě tady:

www.idnesnovinky.cz
-rozklikněte reklamu
- vymyslete si název stránky a dejte ověřit
- pokud ještě doména neexistuje, tak ji zaregistrujte, jinak budete muset být kreativní a vymyslet doménu jinou
- až ji najdete, zaregistrujte si ji- registrace proběhne do 24 hod
A HOTOVO MÁTE SVŮJ VLASTNÍ WEB A NYNÍ MUŽETE VYMÝŠLET ČLÁNKY NA VÁŠ NOVÝ BLOG:))

4 hanhaki hanhaki | E-mail | Web | 27. května 2017 v 4:52 | Reagovat

Což bylo podle mě víc než nádherný. Nebyla jsem si jistá kolik oblečení mám na sobě, nebo jestli mám vůbec nějaké. Rozhodně jsem byla nahoře bez. To jsem mohla říct s jistotou. Really?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama