Origin - 27.kapitola 1/2

5. května 2014 v 21:27 | KitKat (kor Majuš) |  Origin
KATY



Daemon ustoupil, ale ve skutečnosti ucukl před obviněním.

"Ne!" Jeho hlas byl ochraptělý. "V žádném případě."

"Je mi to líto," řekl Matthew. "Nemohl jsem to dopustit."

"Co si nemohl dopustit?" Zeptala se Dee.

Její tvář byla bledá, její ruce zaťaté po bocích. Matthew ani neodtrhl oči od Daemona. Jeho hlas, jeho celé bytí prosilo Daemona, aby pochopil nepochopitelné.

"Nemůžu vás ztratit všechny! Jste moje rodina, a Adam je mrtvý. Zemřel kvůli tomu, co Daedalus chtěl. Musíte to pochopit. Je to poslední věc, kterou bych chtěl zažít ještě jednou."

Studený pocit se hnal přes moje žíly. "Ještě jednou?"

Matthewovy zářivě modré oči sklouzly ke mně, a maska byla pryč. Poprvé jsem viděla nedůvěru a nenávist v jeho pohledu. Tak silnou a mocnou, že dosáhla na druhou stranu pokoje a nalepila se na mě.

"To je důvod, proč se nemísíme s lidmi. Nehody se stávají, a je to v naší povaze zachraňovat ty, které milujeme. Je to taky důvod, proč nemilujeme lidi. K tomu to vede! V okamžiku, kdy se jeden z nás zaplete s člověkem, je Daedalus jen několik kroků za ním."

"Ach můj Bože!" Dee si dala ruce na ústa.

Paris si jemně odfrknul. "To je hrozný důvod, abys zradil ty, které považuješ za rodinu."

"Ty to nechápeš!" Matthew se snažil uvolnit z Archerova sevření. "Mám-li obětovat jednoho, abych zachránil ostatní, udělám to. Udělal jsem to. Bylo to tak nejlepší."

Byla jsem ohromena. Zasáhnutá absolutní hloupostí na chvíli, ale pak jsem si vzpomněla na tu noc, kdy jsme Daemon a já šli k Matthewovi poté, co jsme viděli Aruma jít do domu s Nancy. Tu samou noc, kdy Matthew potvrdil, že pokud Beth žije, žije i Dawson.

Bylo toho tolik, co Matthew věděl a na co jsme se nikdy neptali. A fakt, že věděl o tomhle místě a nikdy to předtím nezmínil? Vzrostla ve mně hrůza, když jsem se na něho dívala.

Luc naklonil hlavu na stranu. "Co ti nabídli? Že všichni budou volní, pokud jen jednoho z nich předáš? Rovnocenná výměna. Život pro hrstku ostatních?"

Chtělo se mi zvracet.

"Chtěli Daemona a Kat," řekl, jeho pohled sklouznul zpátky k Daemonovi. "Slíbili, že všechny ostatní nechají na pokoji."

"Zbláznil ses?" Vykřikla Dee. "Jak to někomu může pomoct?"

"Pomůže!" Zařval Matthew. "Proč si myslíš, že dál neobtěžovali tebe a Daemona? Věděli jste o Dawsonově vztahu, a že Bethany o nás znala pravdu. Všichni jste byli v nebezpečí. Musel jsem něco udělat."

"Ne." Tichý hlas Beth otřásl místností. "Můj strýc byl ten, kdo se proti nám obrátil-"

"Tvůj strýc jen potvrdil to, co bylo podezřelé," odplivl si Matthew. "Když ke mně přišli kvůli vám dvěma, dali mi možnost. Když jim řeknu pravdu o rozsahu vašeho vztahu a to, co víš, všechny ostatní nechají být."

"Ty parchante." Okraje Daemonova těla se začali rozmazávat. "Předal si jim Dawsona? Mého bratra?" Jed odkapával z jeho slov.

Matthew zavrtěl hlavou. "Víš, co dělají Luxenům, kteří porušují pravidla? Už o nich nikdo nikdy neslyšel. Hrozilo, že si vás všechny vezmou dovnitř." Otočil se k Ash a Andrewovi. "Dokonce i vás. Neměl jsem jinou možnost."

Energie praskala po místnosti.

"Jo, skončili by v Daedalusu," řekl Archer, jeho ruce se napnuly. "Přímo na stejném místě, kam si nedávno poslal Daemona a Katy."
"Řekl si jim o Beth a mě?" Dawsonův hlas se v polovině otázky zlomil.

Matthew znovu přikývl. "Je mi to líto, ale vy dva jste nás jim všechny vystavily."

Daemon vypadal zasažený, jako by dostal ránu pěstí. V místnosti stoupalo náhlé teplo, ale nepřicházelo od Daemona. Bylo od Dawsona. Vycházel z něho jemný proud energie.

"Teď je to stejné." Matthew si sepjal ruce, jako by se modlil.

"Všechno, co chtějí, je Daemon a Katy. Ostatní, včetně tebe a Beth, budou v bezpečí. Musel jsem to udělat. Musím ochránit-"

Dawson zareagoval tak rychle, že pokud by ho někdo v místnosti chtěl zastavit, on ani ona by neměli šanci. O krok ustoupil a poslal výbuch čisté, nestabilní energie přímo do Matthewa.

Blesk udeřil do Matthewovy hrudi, omotal se kolem něj.

Věděla jsem, že Matthew byl mrtvý dřív, než dopadl na zem.

Věděla jsem, že to byla Dee, kdo křičel.

Věděla jsem, že to byl Daemon, kdo mě chytil za ruku a táhl mě z místnosti.

Věděla jsem, že to byl Archerův hlas, který se pozvedl nad chaosem, spojující se s Daemonovým ve vydávání příkazů.

A taky jsem věděla, že jsme se museli odsud dostat. Rychle.

Ale nikdy jsem nečekala, že by Matthew udělal něco takového, nebo že by byl Dawson schopný zabít ho bez mrknutí oka.

"Zůstaň se mnou, Kotě." Daemonův hluboký hlas mi klouzal přes kůži. Míjeli jsme kuchyň. "Potřebuju abys-"

"Jsem v pořádku," přerušila jsem ho a sledovala Luca, jak se otočil kolem, aby bleskově vtáhl Ash do haly. "Jdou. Už teď."

"Můžeš na to vsadit kousek svého zadku," řekl Archer, mířící k nim. Vytáhl zbraň.

"Nelíbí se mi, že mluvíš o Katyně zadku, ale kromě toho, kam jdeme?" zeptal se Daemon a sevřel pevněji mou ruku. "Jaký je plán? Utíkat odsud jako šílení?"

"To zní dobře," řekl Andrew. "Pokud nechceme, aby nás všechny chytili."

"Ne." Luc pečlivě sledoval Dawsona a Beth. Dawson pořád pěstoval vzteklou tvář. "Pojedeme ven z města, směrem k Arizoně. Mám místo, které ty kreténi nenajdou. Ale musíme se dostat z města."

Daemon se podíval na svého bratra. "Co ty na to?" Když Dawson přikývl, Daemon pustil mou ruku, přistoupil k jeho bratrovi a sevřel mu ramena. "Udělal jsi, co jsi musel udělat."

Dawson položil ruku na Daemonovo rameno. "Udělal bych to znovu."

"Tak jo, ruším tuhle rodinnou chvíli a každý, kdo se dostane do jednoho z těch aut venku, je na stejné lodi," řekl Paris a zatřásl sadou klíčů od aut. "Pokud si ještě myslíte, že nejste připraveni položit svůj život za každého tady, pak zůstaňte opodál. Pokud nás někdo z vás podrazí, zabiju ho." Usmál se okouzlujícím úsměvem. "A nejspíš si to užiju."

Daemon se na něho temně podíval, a řekl. "S tím naprosto souhlasím."

"Už jsem zašel daleko," řekl Andrew a pokrčil rameny. "Klidně to dotáhnu až do konce."

Všichni se podívali na Ash.

"Co?" Zeptala se a zastrčila si krátké vlasy za uši. "Koukněte. Kdybych nechtěla být součástí tohohle šílenství, zůstala bych doma, ale jsem tady."

Měla pravdu, ale chtěla jsem se zeptat Ash nebo Andrewa, proč by riskovali všechno, když nepatřili do mého ani Bethina fanklubu. Pak mi to došlo. Nebylo to o nás. Bylo to o Daemonovi a Dawsonovi. Byla to jejich rodina. Mohla jsem se přes to dostat.

Spěchali jsme ke dveřím, ale v té sekundě jsem popadla Daemonovu ruku. "Počkej! Musím se vrátit nahoru."

Archer se otočil. "Ať je to cokoliv, můžeme to tu nechat. Není to důležité."
"Daemone-" Moje prsty se zabodly. Předpokládala jsem, že všichni měli svoje identifikační karty. Nevěděla jsem to, ale potřebovali jsme naše papíry. Museli jsme je mít.

"Do prdele." Věděl, o čem jsem mluvila. "Jdi ven. Já budu rychlejší."

Přikývla jsem, vyrazila kolem něj a přidala se k Archerovi.

"Opravdu?" Zavrčel nízkým hlasem. "Tyhle papíry jsou tak důležité?"

"Ano." Neměli jsme prstýnky. Neměli jsme papíry na naše pravá jména a jo, nebylo to opravdové, ale měli jsme oddací list, naše falešné identifikační karty, a pravě teď tyhle věci znamenali všechno. Byly naše budoucnost.

Dawson už Beth naložil na zadní sedadlo SUV. Ash a Andrew lezli za nimi.

"Jdi s nimi," řekla jsem Archerovi, protože jsem věděla, že je udrží v bezpečí. "My pojedeme s Lucem a Parisem."

Archer nezaváhal. Zastavil Dawsona a posadil se za volant. "Chceš, abych řídil, když věci půjdou do prdele. Věř mi."

Dawson o tom nevypadal přesvědčený, a v té chvíli byl přesná replika jeho bratra, ale udělal něco, co by Daemon asi nikdy neudělal. Nehádal se. Prostě si sedl na místo spolujezdce a byl zticha.

O sekundu později se za mnou objevil Daemon. "Jsou v mé zadní kapse."

"Děkuju."

Vlezli jsme do Hummera, Paris za volant a Luc na sedadlo spolujezdce. Luc se otočil dozadu, když jsme zavřeli dveře.

"To s Matthewem mě mrzí," řekl Daemonovi. "Vím, že jste si byli blízcí. Byl rodina. To je na hovno. Ale lidi dělají na hovno věci, když jsou zoufalí."

"A když jsou pitomí," zamumlal Paris pod vousy.

Daemon přikývl a opřel se zpátky o sedadlo. Podíval se na mě a zvedl ruku. Nezaváhala jsem. Srdce mi bušilo něčím divokým. Posunula jsem se a přitiskla se mu k boku. Jeho ruka byla kolem mě, jeho prsy mě dloubaly do ruky.

"Omlouvám se." Zašeptala jsem. "Tak moc se omlouvám."

"Ššš," zamumlal. "Nemáš se za co omlouvat."

Bylo toho hodně za co se omlouvat. Věci, které jsem ani nemohla pochopit, když jsme vyrazili z příjezdové cesty. A ty další věci, jako třeba fakt, že Daedalus byl s největší pravděpodobností už na cestě? Jo, ani o tom jsem nemohla přemýšlet. Panika už ve mně vřela, chtěla do mě potopit svoje drápy. Vyšiluju zbytečně.

Brána před námi nebyla otevřená. Daemon se pevně držel, když Paris nezastavil. Proletěl skrz kovovou bránu.

"Ještě že jsme v Hummeru," řekl Luc.

Daemon se natáhl pro bezpečnostní pás. "Opravdu bys tohle měla mít na sobě."

"A co ty?" Zeptala jsem se a nechala ho, aby mi zapnul bezpečností pás.

"Mě je obtížnější zabít. "

"Vlastně," Luc to slovo protáhl. "Nejobtížnější je zabít mě."

"Speciální sněhová vločka udeřila znovu," zamumlal Daemon.

/ Poznámka: Speciální sněhová vločka se používá pro osoby, které se domnívají, že jsou jedinečné, zvláštní. Speciální jako "sněhová vločka". /

Luc si odfrkl, když Paris vjel na úzkou cestu závratnou rychlostí, Archer těsně za námi.

"Už vám Daedalus někdy ukázal svou nejkrásnější zbraň?"

"Ukázali nám hodně věcí," řekla jsem a trhala sebou, když Paris bral zatáčky. "A co je jejich mimořádná zbraň?"

Luc dal nohu na palubní desku, a já jsem doufala, že airbag v dohledné době nevystřelí. "Ta, která dokáže zabít Luxena jedním výstřelem. Střela čisté energie."

"Cože?" Můj žaludek spadl, když jsem pohledem těkala mezi Lucem a Daemonem. "Jaký že je to druh zbraně?"

"Je to nějaký druh energického impulzu, který narušuje světelné vlny. Nejmodernější technika. Něco jako onyx, ale mnohem horší."

Daemonovo obočí se stáhlo. "Neviděl jsem ji, ale Nancy mi o tom řekla."

"Je to elektromagnetická zbraň," vysvětlil Luc. "A je to velmi nebezpečné pro cokoliv kolem. Pokud to vytáhnou, nepoflakujte se poblíž. Ta zatracená věc naruší signály a může dokonce ublížit lidem, protože mozek, plíce, srdce jsou řízeny elektřinou nízkého napětí. Impulz energické střely není smrtelní pro lidi v nízké frekvenci, ale katastrofický pro náš druh v každé frekvenci."

Protekl mnou chlad. "Jeden výstřel?"
 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kailegh Kailegh | 5. května 2014 v 21:55 | Reagovat

Fuuuh O_O uz sa nam to rozbieha...
dakujem za preklad a korekciu

2 Mirka Mirka | 6. května 2014 v 7:15 | Reagovat

Děkuji moc za překlad!!!

3 Evudar Evudar | 6. května 2014 v 7:32 | Reagovat

Děkuji za další pokračování. :-)

4 Lenide Lenide | 6. května 2014 v 9:22 | Reagovat

Ahaa, takže takto to bolo :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama